Hejtmani se na jednání Asociace krajů (AKČR) v Praze většinovým poměrem shodli na úpravě pravidel přerozdělování daní mezi státem a regiony. Návrh by měla na základě předchozí dohody s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) nyní posoudit vláda. Informace ČTK potvrdil pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Podle něho se hejtmani shodli většinovým poměrem jedenáct ku třem, proti byly Hlavní město Praha, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Zákon o rozpočtovém určení daní upravuje způsob, jakým stát rozděluje vybrané daně mezi státní rozpočet a rozpočty krajů, měst a obcí. Celkem šest krajů usiluje od loňského roku o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Změnu mají doznat i kritéria přerozdělení vybraných peněz mezi jednotlivé kraje.
Varianta, na kterém se dnes Asociace krajů shodla, nově nastavuje kritéria v procentickém rozdělení, která popisují charakteristicky jednotlivých regionů. „Shodli jsme se na tom, že ta kritéria jsou zastaralá a dali jsme do nich nová kritéria,“ řekl po jednání hejtman Jihočeského kraje a předseda AKČR Martin Kuba (ODS). Kritéria budou dbát například na počet obyvatel kraje, délku silnic nižších tříd na území kraje, rozlohu kraje, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby (ZZS), počet urgentních příjmů s vysoce specializovaným zaměřením v nemocnicích zřizovaných krajem, podíl počtu obcí, počet žáků středních škol zřizovaných krajem nebo na vyrovnávací příspěvek.
Hlavní město se pak kvůli překryvu rozpočtového určení daní obcí vymezilo proti kritériím, která zahrnují délku silnic nižších tříd, rozlohu, počet výjezdových základen ZZS, počet urgentních příjmů typu I v nemocnicích a počet žáků středních škol zřizovaných krajem.
Návrh obsahuje také nová kritéria přerozdělování a zahrnutí původního příspěvku Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic nižších tříd ve výši čtyři miliardy do daňových příjmů krajů. Součástí materiálu je mimo jiné také zahrnutí navýšení objemu rozpočtového určení daní o šest miliard korun v prvních třech letech k vyrovnání propadů některým krajům při srovnání se stávajícím stavem.
Pro návrh nehlasovali podle hejtmanů Praha, Ústecký a Moravskoslezský kraj. „Kraje jako Praha se nemohou dohodnout na tom, že mají tratit na finančních prostředcích,“ řekl pražský radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS). Pro Prahu to podle něj znamená, že se sníží příjem kraje o 70 procent a nejvíce to postihne školství. „Shodu na nových parametrech jsme hledali opravdu dlouho, přála bych si aby bylo zrovnoprávnění rozpočtových daní,“ řekla pak hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Peníze, které na novém rozdělení Středočeský kraj získá, chce dát podle ní zejména do silnic a středního školství.
Stanjura ve Sněmovně koncem ledna uvedl, že je po většinové dohodě mezi kraji připravený změnu předložit kabinetu. Mohla by tak být schválená ještě před podzimními krajskými volbami. Podle dřívějšího vyjádření Stanjury chce kabinet na návrhu pracovat tak, aby nový způsob rozdělení daní mohl začít fungovat od roku 2025, nebo 2026.
Návrh změny rozpočtového určení daní postupně loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Nově kraje jednají se státem o převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele. Hejtmani podle informací z jednání žádají, aby řešení nebylo spojované s dohodou na změně rozpočtového určení daní.
