Je téměř jisté, že vláda příští týden schválí navýšení zaručené mzdy. Na národním konventu o vzdělávání to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Navýšení by se podle něj mohlo týkat například uklízeček ve školství nebo pomocných kuchařek. Debata o platech nepedagogů je podle Beka odpoutaná od analytických pohledů na to, jak vypadají výdělky na podobných pozicích jinde. Vláda v tomto roce zároveň podle Beka nenašla shodu na možné změně mzdových tabulek.
„V tuhle chvíli je prakticky jisté, že vláda příští týden schválí zvýšení zaručené mzdy, které se dotkne těch nejhůř placených,“ řekl Bek. Podle něj by to mohlo mít vliv na pracovníky v prvních dvou skupinách. Ve školství jsou to podle něj uklízečky nebo pomocné kuchařky.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu řekl, že minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18.900 korun. Do několika let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Růst by měly i tři nejnižší stupně zaručených mezd o 1600 korun a poslední nejvyšší o 3200 korun. Druhý stupeň by se tak zvedl o 8,9 procenta, třetí o 8,1 procenta a osmý o 9,2 procenta. Zaměstnavatelé by podle odhadů mohli vydat navíc 2,4 miliardy korun.
„Vláda v tomhle roce s ohledem na rozpočtovou zodpovědnost v příštím roce zatím nenašla shodu na tom, že by se měnily tabulky mzdové,“ řekl Bek. Je podle něj možné, že se vláda k této debatě vrátí po Novém roce. V případě, že se zvýší minimální mzda, zaručená mzda, bylo by podle Beka zvláštní, kdyby existovaly tabulky, které jsou pod těmito hodnotami.
„Že ta platová úroveň těch pomocných kuchařek, uklízeček a podobných typů zaměstnanců je nízká, je fakt. Ale na druhé straně představa, že školství bude platit výrazně lépe než srovnatelné jiné resorty a soukromý sektor, není reálná,“ řekl Bek.
Otázka nepedagogů byla podle Beka nejpalčivějším tématem stávky škol, které se uskutečnila 27. listopadu. Do stávky se podle odborů zapojily téměř tři čtvrtiny základních, středních a mateřských škol v Česku. Zástupci škol a školských odborů usilují o více peněz pro školství, odmítají snižovat maximální počty hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu a chtějí zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců. Obávají se o zhoršení kvality výuky.
Podle Beka by se měla vést racionální debata o případném převedení financování platů nepedagogů na zřizovatele. Připomněl, že návrh je jedním s doporučení Strategie 2030+. Nejdříve by k tomu mohlo podle Beka dojít v roce 2025, spíše v roce 2026, pokud se na tom najde shoda. Do systému financování nepedagogických pozic můžou podle něj vnést vyšší efektivitu jen zřizovatelé.
Konvent řešil i systém financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. Ministr představil kroky, které podle něj povedou k vyšší udržitelnosti. Jde například o snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu na 95 procent stávajícího maxima pro základní a střední školy nebo o úpravu školského zákona. Ta by měla umožnit regulovat tempo růstu využívání maxima ve škole.
Debatovalo se i o zvyšování platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy. Jan Gondek z České středoškolské unie upozornil na to, že reálné platy učitelů stagnují. Bek vyzval, aby se rozlišovalo mezi nominálním a reálným zvýšením. Na místě je podle něj věcná debata o platech. „Nikdy se nemělo přistupovat na debatu o 130 procentech, považuji ji za politicky zcela chybnou. Já už se musím vypořádat s důsledky toho rozhodnutí, že se to zakotvilo v zákoně. Je to chyba, mělo se jednat o podílu vůči HDP,“ řekl Bek. Takové věci podle něj do zákona nepatří a budou vždycky předmětem sváru.
