Rekordní počet ruských náletů (letadel, bezpilotních letounů a raket) na Ukrajinu během novoročního období poukázal na potíže Kyjeva při posilování jeho schopností elektronického boje, aby mohl blokovat a odrážet nepřátelské bezpilotní letouny a řízené střely. Obě strany investovaly značné prostředky do systémů schopných neutralizovat nepřátelské výpady, ale Moskva si zachovává konkurenční výhodu, protože se na tyto schopnosti zaměřila před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Převahu kybernetické armády Vladimira Putina potvrzují třístupňové útoky, které byly podniknuty také proti ukrajinské komunikační infrastruktuře, jak je vysvětleno ve spisu vypracovaném kyjevskými úřady, jehož kopii získal tisk a který je popsán jako „podivné útoky na Kyivstar“, hlavního mobilního operátora v zemi s 50% podílem na trhu a 24 miliony uživatelů, což je více než polovina obyvatel.
Vojenská asymetrie Gerasimovovy doktríny
„Mezi západními analytiky panuje obrovské nedorozumění, že Rusko lze zastavit a že Putina lze „přesvědčit“, „zpacifikovat“, „oklamat“ nebo „uspat“. Ve skutečnosti jsou akce moskevských sil na Ukrajině modelem totální války aplikovatelným na jakoukoli globální situaci,“ uvádí se ve zprávě. „Masivní, několik hodin trvající kombinované útoky (pomocí bezpilotních letounů a různých typů raket) jsou taktikou k zastrašení civilního obyvatelstva a jejich cílem je vyčerpat protivzdušnou obranu Ukrajiny. Nedávné a stále sofistikovanější útoky Ruska svědčí o vyvíjející se koncepci „války nové generace“. Ta vychází z takzvané „Gerasimovovy doktríny“ (podle náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil, armádního generála Valerije Gerasimova), která je ve vojenských a akademických kruzích široce známá.
Vícerozměrné, kombinující vojenskou, technologickou, informační, diplomatickou, ekonomickou, kulturní a další taktické sféry k dosažení strategických cílů. „Kromě „otevřeného“ vměšování se proti Ukrajině aktivně používají různé metody asymetrického vlivu, od pokusů o politický nátlak, korupci úředníků, zastrašování civilistů, snahu izolovat zemi na diplomatické úrovni až po blokády hranic (podle některých zpráv blokádu ukrajinsko-polské hranice zorganizoval aktivista podporující Rusko). To vše na pozadí globalizace ruské propagandy, která démonizuje Kyjev a pracuje na snížení jeho mezinárodní podpory.“ „Nová válka“ proti Ukrajině zaskočila Západ, „který by měl myslet nejen na výrobu moderních zbraní a vybavení jimi svých armád, ale také na zajištění spolehlivosti kritické infrastruktury proti možným ruským útokům, jejichž metodika se změnila. .“
Tři fáze kybernetických útoků
Kybernetické útoky na Ukrajinu probíhaly nejméně ve třech fázích. Krátce před vypuknutím konfliktu byly zahájeny masivní hackerské útoky (DDoS) proti ukrajinským vládním agenturám a předním společnostem. Probíhaly od 13. do 16. února 2022. Další rozsáhlý útok byl zjištěn 23. února, v předvečer invaze na Ukrajinu. V roce 2023 došlo k častějším kybernetickým průnikům do národní energetické sítě. Hlavním charakteristickým rysem těchto operací byla jejich synchronizace s raketovými a dronovými údery na ukrajinská energetická zařízení, zejména v zimě. „Před válkou na Ukrajinu útočily pouze jednotlivé hackerské skupiny. Po invazi byli hackeři koordinováni centrem,“ uvádí se ve spisu. „Rusko investuje miliony dolarů do kybernetických útoků i propagandy a neustále zdokonaluje metody a postupy. Po dvou letech války se setkáváme s ‚podivnými útoky‘ na kritické infrastruktury, které přicházejí i zevnitř.“
Útok na Kyivstar
Ráno 12. prosince došlo k rozsáhlé technické blokádě sítě ukrajinské společnosti Kyivstar: mobilní komunikace a internet byly ochromeny, což ovlivnilo všechny systémy související s operátorem. SBU okamžitě obrátila své podezření na Rusko. Na první pohled útok připomínal útok na ukrajinskou kritickou infrastrukturu v zimě roku 2023. Tentokrát se však situace neomezila na komunikaci, ale rozšířila se na všechna zařízení využívající mobilní síť operátora. V několika ukrajinských městech například přestaly fungovat bankomaty a platební terminály. Kvůli přerušení služeb Kyivstar ve Lvově bylo ručně přepojováno vedení pouličního osvětlení. Podle původní verze poskytnuté společností byl problém způsoben technickou závadou, později však společnost musela přiznat a oznámit, že se stala obětí jednoho z největších hackerských útoků v historii, zdůraznila však, že osobní údaje účastníků nebyly ohroženy.
Faktem je, že díky sofistikované „informační válce“ celá záležitost získala kontury spiknutí uživatelů sociálních médií, kteří se snažili vysledovat, že útok souvisí s problémy s majetkem společnosti. Intriky začaly prohlášením ředitele společnosti Oleksandra Komarova, který během telemostu Unified News uvedl, že „záškodníkům se podařilo proniknout do kybernetické obrany mobilního operátora Kyivstar prostřednictvím hacknutého účtu jednoho z jeho zaměstnanců“. Posloucháme-li Komarovovo vysvětlení, jednalo se o „velmi podivný útok“, nebo spíše o „útok zevnitř“, vysvětluje spis. Ale to není všechno, protože 1. prosince 2023 ukrajinské liberální médium Ukrajinska pravda, další ukrajinské publikace i ruská média, jako je Meduza, informovaly o tom, že v jednom z dronů kamikadze Shahed, které Ukrajinci sestřelili, byla nalezena SIM karta Kyivstar, což podle vojenských analytiků umožnilo ruské armádě využít mobilní síť Kyivstar ke sledování trasy dronu a změně jeho letových souřadnic. „Karta byla aktivována současně s několika dalšími simkami Kyivstar na dočasně okupovaných územích Ukrajiny,“ uvedli. Speciální služby začaly „neobvyklé“ použití operátora vyšetřovat: „Když se blížil bod zlomu, ruská rozvědka ztratila nervy a rozhodla se zničit stopy po přítomnosti svého agenta v lůně Kyivstaru.
Nasycení a spící moly
Podle odborníků Rusko již řadu let „nasycuje“ ukrajinské institucionální aktivity a významné společnosti svými agenty. To platí tím spíše, že všechny výše uvedené události se odehrály na pozadí vášnivé debaty o podpoře Kyjeva ze strany Západu.
Západ by se měl z historie ukrajinské Kyivstar poučit,“ uzavírá spis. Rusko nadále zintenzivňuje činnost svých „spících agentů“ na všech úrovních: vládních agenturách, armádě, zpravodajských službách a předních společnostech. Ti již nejsou „užitečnými idioty“ a „Putinovými přáteli“, „podivné útoky“ na kritické infrastruktury přesahují dichotomickou sféru související s konfliktem, ale představují novou výzvu Ruska západním zemím“.
Zdroj: La Stampa
