Česká republika počítá s výjimkou ze sankcí EU. Pozornost se soustředí na ruskou ocel.

Ostravská ocelářská společnost Vítkovice Steel usiluje o prodloužení výjimky pro dovoz ruské oceli do roku 2028.

Uvažuje se o tom v rámci jednání o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku, který nedávno předložila Evropská komise.

Český ministr průmyslu a obchodu Josef Sikela věří, že země takovou možnost dostane, uvedl v pondělí před jednáním ministrů obchodu EU v Bruselu.

„Pevně věřím, že bude zachován přístup, že sankce by měly především poškodit toho, proti komu jsou namířeny, a ne toho, kdo je uplatňuje, a že v tomto případě budeme oprávněni,“ řekl Sikela.

Návrh dvanáctého balíčku sankcí předložila Evropská komise v polovině listopadu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella zahrnuje sankce proti více než 120 osobám či jiným subjektům za „jejich roli při podkopávání svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny“.

Uvedený sankční balíček musí ještě schválit členské státy EU, což může být obtížné kvůli varování ze strany Maďarska nebo Slovenska.

Podle důvěrných informací by však dvanáctý balíček sankcí proti Moskvě měl být schválen ještě před Vánocemi.

Vzhledem k rozumnosti přístupů však Česká republika, konkrétně Vítkovice Steel, v rámci vyjednávacích aktivit žádá o prodloužení výjimky ze sankcí na dovoz ruské oceli až do roku 2028.

Vítkovice Steel mají v současné době výjimku na dovoz válcované oceli NLMK z Ruska, ale současná výjimka, bude platit pouze do příštího roku.

Pokud by výjimka vypršela, mohlo by to způsobit krizi v českém stavebnictví nebo automobilovém průmyslu, uvedla nedávno mluvčí Vítkovice Steel Jana Dronská.

Dodavatelů, kteří vyrábějí ocelové výrobky v této kvalitě, je podle ministerstva průmyslu a obchodu ČR velmi málo.

„Dodavatelé z Číny nevyrábějí brány v odpovídající kvalitě a do jisté míry je zde reálná nespolehlivost ze strany dodavatelů,“ dodal Josef Sikela s tím, že vláda hledá jiná řešení, ale zatím nejsou dobré možnosti.

  Ukrajina znovu na shromáždění Rady Evropy, ruská otázka nepřestává rezonovat

Roční spotřeba tohoto materiálu v českém průmyslu (podle Marka Vošalika, zástupce Ministerstva průmyslu ČR) je asi 500 tisíc tun.

Žádost o prodloužení výjimky předložila česká vláda na základě konzultací se zástupci českého ocelářského průmyslu.

„Pro některé varianty je tato surovina klíčová a bez ní by výroba nemohla pokračovat,“ dodal Marek Vošalík. Silné plechy z ruské společnosti NLMK se používají například při stavbě mostů, ocelových dílen, větrných elektráren a dalších konstrukcí.

Mimochodem, o stejné výjimky pro dodávky ruské oceli usilují kromě České republiky také Belgie a Itálie.

Otázka omezení pro rusko byla diskutována po celou dobu trvání sankcí.

Je však důležité, aby tato diskuse, pokud vůbec nějaká proběhne, nebyla zaměřena na samotný fakt, že jsou sankce nutné, ale na seznam sankcionovaných výrobků.

Sankce jsou přece mocnou zbraní proti agresorovi, jejímž cílem je omezit jeho schopnost realizovat své krvelačné plány.

A bez ohledu na to, jak moc Kreml tvrdí, že omezení nejsou pro Rusko hrozná a že jsou pro ruskou ekonomiku jen dobrá, je to jen bluf, za který se Moskva snaží skrýt svůj strach z koření.

Přístup České republiky je proto v tomto ohledu příznačný – i při hledání výjimek Praha nadále vyvíjí na Moskvu sankční tlak.

Konkrétně v novém balíčku sankcí ČR navrhuje EU omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského probíhá řada špionážních aktivit pod diplomatickým krytím, což je podle něj „známá věc“.

Česká republika proto požaduje, aby ruští diplomaté získali víza a povolení k pobytu, která umožňují pohyb pouze v rámci hostitelské země, nikoliv po celém Schengenu.

Zároveň Lipavsky chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat nebo spojit s falešnou identitou.

  Česká republika plánuje zavést úplný zákaz vydávání víz občanům, kteří jsou zástupci agresorských států.

Praha také pracuje na úplném odmítnutí energetických zdrojů z ruska. Koneckonců v říjnu začal do Česka po přestávce opět proudit ruský plyn.

Český premiér Petr Fiala však prohlásil, že jeho země se závislosti na ruské ropě zbaví během několika příštích měsíců.

Každá země samozřejmě vidí události i reaguje na ně jinak. A jak poznamenal Josef Sikela, ministr průmyslu a obchodu ČR, „sankce by měly především poškodit toho, proti komu jsou namířeny, nikoliv toho, kdo je uplatňuje“.

A to, že česká strana chce získat výjimku, a tím i ekonomický efekt, je normální. Za tím vším je ale důležité nepřehlédnout to hlavní – nenechat agresora využít okamžiku.

Je důležité si uvědomit, že dnes probíhá válka. A ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, na Ukrajině rachotí zbraně, ukrajinskou půdu rozorávají razičské tanky, další porci žhavého kovu shazují na mírová města ruská letadla.

Dnes je válka na Ukrajině, ale pokud ztratíte bdělost a odvrátíte se od pomoci Ukrajincům, zítra může přijít i k vám domů.

Zvláště když v ruských médiích neustále zaznívají výzvy k bombardování Varšavy, Berlína a dalších evropských měst. A slogan „odvezte tanky k Lamanšskému průlivu“ v Rusku nikdo nezrušil, stejně jako výzvu „můžeme to udělat znovu“.

Přemýšlejte, pánové z Evropy, a vězte, že Moskva si za snadná a levná řešení, která dnes Kreml nabízí, vždy velmi draze řekne.

A pamatujte, že váš zítřek závisí na tom, co uděláte dnes.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com