Slovenská vláda navrhla konsolidační balíček, počítá i s vyššími daněmi

cas.sk

Slovenská vláda dnes schválila návrh na zvýšení některých daní, poplatků a zdravotních odvodů, zvláštní daň by měly nově platit banky. Stát si od těchto opatření podle materiálu ministerstva financí slibuje, že příští rok získá 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy Kč). Kromě toho další z nynějších státních svátků bude pracovním dnem. Vyplývá to z dnešního vyjádření premiéra Roberta Fica. Nynější vláda po svém říjnovém nástupu do úřadu opakovaně tvrdila, že země má rozvrácené veřejné finance; sama ovšem ohlásila nové rozpočtové výdaje. Opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS) návrhy Ficovy vlády v daňové oblasti označila za katastrofu pro Slovensko. Konsolidační balíček dříve prosadila také česká vláda.

Opatření slovenské vlády například počítají s vyšším zdaněním cigaret a alkoholu, s 30procentní mimořádnou daní ze zisku bank a dále s vyššími soudními a správními poplatky. Zaměstnavatelům a živnostníkům podle předlohy stoupne sazba odvodu na povinné zdravotní pojištění. Bratislavská rafinerie Slovnaft by měla platit mimořádnou daň i v příštím roce a lidé by si nově mohli přesměrovat z povinných důchodových odvodů na soukromý penzijní účet v rámci druhého důchodového pilíře méně peněz než v současnosti.

„Dokázali jsme najít rovnováhu mezi konsolidací veřejných financí a zachováním standardů v sociální oblasti,“ řekl novinářům Fico. Doplnil, že jeho vláda bude ozdravovat veřejné finance jen o nejnižší možnou míru, kterou vyžadují pravidla EU. Zopakoval, že kabinet převzal zemi s vysokým rozpočtovým deficitem a dluhem.

Právě Ficova vláda už ale prosadila vyplacení mimořádného příspěvek pobíratelům důchodů celkově za 438 milionů eur (10,6 miliardy korun) a chystá zavedení plnohodnotného 13. důchodu s dodatečnými náklady 489 milionů eur (11,9 miliardy korun) ročně.

„Zvýšení daní a odvodů pocítí absolutně každý ve svých peněženkách. Vláda se tváří, jak velkoryse dává 13. důchod či jiné sociální benefity, v konečném důsledku to ovšem zaplatíme my všichni,“ uvedl člen širšího vedení SaS Marián Viskupič.

  ČR loni získala z EU o 85,7 miliardy Kč více, než zaplatila

Ze zmíněné celkové částky konsolidačního balíčku by v příštím roce nejvíce, až 399 milionů eur (9,7 miliardy korun), měl získat systém zdravotního pojištění. Například zaměstnavatelé budou podle návrhu platit na zdravotní pojištění 11 procent místo nynějších deseti procent ze mzdy zaměstnance.

Dalších téměř 365 milionů eur (8,8 miliardy Kč) má navíc dostat státní Sociální pojišťovna, a to kvůli tomu, že se ve prospěch státního penzijního systému sníží podíl z povinných důchodových odvodů, který si Slováci mohou přesměrovat na soukromé penzijní účty v druhém důchodovém pilíři. Zatímco nyní na tyto účty směřuje 5,5 procenta z vyměřovacího základu, což je u zaměstnanců zpravidla jejich hrubá mzda, nově to mají být pouze čtyři procenta. To zároveň znamená, že do budoucna se udržitelnost státního důchodového systému patrně zhorší, protože Sociální pojišťovna bude muset kvůli této změně vynakládat na důchody více peněz, ale až po odchodu nynějších spořitelů v druhém penzijním pilíři do penze. Stejným opatřením ohledně příspěvků do penzijních fondů si pomohla již dřívější Ficova vláda.

Banky by nově měly platit zvláštní daň ve výši 30 procent ze zisku, což podle ministerstva v roce 2024 přinese státu zhruba 336 milionů eur (8,2 miliardy korun). Sazba bankovní daně podle předlohy bude klesat. Daň z dividend by měla stoupnout na deset z nynějších sedmi procent. Z prodloužení zvláštní daně v odvětví ropy, což v praxi postihlo rafinerii Slovnaft, hodlá stát vybrat téměř 180 milionů eur (4,4 miliardy korun). Nově by podniky až na výjimky měly platit minimální daň z příjmů, a to 340 až 3840 eur (8260 až 93.300 Kč) v závislosti na svých ročních výnosech a bez ohledu na výsledek svého hospodaření.

  Pražská burza mírně klesla, oslabily akcie ČEZ i Komerční banky

Zhruba 55 milionů eur (1,3 miliardy korun) chce stát ušetřit prostřednictvím snížení příspěvku pro veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska, který má nově dosáhnout nejméně 0,12 místo schválených 0,17 procenta výkonu ekonomiky země. Zavedením státního příspěvku pro RTVS Slovensko letos nahradilo koncesionářské poplatky.

Podobně jako výročí vzniku Československa 28. říjen by nově měl být na Slovensku pracovním dnem také další svátek, a to 1. září, kdy si Slovensko připomíná schválení ústavy. I od tohoto opatření si ministerstvo financí slibuje vyšší příjmy státu.

Také vláda českého premiéra Petra Fialy prosadila konsolidační balíček, který například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), a to 12 a 21 procent. Nyní platí tři sazby DPH ve výši 21, 15 a deset procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Na konci listopadu proti krokům Fialovy vlády a dopadům schváleného úsporného balíčku stávkovaly v Česku školy, podniky, úřady a další instituce po celé zemi.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com