Jednání o podobě programu nynější schůze Sněmovny zabralo dnes odpoledne poslancům i s hlasováním skoro tři hodiny. Opoziční zástupci navrhli celkem 25 úprav. Vzhledem k postoji koaliční většiny žádnou z nich neprosadili.
Předseda ANO Andrej Babiš například vyzýval k uspořádání mírové konference o Ukrajině, která čelí dva roky ruské vojenské invazi. K celkem 16 bodům, o něž chtěl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí program rozšířit, patřil podobně jako v minulosti nákup podle něho nepotřebných a drahých vojenských letounů F-35.
Přednostní debatu o stavu ocelárny Liberty Ostrava neprosadil předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Fialova vládní pětikoalice situaci dostatečně neřeší a je laxní,“ soudí. Okamura požadoval také jednání o nedostatku zubních lékařů, o rostoucím počtu ukrajinských uprchlíků a o ekonomické situaci obyvatel, která se podle lídra SPD kvůli působení nynější vlády zhoršuje.
Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová chtěla v souvislosti s dalšími mediálními informacemi kolem Podnikatelské družstevní záložny opět probírat financování politického think-tanku Pravý břeh – Institut Petra Fialy a údajný střet zájmů ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Přednostní projednání návrhu poslanců ANO na zřízení vyšetřovací komise k loňské tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy navrhoval Jan Richter. Komise by podle něho nebyla nástrojem pro hledání viníků, ale odpovědí na otázky, které si kladou rodiče obětí. „Jako poslanec, který je osobně zainteresován, nemohu jen tak čekat,“ uvedl.
Další poslanci ANO chtěli probrat ve Sněmovně také třeba financování škol, nakládání s takzvanými psychoaktivními látkami a situaci v České poště.
Rozšíření práv podezřelých mladších 15 let čeká ve Sněmovně schvalování
Děti mladší 15 let pravděpodobně získají více práv v případě, že se jejich počínáním bude zabývat policie. Policisté jim při prověřování činu nově budou muset zajistit přítomnost advokáta. Počítá s tím vládní novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kterou Sněmovna zřejmě schválí. Poslanci k předloze nepodali v dnešním druhém čtení žádné pozměňovací návrhy.
Ústavně-právní výbor chce předlohu upravit tak, aby bylo ze zákona zřejmé, že mladistvému je možné uložit jako výchovné opatření i probační program Probační a mediační služby. „Soudce a v přípravném řízení státní zástupce bude mít k dispozici kompletní a aktuální seznam těchto programů, na rozdíl od dnešního stavu, kdy centrální seznam probačních programů zahrnuje pouze programy realizované neziskovým sektorem,“ stojí ve zdůvodnění úpravy, který výbor podpořil na návrh Taťány Malé (ANO).
Novela reaguje na výtky, které vůči Česku vznesl Evropský výbor pro sociální práva. ČR podle výboru porušuje Evropskou sociální chartu ve dvou ohledech. Zaprvé tím, že dětem mladším 15 let přiznává takzvanou nutnou obhajobu až v řízení před soudem pro mládež. Podle současné české praxe totiž dítě nemusí mít obhájce při policejním objasnění a zadokumentování činu. Týká se to například ohledání místa činu a zajištění stop nebo také podání vysvětlení na policii. O něm policie předem vyrozumívá zákonného zástupce dítěte, který může uplatnit právo na právní pomoc advokáta. Policisté však nyní zároveň nemají povinnost zajistit přítomnost obhájce dítěte.
Druhým nedostatkem české právní úpravy je pak podle Evropského výboru pro sociální práva to, že zákon výslovně neumožňuje, aby dítě mladší 15 let nemuselo být postaveno před soud pro mládež. Podle výboru je nutné přijmout kroky ke snížení obzvláště škodlivých účinků kontaktu dětí se soudním systémem. Státní zastupitelství tak nově bude mít možnost nepodat návrh na zahájení řízení před soudem pro mládež. Stejně tak soud bude moci upustit od uložení opatření vůči dítěti i bez nařízeného jednání.
Dítě mladší 15 let není trestně odpovědné. Pokud se ale dopustí činu, který by u dospělého trestný byl, může mu soud uložit výchovnou povinnost či omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického či psychologického programu, dohled probačního úředníka a v nejzávažnějších případech ochrannou výchovu či ochranné léčení.
Uzákonění hromadných žalob je před závěrečným schvalováním
Navrhované uzákonění hromadných žalob ve spotřebitelských sporech je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci podali v dnešním druhém čtení několik úprav, týkají se například vstupu do takového řízení a financování spotřebitelských organizací. Skupina koaličních poslanců v čele s předsedou poslanců STAN Josefem Coganem také navrhla, aby se zákonná ochrana vztahovala i na drobné podnikatele, takzvané mikropodniky. O podobě vládní předlohy budou zákonodárci hlasovat nejdříve za tři týdny.
Spotřebitelé a možná i drobní podnikatelé by návrhem zákona dostali právo vymáhat své nároky společně, soud by pak vydal jeden rozsudek. Jde o případy, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem, případně také mikropodnikům soudit kvůli nákladům řízení.
K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020. Vládní návrh představuje podle ministerstva spravedlnosti její minimalistické začlenění do českého právního řádu.
Předloha umožňuje hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Spotřebitel by se musel přihlásit, žaloby by podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace, tedy zapsané ve zvláštním seznamu. Z opozice zaznívaly obavy, že v případě schválení vládního návrhu v předloženém znění nebyly hromadné žaloby funkční.
Poslanec vládního hnutí STAN Josef Flek chce, aby spotřebitelé s pohledávkou do 3000 korun byli do hromadné žaloby zařazeni automaticky. Pokud by se řízení účastnit nechtěli, museli by se aktivně odhlásit. Navrhl také státní dotace oprávněným neziskovým organizacím. Peníze na tyto účely by stát z příspěvků těch hromadně žalovaných, kteří by soud prohráli. Do státního rozpočtu by museli odvést příspěvek ve výši desetiny z přisouzené částky. Pozměňovací návrh Ondřeje Koláře z TOP 09 pak míří zejména k předvídatelnosti mimosoudní odměny při zastupování advokátem. Další z bodů jeho úpravy uvádí, že soudní přiznání odměny žalobci by v podstatě vylučovalo přiznání náhrady nákladů hromadného řízení.
Ústavně-právní výbor doporučil už dřív na základě návrhů skupin koaličních poslanců snížení nutného počtu spotřebitelů pro hromadnou žalobu z 20 na polovinu a zvýšení horní hranice odměny žalobce z přisouzeného plnění. Zatímco podle vládního návrhu by mohla představovat až pět procent, právní výbor ji chce zvednout až na 16 procent, možná by ale byla i paušální částka 2,5 milionu korun.
Poslanci opozičního hnutí ANO Patrik Nacher a Zuzana Ožanová prosazují, aby odměna žalobce činila až 25 procent a aby neziskové organizace podávající žaloby nemusely být povinně zastoupeny advokátem. V právním výboru tyto úpravy neuspěly. Žalobce bude podle vládního návrhu řízení financovat a má odpovídat za riziko neúspěchu ve sporu.
Zpřesnit definici utajované informace má novela, kterou Sněmovna asi schválí
Zpřesnit definici utajované informace či omezit administrativní zátěž související s osvědčeními a doklady o bezpečnostní způsobilosti si klade za cíl vládní novela, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci navrhli předlohu doplnit jen o několik zpřesňujících úprav včetně návrhu Martina Majora (ODS) odložit účinnost na počátek příštího roku.
Karel Haas (TOP 09) navrhoval, aby vedení firem, mezi které zařadil mobilní operátory nebo Českou poštu, mohly pověřit odpovědnou osobou pro agendu ochrany utajovaných skutečností i prověřeného člověka mimo představenstvo.
Novelu, kterou připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), vychází z předlohy minulého kabinetu z června 2020, kterou Sněmovna v bývalém složení nestihla do voleb o rok později projednat. Současná úprava původní předlohu doplňuje podle NBÚ o dílčí změny vycházející z aplikační praxe.
Novela také zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.
Změnou definice utajované informace reaguje NBÚ na to, že ta nynější podle úřadu nepokrývá všechny možné podoby utajované informace. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ stojí v návrhu.
Zlepšení má zajistit také možnost fyzické osoby i podnikatelů požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. „Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního,“ stojí v návrhu.
Návrh si podle NBÚ vyžádá pouze náklady na úpravu, případně pořízení příslušného hardwarového a softwarového systému pro potřeby NBÚ. Celkové náklady na takový systém odhaduje úřad na 70 milionů korun, přičemž zhruba 20 milionů jsou náklady související přímo s projednávanou novelou. „Budou hrazeny v rámci schváleného limitu výdajů a střednědobého výhledu kapitoly NBÚ,“ uvádí návrh.
Sněmovna asi zruší usnadnění pro přeměny firem, které by se mohlo týkat ČEZ
Sněmovna asi zruší ve vládní novele kritizované snížení podílu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Spornou pasáž, která je známá jako lex ČEZ, by stát mohl využít při restrukturalizaci energetické společnosti kvůli posílení kontroly, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Poslanci dnes bez dalších úprav poslali novelu do závěrečného kola schvalování, které se uskuteční zřejmě v březnu.
Vládní návrh počítá s tím, že místo současných 90 procent hlasů všech akcionářů by mělo stačit pro rozdělení firem 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu. Zrušení tohoto ustanovení doporučil po mnohaměsíčním jednání v koalici jednomyslně sněmovní ústavně-právní výbor.
V případě přijetí návrhu by o přeměně ČEZ mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí. Přijetí návrhu vládou vedlo loni před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii.
Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) obhajovali v minulosti vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.
Sporná pasáž je jen jednou ze tří stovek úprav novely, která má do českého právního řádu začlenit evropské předpisy. Předloha reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, která sjednocuje nejen pravidla pro přeshraniční fúze společností, ale nově zavádí i dosud chybějící unijní úpravu jejich přeshraničního rozdělení a přeshraničního přemístění sídla.
Pro méně složité druhy přeshraničních přeměn společností budou platit zrychlené postupy. Zavede se také ochrana zájmů společníků, kteří budou moci za určitých podmínek ze společnosti vystoupit, věřitelů a zaměstnanců. „Zapracování unijních pravidel týkajících se přeshraničních přeměn s sebou přináší i potřebu do značné míry upravit proces vnitrostátních přeměn tak, aby se nejednalo o dva zcela samostatné a výrazně se odlišující procesy,“ uvedla vláda. Úpravy se týkají třeba pravidel zveřejnění projektu přeměny ve sbírce listin obchodního rejstříku nebo jeho uveřejnění na internetových stránkách, včetně zápisu v obchodním rejstříku.
