Scholz a Zelenskyj podepsali dohodu o bezpečnostní spolupráci

Německý kancléř Olaf Scholz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Berlíně podle očekávání podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Informují o tom tiskové agentury. Podle německého ministerstva obrany má pomoc poskytnutá na základě této smlouvy hodnotu 1,13 miliardy eur (téměř 29 miliard Kč) a týká se zejména protivzdušné obrany a dělostřelectva. Podobnou dohodu zřejmě ukrajinský prezident večer v Paříži podepíše i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Evropa potřebuje bezpečnostní a obrannou unii, která se stane evropským pilířem NATO, uvedla německá ministryně zahraničí Baerbocková.

„Historický krok. Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny proti ruské útočné válce,“ uvedl Scholz na sociální síti X. V dohodě se uvádí, že Německo potvrzuje svoji dlouhodobou vojenskou pomoc ukrajinské armádě, aby „mohla zcela obnovit územní integritu země v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic“. Ruská aktiva v Německu mají zůstat zmrazená, dokud Rusko nezaplatí za škody, které na Ukrajině způsobilo.

Berlín také slíbil, že zajistí, že náklady pro Rusko na jeho válku nadále porostou v důsledku sankcí a kontroly exportu. Německo bude podporovat Ukrajinu na její cestě do Evropské unie. Dohoda platí deset let.

Letos Německo v takzvaném mnichovském balíku poskytne Kyjevu 120.000 dávek dělostřelecké munice ráže 122 milimetrů a dalších 100 raket do systému IRIS-T, příští rok pak druhý systém protiletecké obrany SkyNext. Německo ze zásob svých zbrojovek dodá Ukrajině v letech 2026 a 2027 dalších 18 samohybných houfnic typu Panzerhaubitze 2000.

Zelenskyj řekl, že pomoc Německa je pro jeho zemi životně důležitá v situaci, kdy podpora od ostatních partnerů slábne a Rusko má na frontě velkou převahu co do dělostřelectva. Dnes ukrajinský generál Oleksandr Tarnavskyj oznámil, že ukrajinské jednotky se stáhly u opevněné pozice na jihovýchodě Avdijivky nedaleko Doněcka, která je v ohnisku tvrdých bojů už několik měsíců.

  Zpoždění kvůli nedostatku vakcíny hlásí řada evropských zemí

Scholz naléhal na americký Kongres, aby schválil balík pomoci pro Ukrajinu v hodnotě přibližně 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). Návrh zákona o pomoci Ukrajině schválil americký Senát v úterý, narazit ale může ve Sněmovně reprezentantů ovládané republikány. Německý kancléř připomněl, že americká podpora má ve válce s Ruskem zásadní význam.

Dohoda s Německem je druhým takovým bezpečnostním paktem, který Ukrajina v poslední době uzavřela. V lednu ji se Zelenským při návštěvě Kyjeva podepsal britský premiér Rishi Sunak. Platí deset let s možností prodloužení. Dohoda nezavazuje Británii vstoupit do války v případě opětovného útoku ruských sil na Ukrajinu v budoucnu, Londýn ale slíbil Kyjevu konzultace a pomoc ve formě moderní výzbroje, uvalení sankcí na Rusko a těsné spolupráce se spojenci.

Agentura AP uvedla, že účelem těchto dohod je podle všeho vyjádřit v první řadě solidaritu s Ukrajinou, která byla nucena přejít ve válce proti Rusku do defenzivy v situaci, kdy se potýká s nedostatkem munice i vojáků.

Zelenskyj v sobotu vystoupí s projevem na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Po schůzce se Scholzem ho přijme německý prezident Frank-Walter Steinmeier.
Evropa podle Baerbockové potřebuje bezpečnostní a obrannou unii

Evropa potřebuje bezpečnostní a obrannou unii, která se stane evropským pilířem NATO. Dnes to na sociální síti X napsala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je v Mnichově na bezpečnostní konferenci. K posílení evropského obranného průmyslu dnes vyzvala také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se odpoledne s Baerbockovou na konferenci sešla.

„My Evropané se musíme umět sami lépe bránit. Je potřeba bezpečnostní a obranná unie, které posílí evropský pilíř NATO,“ uvedla Baerbocková. Poznamenala, že tato evropská obranná kapacita musí odpovídat hospodářské velikosti Evropy a být nezávislá na tom, jaký prezident sedí v Bílém domě.

  Chceme zabránit válce v Evropě, shodli se Scholz, Macron a Duda

Baerbocková tak reagovala možný vývoj po prezidentských volbách v USA letos v listopadu. Očekává se, že v nich proti demokratickému prezidentovi Joe Bidenovi vystoupí bývalá hlava státu Donald Trump, který se uchází o prezidentskou nominaci republikánů.

Trumpův postoj k závazkům vůči spojencům v NATO je dlouhodobě nejednoznačný a exprezident nedávno na předvolebním shromáždění řekl, že by USA pod jeho vedením nemusely přijít na pomoc spojenecké zemi, která sama nedostatečně financuje vlastní obranu.

Za základ evropských obranných možností Baerbocková považuje kombinaci vzájemně kompatibilních schopností, společné nákupy a společný vývoj. V případě Německa poznamenala, že k posílení obrany nebude stačit mimořádný fond na obranu o objemu 100 miliard eur (2,54 bilionu Kč), který země po ruské invazi na Ukrajinu zřídila.

„Investice do generačního projektu evropské bezpečnostní a obranné unie nemohou podléhat jednoročnímu rozpočtu a dluhové brzdě,“ poznamenala. Dluhová brzda je ústavní opatření, které brání rychlému zadlužování Německa.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com