Rusko provedlo v noci a v sobotu ráno rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním cílem byl Kyjev. Podle městských úřadů, které hlásí několik zraněných, šlo o největší dronový útok na metropoli od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru. Také ukrajinské vzdušné síly uvádějí, že množství Ruskem vyslaných bezpilotních prostředků Šáhed bylo rekordní. Rusko útočilo v den, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru uměle vyvolaného sovětským režimem. Do města mezitím přijeli předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
V Kyjevě bylo celkem zraněno pět lidí včetně jedenáctiletého dítěte, informoval starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko, podle kterého nebylo nutné zraněné po ošetření hospitalizovat. Trosky dronů podle něj způsobily na několika místech požáry, včetně obytné budovy a školky.
Trosky jednoho bezpilotního letounu podle Klyčka spadly na výškovou budovu ve východní části Kyjeva a trosky dalšího pak na pětipodlažní budovu v západní části ukrajinského hlavního města.
Rusové v noci poslali na Ukrajinu okolo 75 dronů, 71 z nich bylo zneškodněno, upřesnily ukrajinské vzdušné síly. Naprostá většina ruských dronů mířila na Kyjev, protivzdušná obrana jich nad městem zasáhla přes šedesát, dodaly kyjevské úřady. Poplach trval v hlavním městě šest hodin, oznámil na sociální síti Telegram Kličko.
Hlavním cílem náletu byl Kyjev, ale protivzdušná obrana zasahovala celkem v šesti ze 24 oblastí země. V Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země Ukrajinci zničili také raketu Ch-59.
Rusové útočili v den památky obětí hladomoru
Klyčko podotkl, že Rusové na Ukrajinu spustili rozsáhlý útok v den, kdy si napadená země připomíná výročí hladomoru, který ve 30. letech minulého století uměle vyvolal Stalinův režim a během kterého zemřelo několik milionů lidí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za „záměrný teror“. „Více než sedmdesát šáhedů v noci na den památky obětí genocidy hladomoru. Záměrný teror. Právě v tuto dobu. Ruské vedení je pyšné na to, že může zabíjet,“ napsal prezident. Přislíbil další posílení protivzdušné obrany a zdůraznil, že ukrajinské vedení se snaží, aby se svět sjednotil při obraně před ruským terorem. „Teroristický stát musí prohrát a nést odpovědnost za to, co spáchal, “ prohlásil.
Čeští politici uctili oběti hladomoru
Pekarová Adamová a Vystrčil v Kyjevě jako první bod oficiálního programu návštěvy zapálili svíčky u památníku obětí ukrajinského hladomoru z let 1932 až 1933. Obě komory českého parlamentu loni označily ukrajinský hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem.
„Pomáháme v současnosti, myslíme na budoucnost, nezapomínáme na minulost. Současná ruská agrese není první zločin, kterému Ukrajina čelí,“ uvedl Vystrčil k dnešní připomínce, které se zúčastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj či státníci dalších zemí.
Podle Pekarové Adamové mohla za hladomor politika tehdejšího Sovětského svazu, jejímž cílem bylo zničení ukrajinského národa. Dnešní Rusko má podle ní stejný cíl. „Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresí, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru,“ prohlásila.
Pekarová Adamová a Vystrčil se společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí setkají kromě prezidenta Zelenského i s předsedou ukrajinského zákonodárného sboru Ruslanem Stefančukem. Mají se také setkat s představiteli Krymských Tatarů, kteří po obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem čelí útlaku.
Předsedové obou komor českého parlamentu přijeli do Kyjeva v době, kdy se ukrajinské vedení snaží přesvědčit Evropskou unii, aby do konce roku oficiálně zahájila rozhovory o vstupu země do evropského bloku. Čeští politici to podporují, Unie ale v této otázce není jednotná.
Ukrajina také rok a tři čtvrtě od začátku ruské agrese usiluje o to, aby evropští spojenci před těžkými zimními měsíci nepolevovali v dodávkách zbraní. Očekává se, že čeští představitelé stejně jako zástupci parlamentů Belgie, Finska, Irska, Polska či Estonska dají najevo ochotu dále Ukrajinu podporovat v obraně proti Rusku.
Zdroj: CT24
