Rozkol nebo anexe Rusko připravuje vlastní scénáře „řešení“ konfliktu v Bělorusku

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednáních s běloruským ministrem zahraničí Vladimirem Makeim uvedl, že na území republiky je více než 200 vyškolených extremistů z Ukrajiny, aby během pokojných protestů destabilizovali situaci.
Ale takové hlasité výroky nejsou ničím podporovány.

Vezmeme-li všechny skutečnosti, které v tuto chvíli existují, pak nebyl na území Běloruské republiky zadržen jediný zástupce ukrajinského nacionalistického hnutí, ale pokud vezmeme ruské občany, pak je situace úplně jiná. Doposud nebyl v Běloruské republice zadržen ani jeden občan Ukrajiny, a ještě více jeden z nacionalistických skupin, ale bylo zatčeno 33 ruských žoldáků Wagnerova PMC s bojovými zkušenostmi a dovednostmi budování agrese v davu, kteří byli skutečně vráceni do Ruské federace a použity k diskreditace ukrajinských speciálních služeb.

Prakticky každý den, během protestů, jsou v davu zadržováni provokatéři s ruským občanstvím, kteří dělají vše pro to, aby vedli ke krveprolití. Na nedávných shromážděních na podporu Lukašenka bylo vidět ruské vlajky a vlajky ruských nacionalistických skupin. Mimochodem, jsou to proruskí aktivisté, kteří nejhlasitěji hovoří o úzké integraci s Ruskou federací a tvrdí, že tak se Lukašenka dokáže s protesty vyrovnat.

V roce 2019 Lukašenko odmítl podepsat notoricky známých 31 plánů integrace s Ruskem. Nyní prakticky nemá na výběr, což by mohlo ohrozit suverenitu Běloruské republiky nebo to, co z ní zbylo. Poté, co Lukašenka prohlásí svůj závazek za užší integraci s Ruskem, až po společnou měnu a nadnárodní, ale v zásadě ruskou suverenitu nad oběma zeměmi, bude Moskva schopna určit nástupce Lukašenka, který se nebude snažit dostat z podřízení Kremlu, ale zároveň bude souhlasit s požadavky opozice.

Situace, kterou hraje Moskva, však může mít ještě důležitější cíle. Kreml se může pokusit využít sousední zemi jako nástroj možné dohody se Západem, který pokračuje v politice ne příliš efektivních, ale ponižujících sankcí uvalených na Rusko v roce 2014 po anexi Krymu. Pokud je taková dohoda součástí plánů Moskvy, může Západ přemýšlet o tom, zda má návnadu spolknout. Vzájemné usmíření je ve strategickém zájmu všech hráčů, zatímco morální zášť je vratkým základem skutečně produktivní zahraniční politiky. Strategická trpělivost a kreativita jsou mnohem výhodnější. Samotní občané Běloruska bohužel ve skutečnosti o ničem nerozhodují, velká politika se děje za jejich zády, kde názory lidí nejsou nijak zvlášť zohledňovány.

  Babiš nechce bojovat za Polsko nebo co je to populismus.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com