Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5000 až 15.000 korun měsíčně podle stupně vzdělání a u ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Řekl to po dnešním jednání. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest a stáhnout výpovědi z přesčasové práce, kvůli kterým je od začátku prosince v různé míře omezený provoz nemocnic.
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice. „Součet bonifikačního úhradového mechanismu a základu, který je ve vyhlášce, tvoří těch 9,8 miliardy,“ dodal. Právě touto nabídkou se minulý čtvrtek podařilo premiérovi Petru Fialovi (ODS) jednání s lékaři odblokovat poté, co nabídku ministerstva zdravotnictví o nárůst o 8,5 miliardy po několika měsících jednání odmítli.
„Každá nemocnice dostane nabídku na podepsání toho dodatku,“ řekl Válek, podle kterého s nabídkou souhlasí i obě asociace nemocnic. Podobná situace byla podle něj v roce 2008, kdy se řešilo odměňování zdravotních sester, a dodatky podepsaly všechny nemocnice. Podle Kabátka na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, VZP počítá zhruba se třemi miliardami korun. Válek doplnil, že podílet se bude jen VZP, nikoliv ostatních šest zdravotních pojišťoven. Podle dřívějších informací z peněz, které získala VZP od státu v roce 2022 jako pojistné za ukrajinské uprchlíky, zbylo VZP asi 2,6 miliardy korun, protože příchozí málo čerpali zdravotní péči.
Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, lídra protestní akce lékařů, bude konkrétní dohoda vypracována během několika dní. V pátek ji všechny zúčastněné strany podepíšou a nespokojení lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci, akci odvolají, dodal. Do té doby lékaři podle něj výpovědi z přesčasů stahovat nebudou. Na konci října komora uvedla, že je podalo asi 6100 lékařů, část je ale už vzala zpět. Celkově v nemocnicích pracuje kolem 23.000 lékařů, podle ČLK do přesčasových služeb nastupuje zhruba 13.000 z nich.
Podobně podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela chtějí návrh posoudit i lékařské odbory, jejichž zástupci se sejdou ve čtvrtek. Návrh podle Válka počítá s tím, že od 1. ledna 2024 lékaři po absolvování lékařské fakulty budou mít příjem o 5000 korun vyšší, po ukončeném základním kmeni o 8000 korun a po atestaci o 15.000 korun vyšší.
„Děkuji všem zúčastněným za rozumný přístup a spolupráci, zvláště panu ministru Válkovi, který jednání vedl,“ napsal na síti X po dnešním jednání premiér.
Pokračovat bude dál i příprava samostatného zákona o odměňování zdravotníků. „Musíme změnit způsob odměňování zdravotníků. Pokud to jenom trochu půjde, tak ho provázat s úhradovou vyhláškou,“ řekl ministr. Úhradová vyhláška je dokument, kterým ministerstvo stanoví rozdělení meziročního nárůstu peněz z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Bude podle něj také třeba znovu změnit zákoník práce a zavést směnný provoz tam, kde lékaři nepřetržitě pracují.
Lékaři začali podávat výpovědi z přesčasové práce v létě poté, co Sněmovna schválila změnu zákoníku práce, který zdvojnásobil maximální počet hodin dobrovolné přesčasové práce až na 832 hodin za rok. Sekce mladých lékařů ČLK lékaře vyzvala, aby od prosince tyto přesčasy odmítli. Chtěli tak upozornit na to, že lékaři měli i původně nadměrné množství přesčasů, zároveň jsou na nich ale často ekonomicky závislí, protože tvoří až polovinu jejich měsíčního příjmu. Žádali proto spolu s odbory zvýšení základních mezd a platů na úrovni 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, o 60.000 až 120.000 korun, tedy navýšení o 50 až 80 procent proti současnosti.
Splnění takového požadavku by ale podle dřívějšího Válkova vyjádření znamenalo desítky miliard navíc. Veřejné zdravotní pojištění má být přitom příští rok schodkové, pojišťovny budou muset sáhnout pro zhruba devět miliard do svých rezerv z předchozích let. Celkové náklady jsou plánovány přes 500 miliard korun, do lůžkové péče z nich jde téměř 280 miliard.
