Pro Švédsko je vstup do Severoatlantické aliance (NATO) obrovskou úlevou. Od začátku války na Ukrajině a finského rozhodnutí, které předcházelo švédskému, tato země ztratila svého největšího bilaterálního partnera – neutrální Finsko. Spolupráce samozřejmě pokračovala, ale v situaci, kdy by jeden z nich byl členem NATO a druhý ne, by nemohla fungovat stejně dobře jako dříve. V rozhovoru to ČTK řekla česká velvyslankyně ve Stockholmu Anita Grmelová. Oficiálně se Švédsko stalo členem aliance ve čtvrtek, jako poslední jeho vstup stvrdilo Maďarsko.
Ve švédské veřejnosti sice vstup do NATO neměl jednomyslnou podporu, nicméně velkou ano, míní Grmelová. Veřejné mínění se začalo rychle měnit po únoru 2022, tedy po ruské invazi na Ukrajinu. Předtím byla podpora tohoto kroku zhruba třicetiprocentní, aktuálně byla dvojnásobná. „Co je dost symptomatické, v celém Švédsku dochází vlajky NATO, potřebuje je rychle tisknout a šít. Armáda mluví o tom, že teď potřebuje víc hudebníků, protože všichni potřebují vojenská tělesa. Je to vtipné, ale ukazuje to, jak se na to všichni těší, a to nejen na ústřední úrovni,“ řekla velvyslankyně.
Očekává, že vstupem Švédska do NATO ještě vzroste podpora Ukrajiny skandinávskou zemí. „Myslím si, že tam bylo očekávání vstupu do NATO. Jakmile bude Švédsko mít nad sebou ochranný deštník, je možné, že se podpora zvýší,“ uvedla Grmelová. Na politické scéně například podle ní panoval souhlas s tím, že by Švédsko mohlo uvažovat o poskytnutí letounů Gripen Ukrajině, ale až po vstupu do aliance. „Nyní, když se tato podmínka splní, tak myslím, že Švédsko bude mít menší zábrany,“ dodala velvyslankyně.
Švédsko podle ní Ukrajině i dosud výrazně pomáhalo. „Je to velmi prioritní agenda pro současného ministra obrany (Pala Jonsona). Jeho předchůdce byl trošku vlažnější. Právě proto, že Švédsko nemělo nad sebou ochranný deštník NATO, tak říkal ‚my nemůžeme dávat, my sami něco potřebujeme‘,“ podotkla Grmelová. Při druhém výročí války na Ukrajině ale Švédsko vydalo už 15. balíček podpory, která už celkově dosáhla více než 30 miliard švédských korun (68 miliard Kč).
Grmelová také předpokládá, že se Švédsko připojí k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. Dosud se podle premiéra Petra Fialy (ODS) podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300.000 dělostřeleckých granátů. „Švédsko o tom vážně uvažuje, jednání probíhají. Zároveň máme ohlasy od občanské společnosti, že by ráda přispěla,“ uvedla velvyslankyně.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži. Britský list Financial Times napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun). Podle prezidenta se do pomoci dosud zapojilo 18 států.
Velvyslankyně: Vztahy se Švédskem jsou výborné, větší přiblížení je ale možné
Česko-švédské vztahy lze považovat za výborné, nicméně existuje velký prostor pro přiblížení obou zemí. Státy spojilo nedávné předsednictví v Radě Evropské unie, řekla Grmelová. Česko předsedalo Radě EU v druhé polovině roku 2022, Švédsko žezlo poté převzalo na další půlrok. ČR se skandinávskou zemí výrazně spolupracuje také na zbrojních zakázkách, Prahu by měl brzy navštívit i švédský ministr obrany Pal Jonson.
Předsednictví v Radě EU podle Grmelové potvrdilo, že jsou si země v rámci Evropské unie blízké. Zároveň ale pro Švédsko není Česko přirozeným historickým partnerem. „Švédové se za předchozí sociálně-demokratické vlády hodně soustředili na mírotvornou roli ve světě. Byly pro ně podstatné OSN a konflikty, které OSN řeší. V nich se angažovali. Nová vláda se mnohem více soustředí na své sousedství, na severské země a baltské státy. My nejsme úplně v prvním kruhu jejich pozornosti, nicméně právě díky spolupráci v EU se tam začínáme dostávat,“ řekla velvyslankyně.
Švédsko podle Grmelové do předsednictví vstupovalo v trochu nevýhodné pozici, neboť se tamní vláda zformovala necelé tři měsíce před jeho začátkem. „I přesto si myslím, že předsednictví probíhalo dobře. Švédové nejsou dramatičtí, jsou velmi klidní, takže možná nebylo hlasité, ale určitě bylo efektivní,“ poznamenala velvyslankyně.
Za velmi podstatné považuje to, že Švédové otevřeli otázku konkurenceschopnosti. „Švédský průmysl vnímá, že začínáme být trošku ‚tlustí a líní‘. Začali mluvit o konkurenceschopnosti, vznikla zadání pro Evropskou komisi, aby připravovala návrhy, jak vrátit Evropskou unii na špičku,“ podotkla Grmelová. Téma poté převzalo následující španělské a současné belgické předsednictví. „Předsedkyně Evropské komise (Ursula von der Leyenová), která usiluje o další mandát, právě o konkurenceschopnosti teď hodně mluví, že by to mělo být hlavní téma. V tom vidím jejich velký úspěch,“ uvedla.
Švédsko a Česko spolupracují výrazně v armádních zakázkách. Česko například pořídí ze skandinávské země formou mezivládní dohody 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Vlády zároveň jednají o prodloužení pronájmu 14 letounů JAS-39 Gripen do roku 2035, kdy je nahradí 24 amerických letounů F-35. Jejich nákup za 150 miliard korun vláda schválila loni v září a potvrdila podpisem na konci letošního ledna. Marketingový ředitel firmy Saab Mikael Franzén dříve ČTK řekl, že Švédové neměli příležitost prezentovat benefity svých letadel předtím, než kabinet rozhodl o pořízení F-35.
Rozhodnutí sice švédskou stranu mrzí, nicméně ani jedna ze stran nechce, aby byla narušena spolupráce, míní Grmelová. „Jsme od roku 2004 jedním z nejdůležitějších švédských partnerů v oblasti zbrojního vývozu, jsme pravidelně v první desítce,“ poznamenala.
