Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Z českých politiků začaly podle těchto informací ruské úřady stíhat starostu městské části Praha 6 Jakuba Stárka a jeho předchůdce Ondřeje Koláře kvůli odstranění sochy maršála Koněva v pražské Bubenči v roce 2020.
Na zprávu ruského kanálu upozornil portál iDNES, který zároveň citoval Kolářovo vyjádření: „Těší mne, že jsem v dobré společnosti, a motivuje mě to do další práce.“
Článek ruského zákoníku, na němž se zakládá trestní stíhání, předpokládá až pětiletý trest odnětí svobody. Kromě Koláře a Stárka jsou mezi stíhanými také estonský ministr vnitra Lauri Läänemets, bývalý lotyšský ministr hospodářství Jánis Vitenbergs nebo předseda obraného výboru lotyšského parlamentu Juris Rancáns.
O odstranění sochy maršála Koněva se zasadil tehdejší starosta Prahy 6 Kolář. Stárek v té době působil jako zastupitel. Postava Koněva vyvolává kontroverze mimo jiné vzhledem k tomu, že maršál se sice podílel na osvobození Prahy, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956. Jeho socha v Bubenči byla častým terčem vandalů.
Odstranění sochy vyvolalo pobouření Moskvy. Ruský vyšetřovací výbor, který plní funkci kriminální ústředny, nedlouho po odstranění sochy v dubnu 2020 zahájil proti českým politikům trestní stíhání. To se ale zakládalo na jiné části ruského trestního zákoníku než stíhání, o němž nyní informoval kanál SHOT. V roce 2020 šlo podle agentury Interfax o článek 354.1 nazvaný Rehabilitace nacismu, který taktéž předpokládá až pětiletý trest vězení, nyní má jít o článek 243.4, jehož část názvu zní Ničení nebo poškození armádních hrobů a památníků… uctívajících památku padlých při obraně vlasti.
Česká diplomacie už tehdy stíhání české samosprávy ruskými úřady odsoudila a upozornila, že příslušné ruské zákony nejsou v Česku vymahatelné.
Z Ruska v poslední době přišlo několik zpráv o krocích proti evropským a zejména pobaltským politikům. V únoru Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele, což dala média do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu. V úterý pak Moskva informovala, že zakázala vstup 347 občanům Litvy, Lotyšska a Estonska, včetně Kallasové a lotyšské premiérky Eviky Siliňové.
