Pavel byl v prvním roce od zvolení aktivní ve výjezdech do zahraničí i krajů

Aktivní ve výjezdech do zahraničí i do krajů byl v prvním roce od zvolení prezidentem armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, jenž se oficiálně hlavou státu stal po březnové inauguraci. Zároveň rozhodoval o osudu několika legislativních předloh, které vyvolaly rozpory mezi koalicí a opozicí, výrazně obměnil Ústavní soud, jmenoval několik ministrů nebo rozdal prvních 62 vyznamenání. Výrazně se personálně obměnila Kancelář prezidenta republiky, stále se ale čeká na nového mluvčího Pražského hradu. Eva Hromádková z odboru komunikace ČTK tento týden sdělila, že zatím vybrán nebyl.

Pavel uspěl v přímé volbě ve druhém kole 28. ledna 2023, kdy porazil předsedu opozičního hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše.

Už před inaugurací dal Pavel najevo, jakým směrem se bude ubírat jeho pojetí zahraniční politiky. Telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož země je ve válce s Ruskem, nebo s tchajwanskou prezidentskou Cchaj Jing-wen. Zatímco agentura Reuters tehdy druhý zmíněný hovor označila za diplomatický průlom, čínské ministerstvo zahraničí ho odsoudilo.

Dosud Pavel stihl navštívit všechny sousední země, Ukrajinu, kde byl na konci dubna společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, summit NATO ve Vilniusu, zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, Evropský parlament, Itálii či Francii. Naposled v polovině letošního ledna vyrazil do Izraele, který bojuje v Pásmu Gazy s hnutím Hamás považovaným EU a USA za teroristickou organizaci, a následně do Kataru. V polovině roku také Zelenského přivítal v České republice.

Na domácí půdě Pavel jmenoval ministry životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), školství Mikuláše Beka (STAN), pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) a zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). Celkem také prezident jmenoval se souhlasem Senátu sedm svých nominantů na soudce Ústavního soudu.

  Účet za Vrbětice. Ruská akce způsobila škody jako největší teroristické útoky

Krátce po nástupu do funkce Pavel podepsal spornou vládní předlohu o snížení červnové valorizace důchodů. Hnutí ANO ji následně napadlo u Ústavního soudu, který svůj verdikt sdělí ve středu. Do rozepře s vládou se dostal prezident na konci letních prázdnin, kdy kabinet čekal na jeho rozhodnutí ohledně penzijní novely. Vláda chtěla, aby některá opatření byla účinná už od září, Pavel novelu ale přes výhrady podepsal právě 1. září, účinnost se tak posunula o měsíc. K nevoli opozice se Pavel rozhodl podepsat vládní konsolidační balíček nebo státní rozpočet na letošní rok se schodkem 252 miliard korun.

S Pavlovým nástupem se změnila také personální podoba prezidentské kanceláře. Její vedoucí se po Vratislavu Mynářovi stala Jana Vohralíková. Ředitelem vnitropolitického odboru je politolog Tomáš Lebeda, šéfem zahraničního odboru Jaroslav Zajíček, ředitelem protokolu Tomáš Pernický či bezpečnostní ředitelkou Mlada Princová. Od ledna nově nemají s Hradem smlouvu šéf poradců Tomáš Richter nebo bývalý diplomat Petr Kolář. Druhý jmenovaný ale zůstal v expertním zahraničněpolitickém poradním týmu.

Od října se stal novým ředitelem odboru komunikace Hradu manažer, bývalý novinář a diplomat Vít Kolář. Nahradil Markétu Řehákovou, která skončila i jako prezidentova mluvčí. Nástupce stále nemá. „Mluvčí zatím nebyl vybrán a žádné další zásadní personální změny v Kanceláři prezidenta republiky se v lednu nestaly,“ sdělila ČTK Hromádková.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com