Český premiér Petr Fiala oznámil, že česko-slovenské mezivládní konzultace se v nadcházejících týdnech a měsících neuskuteční, protože je Praha nepovažuje za vhodné kvůli „významným neshodám“.
Šéf české vlády to řekl na tiskové konferenci po zasedání kabinetu 6. března.
„Jsme přesvědčeni, že společné zasedání obou vlád dnes není potřeba. O našem rozhodnutí a záměru odložit zasedání jsme informovali slovenskou stranu,“ uvedl Fiala s tím, že spolupráce mezi zeměmi by se měla zaměřit na konkrétní projekty.
„Nelze však zastírat, že v některých klíčových zahraničněpolitických otázkách existují výrazné názorové rozdíly,“ dodal.
Rozhodnutí pozastavit mezivládní konzultace se Slovenskem podpořil i český ministr zahraničí Jan Lipovský.
„Naši partneři doslova na druhé straně zeměkoule, na druhém konci světa chápou, že bezpečnost Evropy ovlivňuje bezpečnost celého světa. Takže mě mrzí, že kolegové na Slovensku to nevidí stejně,“ řekl novinářům.
Vše ale začalo dost přátelsky. Téměř okamžitě (v listopadu 2023) po nástupu Roberta Fica do funkce se s českým premiérem Fialou dohodli na pokračování tradice společných zasedání vlády.
Poslední mezivládní konzultace mezi oběma zeměmi se uskutečnily v dubnu 2023, tedy v době, kdy slovenský kabinet ještě vedl Eduard Gegger.
Další takový summit se měl konat letos na jaře v České republice, ale stalo se, co se stalo.
Česká republika a nová slovenská vláda se rozcházejí v zahraničněpolitických otázkách, zejména v otázce války na Ukrajině.
A tak při druhém výročí totální války Fitzo prohlásil, že válku začali „rozvášnění ukrajinští neonacisté“.
Kromě toho pochválil slovenského ministra zahraničí Blanára za jeho setkání s ruským ministrem zahraničí Lavrovem na diplomatickém fóru v turecké Antalyi.
Takový Fitzův vyzývavý postoj nezůstal bez povšimnutí na úrovni nejvyššího vedení Evropského společenství.
Místopředseda Evropské komise se tak domnívá, že slovenský premiér svými výroky pomáhá Kremlu.
„Ten, kdo šíří ruskou propagandu, například tím, že říká, že válku začali Ukrajinci, skutečně zrazuje své spojence v Evropské unii,“ uvedla Vera Jourová.
„Všichni chceme mír. Ale nechceme mír, který by znamenal kapitulaci Ukrajiny. Nejsme tak slabí,“ dodala.
Události ve východní Evropě se staly tématem diskusí i pro lídry Visegrádské čtyřky, kteří se po summitu koncem února veřejně dohadovali o válce na Ukrajině.
Premiéři České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska vyjádřili rozdílné názory na plnohodnotnou ruskou invazi do sousedního a státu.
Petr Fiala připustil, že se Visegrádská čtyřka liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině a na formy pomoci, které jsou připraveni Kyjevu poskytnout.
I zde jsou přístupy rozděleny půl na půl: Česká republika a Polsko poskytují Ukrajině vojenskou pomoc, zatímco Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.
Šéf maďarské vlády Orbán souhlasil s tím, že ruská agrese je porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Zároveň dodal, že Maďarsko nebude Kyjevu posílat zbraně, a vyzval k urychleným mírovým jednáním.
Fiala s ním veřejně nesouhlasil a poznamenal, že nevěří v pacifistická řešení a že dlouhodobého míru lze dosáhnout ustoupením agresorovi.
Je pravda, že Bratislava a Budapešť jsou připraveny připojit se i jinak – humanitárně nebo finančně.
Mimochodem, Fitzo a Orbán se v Praze setkali s plakáty o „Putinových pohůncích“. Takto Pražané hodnotili pozici těchto politiků ve válce Ruska proti Ukrajině.
Tento postoj potvrdily i Fitzovy a Orbánovy výzvy k „brzkému jednání s Moskvou“.
Premiér Chr Fiala však tyto výzvy odmítl. „Morální, politické a historické hodnocení toho, co se dnes na Ukrajině děje, musí být jasné. Ve věcech, jako je posouzení, kdo je oběť, kdo je agresor, není prostor pro vyjednávání.“
A zatímco se české vedení snaží uklidnit agresora návrhem reálných kroků na podporu Ukrajiny, Fitzo svolává bezpečnostní radu, znepokojen setkáním spojenců v Paříži na podporu Ukrajiny.
Zajímavý bod: uznání, že vojenská invaze na Ukrajinu je porušením mezinárodního práva. Fitzo uvádí, že případné členství Kyjeva v NATO by mohlo být dobrým základem „pro vypuknutí třetí světové války“.
Vzhledem k těmto kardinálním rozdílům vycházejícím z odlišných světonázorů je naprosto logické, že Praha dává vztahy s Bratislavou na pauzu.
Otázkou pouze je, jak dlouho jsou Evropané ochotni tolerovat FitzOrbanovo duo, které přibližuje ruský svět každému obyvateli civilizovaného světa.
Jak se tomu bránit, je řečnická otázka. Pravdivá rétorika to je, stejně relativní jako postoj výše uvedených politiků.
Pokud se však chcete před ruským světem chránit, pamatujte: váš zítřek závisí na tom, jak se zachováte dnes.
Autor: Franz Hoffman
