Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se na tom shodli šéfové diplomacií zemí Visegrádské skupiny (V4) při dnešním jednání v Praze. Do V4 kromě ČR patří Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Lipavský označil za nutné navýšit podporu Ukrajiny ve všech oblastech včetně vojenské pomoci. Zájmem celého regionu podle něj je, aby ruská armáda zůstala co nejdál od jeho hranic. Ocenil, že řada zemí se přidala k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dnes konkrétně poděkoval Polsku.
Polsko k české iniciativě přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski. Šéfové diplomacií V4 se podle něj shodli, že ruská invaze je aktem agrese a jde o nespravedlivou a protiprávní válku. Ukrajina má podle Sikorského právo na nezávislost a na to, aby zůstala v mezinárodně uznávaných hranicích.
Naopak šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár a maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, protože podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.
„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.
S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do pomoci se zapojí 18 států, první granáty by měla Ukrajina dostat do několika měsíců.
Na tiskové konferenci se ministři také dostali k tématu nedávného setkání Blanára i Szijjártóa se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Oba zmínění se shodli, že v diplomacii je nutné jednat nejen s těmi, s nimiž politiky pojí stejné názory. Blanár i Szijjártó se domnívají, že by uzavření komunikačních kanálů s Ruskem znamenalo i vzdání se nadějí na diplomatické řešení konfliktu.
Sikorski také hovořil o tom, že se nelze setkávat pouze s lidmi, s nimiž souhlasí. Nicméně setkání s Lavrovem v plánu nemá. Podle Lipavského schůzka mezi ministry musí být potřebná a opodstatněná, v aktuální situaci takové okolnosti nenastaly a neočekává, že v budoucnosti se jeho setkání s Lavrovem uskuteční. „Neznamená to ale, že by Česko nemělo diplomatické vztahy s Ruskem, máme různé kanály,“ uvedl. Dodal, že nikoli na úrovni ministrů.
Ministři se shodli na důležitosti skupiny v některých tématech
Ministři zahraničí V4 se po dnešním jednání v Praze shodovali v tom, že skupina je do budoucna důležitá pro spolupráci hlavně v oblastech, ve kterých se země shodují a mají podobné zájmy. Lipavský po schůzce novinářům řekl, že skupina je důležitá pro dialog a vzájemné kontakty, další ministři zmiňovali témata, jako jsou migrace, infrastruktura, zemědělství či energetika.
Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy podpory, které jsou ochotny Ruskem napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko pomáhají Ukrajině i vojenským materiálem, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí. Na nedávném premiérském summitu přes napjatou atmosféru lídři zemí také zmiňovali úmysl spolupracovat v záležitostech, které členy skupiny spojují.
Lipavský dnes kolegům poděkoval za upřímné rozhovory. „Je to přesně to, co v této době potřebujeme. České předsednictví se domnívá, že V4 je důležitá pro dialog a jako nástroj pro kontakty mezi národy,“ uvedl. O Ukrajině, konfliktu na Blízkém východě či o rozšiřování EU se dnes podle něho mluvilo zcela otevřeně.
Polský ministr Radoslaw Sikorski označil diskusi za živou a upřímnou. „Umožnila lépe pochopit pozice vašich kolegů,“ uvedl. Země V4 podle něj vzájemně respektují své zájmy, které pochopitelně nejsou totožné. Skupina ale umožňuje koordinovat společně taktiku v oblastech, na které se členové shodují. Zmínil migraci, infrastrukturu, zemědělství, dekarbonizaci nebo jadernou energetiku.
Za maďarský národní zájem označil pokračování V4 Szijjártó. „Bez ohledu na to, že můžeme mít k něčemu rozdílný přístup, například k tomu, jak by se měl budovat mír na Ukrajině, chceme i nadále společně pracovat. Je tu společná vůle dál V4 udržet, což jsou podle mě ty nejlepší zprávy,“ uvedl. V4 podle něj zajišťuje zachování suverenity a zvyšuje váhu zemí při vyjednávání v EU. Blanár zdůraznil nutnost toho, aby země respektovaly své rozdílné názory, i když se liší. Jako společná témata zmínil energetiku či migraci.
Blanár zdůraznil nutnost toho, aby země respektovaly své rozdílné názory, i když se liší. „V4 je stále životaschopná, spolupracovat může v oblastech, kde má společné zájmy. Tam, kde to stejně nevidíme, tam se respektujeme. To je diplomacie,“ řekl. Jako společná témata zmínil energetiku, migraci či společnou zemědělskou politiku.
Ministři se dnes podle Lipavského shodli na růstu rozpočtu Mezinárodního visegrádského fondu o deset procent. „Umožní to další spolupráci mezi našimi občany a společnostmi,“ řekl. Fond vznikl v roce 2000 a je zaměřený na podporu spolupráce nevládních organizací a občanské společnosti v rámci zemí V4 i v partnerských regionech Východního partnerství a západního Balkánu. Jeho roční rozpočet v současnosti činí deset milionů eur (252 milionů korun), každá ze zemí V4 přispívá stejným dílem. Fond od srpna povede slovenská diplomatka Linda Kapustová, doplnil Blanár.
Ministři se dnes podle Lipavského shodli na růstu rozpočtu Mezinárodního visegrádského fondu o deset procent. „Umožní to další spolupráci mezi našimi občany a společnostmi,“ řekl. Fond vznikl v roce 2000 a je zaměřený na podporu spolupráce nevládních organizací a občanské společnosti v rámci zemí V4 i v partnerských regionech Východního partnerství a západního Balkánu. Jeho roční rozpočet v současnosti činí deset milionů eur (252 milionů korun), každá ze zemí V4 přispívá stejným dílem.
