Ukrajinu je třeba nadále podporovat, řekl po jednání v Bruselu Stoltenberg

Rusko je v důsledku války proti Ukrajině slabší politicky, vojensky a ekonomicky, není však možné jej podceňovat, řekl dnes novinářům generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Po jednání ministrů zahraniční zemí NATO s jejich ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou Stoltenberg upozornil, že Rusko před zimou nahromadilo velké zásoby raket, a že je proto třeba podpořit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

K vytvoření „zimního štítu“ nad bránící se zemí, tedy k posílení protivzdušné obrany, při příchodu na dnešní jednání vyzvala také například německá ministryně Annalena Baerbocková.

Stoltenberg na tiskové konferenci varoval, že Rusko podniká nové pokusy útočit na ukrajinskou elektrorozvodnou síť a energetickou infrastrukturu a snaží se tím „ponechat Ukrajinu ve tmě a chladu“. Spojenci proto bránícímu se Kyjevu dodávají klíčové systémy protivzdušné obrany.

Generální tajemník aliance před novináři připomněl rostoucí závislost Ruska na Číně. Zároveň poukázal na to, že Ukrajina dokázala osvobodit zhruba polovinu svého území obsazeného Ruskem po invazi z února 2022 a uvolnila plavební cesty v Černém moři.

Členové NATO se podle Stoltenberga shodují, že Ukrajina bude členem NATO, její pokračující podpora byla klíčovým tématem dnešního jednání Rady NATO-Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí.

Vůle k pokračující podpoře Ukrajiny se odráží také v závěrečném prohlášení z bruselského jednání. „Spojenci jsou nadále pevní ve svém závazku dále stupňovat politickou a praktickou podporu Ukrajiny, která nadále brání svou nezávislost, suverenitu a územní celistvost ve svých mezinárodně uznaných hranicích, a budou v podpoře pokračovat, dokud bude potřeba,“ stojí v závěrech.

Ukrajina se připravuje na druhou válečnou zimu a panují obavy, že Rusko zopakuje rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu z minulého zimního období, které způsobily rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrického proudu a uvrhly obyvatele do tmy a chladu. Někteří činitelé už dříve podle agentury Reuters varovali, že země je nyní zranitelnější než loni, protože má méně nadbytečných kapacit a málo náhradních zařízení.

  Navalnyj se vrátil v neděli do Ruska, bezprostředně poté byl zatčen

Náčelník ukrajinského generálního štábu, generál Valerij Zalužnyj, nedávno v rozhovoru s časopisem The Economist uvedl, že válka se ocitla ve slepé uličce a hrozí, že ukrajinskou protiofenzívu vystřídají poziční boje, které mohou trvat roky a které jsou výhodné pro Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně prohlásil, že nepokládá situaci na frontě za patovou, nicméně připustil, že část světa je už válkou na Ukrajině unavena.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes uvedl, že mezi spojenci z NATO „nepociťuje únavu“ v souvislosti s pomocí Ukrajině. „Musíme a budeme i nadále Ukrajinu podporovat,“ řekl po skončení jednání v Bruselu. Na podpoře Ukrajině podle něj panuje mezi členy NATO naprostá shoda.

Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, míní Lipavský

Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala více pomoci Ukrajině. Po jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu to českým novinářům řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Reagoval tak na prohlášení ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, že EU zatím Kyjevu dodala jen 300.000 kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku.

„Jde o to, že Západ má zdroje, my jsme třicetkrát bohatší než celé Rusko, ale Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a také jsou ochotni a schopni poslat tisíce lidí na smrt,“ poznamenal Lipavský. „Bojujeme s opravdu houževnatým protivníkem a je to zejména o hledání kapacit,“ řekl. Zdůraznil i význam moderních technologií, kdy se Ukrajině pomocí dronů a raketových útoků podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit provoz v přístavech.

„Na pozemní frontě se toho v uvozovkách moc nepohnulo, Ukrajinci zaznamenali jen částečné úspěchy. O to víc se ukazuje, že jde o válku, kde záleží na tom, kolik jste toho schopni nasadit a kdo vydrží déle,“ uvedl český ministr.

  Rusko zahájilo diskreditační kampaň proti Ukrajině, aby narušilo dodávky zbraní

EU letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině za 12 měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Již před časem se ale začaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi 300.000 kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes v Bruselu vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Podle Lipavského je Německo velmi aktivní v podpoře Ukrajiny, pokud jde o budování protiletecké obrany, a Kyjevu dodává celou řadu systémů. Do země minulý týden dorazil i německý ministr obrany Boris Pistorius a oznámil tam novou podporu za 1,3 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Její součástí je i jeden protivzdušný systém Iris-T SLM či dělostřelecká munice. Německo již dodalo Ukrajině tři systémy Iris-T SLM a jeden další by měla Ukrajina dostat do konce roku.

Právě i k tomu balíčku pomoci se vztahovala slova o „zimním štítu“, myslí si ministr Lipavský. „Nemůže to ale stát jen na jedné zemi, je potřeba, aby se zapojili i další, což se již děje, “ dodal a zmínil například pomoc zemí s výcvikem ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16. „Je to spíše symbolická připomínka toho, že se blíží zima, že to nebude jednoduché, že Rusko vyrábí rakety a nakupuje drony z Íránu, kterými bombarduje ukrajinské rozvodné sítě a teplárny, což opravdu není vojenský cíl. Je to jen snaha terorizovat obyvatelstvo, aby se jim v zimě žilo hůře,“ řekl k tomu Lipavský. Ukrajina se podle něj v přípravách na letošní zimu poučila z loňského roku, nicméně vzhledem k bombardování vznikly na některých zařízeních takové škody, že se je během jednoho roku nepodařilo opravit.

  Biden podepsal rozpočtový zákon, výdaje na obranu vzrostou o 10 %

I Česká republika podle Lipavského Ukrajině významně pomáhá. „My pomáháme hodně, pomáháme pořád a musíme v tom pokračovat, protože je to v našem vlastním zájmu,“ řekl šéf české diplomacie. „Není to jednoduché, i naše země čelí celé řadě výzev,“ dodal a zmínil například problémy s energetikou, které způsobila právě ruská válka na Ukrajině. „Kdyby ale Ukrajina padla, tak všechny problémy budou daleko horší. Je v našem zájmu Ukrajinu podporovat a děláme to společně s našimi přáteli z Evropy i za mořem,“ uzavřel.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com