Novým premiérem Francie je Gabriel Attal, je nejmladším v dějinách země

Novým francouzským premiérem se dnes stal dosavadní ministr školství Gabriel Attal. Jmenoval jej prezident Emmanuel Macron, uvedl v tiskovém prohlášení Elysejský palác. Attalovi je 34 let, a bude tak nejmladším premiérem v dějinách země. V minulosti byl i mluvčím vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovou, která v pondělí rezignovala a svému nástupci Attalovi v pařížském paláci Matignon formálně předala úřad dnes krátce po 15:00 SEČ.

„Prezident republiky jmenoval Gabriela Attala premiérem a pověřil ho sestavením vlády,“ uvedl prezidentský palác. „Drahý Gabrieli Attale, vím, že se mohu spolehnout na vaši energii a vaše odhodlání uskutečnit projekt opětovného vyzbrojení a regenerace, který jsem ohlásil,“ napsal Macron na síti X.

Na dvoře paláce Matignon Attal dnes odpoledne vystoupil po boku končící Borneové. Macrona v projevu ujistil o svém „vděku a věrnosti“ a za symbol „smělosti a pokroku“ označil fakt, že nejmladší prezident v historii páté francouzské republiky jmenoval do funkce nejmladšího premiéra.

„Práce musí být vždy oceněna lépe než nečinnost,“ poznamenal nový premiér ke svým ekonomickým prioritám. Zdůraznil rovněž, že chce „osvobodit francouzskou ekonomiku tím, že drasticky zjednoduší život podnikům“, a slíbil prosadit další opatření na podporu mladých talentů. „Vzdělání je matkou všech našich bitev, musí být jádrem našeho snažení a jako premiér se všemi prostředky zasadím o to, aby uspělo,“ pronesl bývalý ministr školství a nový předseda vlády.

Borneová Attalovi popřála v nové funkci mnoho úspěchů a řekla, že v něj má důvěru. Attal má podle ní „odhodlání i energii vést projekty, které Francie potřebuje“.

„Jsem hrdá na práci, kterou jsem za téměř dvacet měsíců vykonala, především za okolností, jež panovaly ve sněmovně,“ řekla Borneová a zmínila svoji práci na schvalování rozpočtů, zákonu o přistěhovalectví, důchodové reformě a „více než 50 dalších opatřeních, která reagovala na očekávání spoluobčanů i výzvy, jimiž naše země čelila“.

  Rusko pokládá vyřazení z tendru na Dukovany za diskriminační

O jméně nového premiéra se ve francouzských médiích od pondělí spekulovalo, zaznívala i jména několika dalších ministrů. Attalovým prvním úkolem bude získat si respekt v nové pozici a projít tvrdými vyjednáváními o složení kabinetu a setrvání klíčových ministrů, uvádějí komentátoři. Podle nich si Macron posledních sedm let vybíral do funkce premiéra spíše administrátory, kteří ho nezastiňovali, teď sáhl po politické osobnosti. To by mohlo souviset s potřebou charismatické figury pro kampaň před volbami do Evropského parlamentu, poznamenala BFM TV.

Attal od vstupu do vysoké politiky v roce 2017 zažil strmý vzestup a je označován za Macronova „dobrého žáka“. Byl poslancem, mluvčím vlády a ministrem. Otevřeně se hlásí ke své homosexualitě.

Změny ve vládě kritizuje opozice, podle níž jsou jen kosmetickými úpravami. Nový premiér bude podle opozičních představitelů stejně jen plnit Macronova přání a skutečná vládní politika se nezmění.

„Attal se vrací na svůj post mluvčího. Funkce premiéra zaniká. Prezidentský monarcha vládne sám se svým dvorem,“ uvedl jeden z ústředních představitelů levicové opozice Jean-Luc Mélenchon.

Předseda opozičních socialistů Olivier Faure upozornil, že Attal byl dosud na všech svých postech jen několik měsíců a pak byl vždy Macronem převelen na jinou pozici. Ve vysílání stanice France Inter Faure řekl, že Attal umí komunikovat, ale o jeho politických schopnostech neví veřejnost nic. Šéf senátorů za pravicové Republikány Bruno Retailleau uvedl, že Attala bude možné hodnotit až podle výkonu, který podá.

Prodleva mezi rezignací Borneové a jmenováním jejího nástupce podle deníku Le Figaro naznačuje vnitřní neshody uvnitř Macronova tábora. Proti Attalovu jmenování mohli mít nejspíš výhrady ministr vnitra Gérald Darmanin a ministr hospodářství Bruno Le Maire, kteří byli sami mezi kandidáti na premiérskou funkci.

  Kaczyński: Polsko zakázalo dovoz ukrajinského obilí a dalších produktů

Podle zdrojů stanice BFM TV s Attalovým jmenováním nesouhlasili Macronova pravá ruka Alexis Kohler, bývalý předseda vlády Édouard Philippe ani zkušený a vlivný pravicový politik François Bayrou. Důvodem jsou zejména jeho mládí a omezené zkušenosti. Podle novinářů se Attala ale zkušení politici mohou bát, protože ho vnímají jako hrozbu pro své budoucí politické ambice, včetně prezidentských voleb v roce 2027.

Borneová vedla francouzskou vládu 20 měsíců a byla teprve druhou ženou v jejím čele v dějinách země. V poslední době se však potýkala s poklesem popularity, její odchod z funkce si podle posledních průzkumů přály dvě třetiny Francouzů.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com