Vstup České republiky a dalších zemí do Severoatlantické aliance bylo to nejlepší, co se mohlo stát, řekl dnes bývalý americký prezident Bill Clinton na konferenci připomínající 25 let od vstupu Česka do NATO. Rozšíření bylo podle něj správné. Rozhodnutí o rozšíření bylo dobrou investicí, rozumným rizikem a nesmírně to NATO posílilo, řekl.
Clinton řekl, že selhal, když se snažil učinit Rusko partnerem. „Udělal jsem, co bylo v mých silách,“ uvedl. Dodal, že nelituje jediné minuty, kterou snahou strávil. V projevu připomněl Zakládající akt Rusko – NATO podepsaný v roce 1997. „Selhali jsme, Rusko se vydalo jiným směrem, ale je důležité pokoušet se učinit správnou věc,“ řekl. V příštích 25 letech podle něj nastane doba, kdy budou mít lidé šanci napsat novou historii, která bude lepší.
Clinton v projevu ocenil českou pomoc Ukrajině, ČR byla podle něj první ze členských zemí NATO, která začala zemi napadené Ruskem pomáhat a nadále v tom pokračuje. Zmínil přijetí ukrajinských uprchlíků i vojenskou pomoc Ukrajině, poděkoval také za českou iniciativu na pořízení munice. „Snažíte se ji zajistit a jdete za hranici členů NATO, nevím o nikom jiném, kdo by se takového úsilí ujal,“ řekl.
Namístě je podle něj také ocenit vstup Švédska a Finska do NATO, jedná se o země s velkými schopnostmi, které mohou posílit alianční obranné a vojenské schopnosti, míní. „Strategická geografie na severu Evropy najednou vypadá úplně jinak,“ uvedl.
NATO podle Clintona žije díky společnému úsilí, důležitá je spolupráce. Někteří lidé se domnívají, že Spojené státy do toho vkládají příliš mnoho peněz, aliance ale pomáhá všem, uvedl.
Clinton dnes na Pražském hradě převzal z rukou českého prezidenta Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Státní vyznamenání dostal za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie – podle Hradu se zasloužil o prosazování demokracie a stability ve střední a východní Evropě svým podílem na rozšíření Severoatlantické aliance o Česko, Polsko a Maďarsko v roce 1999.
Pavel: Osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové bylo dotáhnout integraci do NATO
Osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost to uvedl prezident Petr Pavel.
Vstup do NATO nebyl před třemi desetiletími samozřejmostí a měl odpůrce v Česku i zahraničí, řekl Pavel. V USA se vedla o tématu zásadní diskuse, ve které byl důležitou postavou prezident Bill Clinton, zdůraznil. Bývalého prezidenta Clintona proto na konferenci pozval jako dobrého přítele České republiky, doplnil. Clinton od Pavla v poledne převzal Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.
Rozsah ruské agrese na Ukrajině, která začala před dvěma roky, ale i brutalita ruských jednotek, byly podle Pavla pro západní země šokující. „Další rok konfliktu potvrdil, že válka jen tak neskončí. Nenaplnily se smělé naděje, že Ukrajinci, kteří převzali iniciativu, okupanty vytlačí. Ukrajina se dostává do defenzivy,“ konstatoval český prezident. Ukrajinští lidé ale vzdorují přesto, nebo právě proto, že poznali, čeho jsou okupanti schopní, dodal.
Lidé v Česku si podle Pavla již zvykli brát členství v NATO a pocit bezpečí jako dané. „Nebýt spojeneckého závazku, není vyloučené, že bychom čelili my, nebo naši sousedé na východ, stejné zvůli jako dnes Ukrajina,“ míní. Ukrajinský osud je proto připomínkou, jak klíčové bylo chopit se příležitosti a dotlačit českou integraci do euroatlantických struktur k cíli. „Vstup do NATO nebyl samozřejmostí, odpůrce měl v zahraničí i doma,“ dodal Pavel. Noví členové NATO podle Pavla přitom již stihli dokázat, že jsou dobrými a spolehlivými partnery.
NATO nicméně bude zárukou bezpečí pouze tehdy, budeme-li všichni ke svým závazkům přistupovat pozorně, dodal Pavel. Ocenil, že ČR patří mezi státy, které berou vážně závazek dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. „Situace bude pravděpodobně žádat, abychom do obrany dávali ještě více,“ odhadl.
NATO se podle něj musí do budoucna soustředit na vševojskové kapacity tak, aby mohlo zvítězit v konfliktu s rovnocenným soupeřem. Musí si také udržet kvantitativní náskok. V zemích NATO se musí navýšit výroba ve všech segmentech obranného průmyslu, je také nutné zvýšit bojové kapacity jednotlivých armád, míní Pavel. „A důsledně přitom uplatňovat inovace a zkušenosti z ukrajinského bojiště,“ dodal. Poslední klíčovou věcí je podle něj vnitřní soudržnost NATO.
Fiala: Vedle nákupu 300.000 ks munice pro Ukrajinu je příslib na dalších 200.000
Vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 kusů munice pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Minulý týden předseda vlády uvedl, že se dosud podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300.000 dělostřeleckých granátů.
K české iniciativě nákupu munice ze třetích zemí se zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko, řekl Fiala. „Považuji to za velký úspěch. Jde o další důkaz toho, že ČR je plnohodnotným aktivním hráčem v evropské bezpečnostní politice, že dokáže využívat svoje výhody,“ uvedl premiér.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži. Podle Fialy je Česká republika za podpory spojenců schopná zajistit dodání několika stovek tisíc nábojů v tomto roce.
Fiala dnes doplnil, že Česko za dva roky dodalo na Ukrajinu přes milion kusů velkorážové munice. Iniciativa na sehnání další munice ve třetích zemích je podle Fialy relativně jednoduchým mechanismem, který ale vyžaduje know-how. „Přinese reálné výsledky pro ukrajinskou obranu a dokáže jí zajistit další podporu v období, kdy evropské země zatím nemají dostatek kapacit pro vlastní výrobu,“ řekl.
Od loňska podle Fialy bohužel nenastal výraznější posun, který by dával naději, že boje na Ukrajině v brzké době skončí. „Mezi pravděpodobnější scénáře naopak patří pokračování vyčerpávající války či stupňování ruské agrese,“ dodal. Ocenil, že velká většina západních zemí zůstává i po dvou letech od začátku ruské invaze na Ukrajinu odhodlaná a jednotná.
Premiér odmítl názory, že pomoc Ukrajině ničí šance na mír, které vyjadřují například české opoziční strany. Být pasivní by podle něj znamenalo hodit přes palubu své přátele a spojence a čekat, až Rusko přijde k nám. „Znovu a znovu se potvrzuje, a nevidí to jen naivní a zaslepení lidé, že Rusko se nezastaví, ani pokud bychom Ukrajinu obětovali,“ dodal. Další země jsou v přímém ohrožení, míní. „Rusko v dohledné době nepřestane považovat naši část Evropy za území, na které má podle nějaké zvrácené logiky nárok,“ uvedl Fiala.
Není proto podle něj možné se dívat stranou. „Už dva roky stojíme v čele zemí, které Ukrajině pomáhají. Děláme to pro Ukrajinu, ale děláme to i pro sebe. Pokud budou imperiální ambice současného ruského režimu pokračovat, brzy by ohrozil i nás,“ řekl premiér. Proto je třeba zajistit, aby se agrese a porušení mezinárodních dohod, zvlášť v takto zrůdném měřítku, setkaly s jasnou reakcí. „V tomto konfliktu nelze být nestranní. My jsme na správné straně,“ konstatoval.
Lipavský vyzval na Hradě k pomoci Ukrajině a jednotě Západu
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval na konferenci k 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. Uvedl, že v Evropě zuří největší válka za poslední desetiletí. Spojenci ale mají podle něj prostředky, jak ji zastavit. Máme peníze, máme ekonomické kapacity, víme, kdo je oběť a kdo zločinec, řekl Lipavský.
„Volba je jasná – buď budeme pasivně sledovat, jak se svět stává nebezpečným, nebo můžeme jednat, abychom naši svobodu a demokracii uhájili,“ uvedl ministr. Česká diplomacie bude podle něj stát v první linii pomoci Ukrajiny.
Přestože Ukrajina není členem NATO ani EU, obětovala podle Lipavského západním hodnotám víc než kterákoli jiná země od druhé světové války. „Zůstává odhodlaná a sebevědomá. S obrovským nasazením zadržuje mnohem lépe vyzbrojeného protivníka a v minulosti dokázala osvobodit téměř polovinu území, které Rusko obsadilo po začátku agrese v roce 2022. Dokázala změnit poměr sil v Černém moři. Věřím, že letošní rok bude rokem lepších a dobrých zpráv, věřím, že se podaří udržovat jednotu Západu v podpoře Ukrajiny, protože Ukrajina se sama bránit nedokáže,“ uvedl. Míní, že Ukrajina není jediným a posledním cílem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Česko může být podle Lipavského hrdé na své členství v NATO a na svou roli v podpoře demokracie, svobody a bezpečnosti ve světě. Mělo by podle něj mít na paměti vlastní lekce historie a pracovat nadále na udržení stability a bezpečnosti v regionu i celosvětově.
Fiala z SPD volá po zmrazení konfliktu na Ukrajině i odvaze měnit hranice
K ukončení války na Ukrajině je nutné konflikt zmrazit a jednat o míru se zapojením všech stran včetně Ruska, řekl na pražské bezpečnostní konferenci místopředseda opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Radim Fiala. Vybízel i k odvaze měnit hranice v části Ukrajiny, které podle něj vznikly z rozhodnutí sovětských zločinců. V politickém panelu, který konferenci tradičně uzavírá, mu oponovali představitelé vládních stran.
Šéf poslanců SPD Fiala řekl, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení, a naopak se snadno může stát jaderným. Slovo mír nesmí být nežádoucí alternativou řešení války, míní. Za nebezpečný blud označil, že je možným východiskem konfliktu jen strategická porážka Ruska. „Je nutné zmrazit válku a jednat o míru se zapojením všech stran, tedy i Ruska. Pokud se hranice měnily při řešení krize v bývalé Jugoslávii, je nutné mít dostatek odvahy měnit hranice v části Ukrajiny, které vznikly z rozhodnutí sovětských zločinců,“ řekl.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) kontroval slovy, že mír na Ukrajině nezajistí z Prahy hraběcí rady SPD. Česko by je se zkušenostmi s mnichovskou dohodou z roku 1938 ani nemělo udílet, dodal. Postup navrhovaný SPD by podle něj znamenal kapitulaci Ukrajiny a vrátil Rusko blíž k českým hranicím. S mírem na Ukrajině musí podle Vondry souhlasit Rusko i Ukrajina, ale také ho musí někdo garantovat.
Místopředseda ANO a Sněmovny Karel Havlíček označil vstup do NATO před 25 lety za nejdůležitější krok samostatné ČR. „Z mého pohledu je to významnější než vstup do EU,“ podotkl. Členství v NATO vnímá jako rozhodnutí být součástí západního světa a neschovávat se alibisticky za neutralitu. „Po ruské invazi na Ukrajinu význam NATO roste,“ doplnil. Nikdo podle něj nechce, aby Ukrajina kapitulovala, na konflikt je ale nutné se dívat reálnou optikou.
Česko by podle místopředsedy Sněmovny a lidovců Jana Bartoška mělo být aktivním členem NATO, s kterým je úzce spojené. Vyslovil se pro posilování odolnosti české společnosti. Považuje za nutné posilovat v dalších generacích ochotu bránit svou zemi a podporovat ji v těžkých dobách.
Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) musí být západní země připravené pomáhat Ukrajině až do jejího finálního vítězství. Možná kvůli tomu budou muset něco obětovat, vzdát se komfortu. „Ale stále je to levné, Ukrajinci za svou svobodu platí denně krví a životy,“ uvedl.
Šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu musí být minimem. „Měli bychom to vnímat jako podlahu, nikoliv strop,“ řekla. Rozšíření NATO je podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) pozitivní zprávou, zároveň ale připomíná, že naivita vůči agresivitě totalitních režimů se nevyplácí. Potřeba je podle něj spolupráce na úrovni Evropské unie, aby byla schopna jednat v krizových momentech. „Česká vláda podporuje zapojení ČR v posílení evropské obranné politiky zejména na východní hranici,“ řekl.
