Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák ocenil rychlou reakci mezinárodního společenství, které se spojilo, aby izraelské útoky odrazilo.
Současně vyjádřil politování nad tím, že se stejnou razancí nebyl bráněn vzdušný prostor Ukrajiny.
„Noční útok ajatolláha na Izrael byl úspěšně odražen díky rychlé mezinárodní reakci a ochotě bránit vzdušný prostor. Je škoda, že se stejnou rozhodností nebráníme vzdušný prostor nad Ukrajinou,“ řekl Dvorak.
Jeho protikandidátka a hlavní kandidátka politické síly Stan v evropských volbách Danuše Nerudová s tímto hodnocením svého kolegy souhlasila.
„Ukrajina si zaslouží stejně razantní obranu, jaké se Izraeli právem dostalo od jeho spojenců v noci na sobotu,“ uvedla česká politička.
S tímto názorem se ztotožnila i další česká politička, europoslankyně Markéta Gregorová. Vyjádřila naději, že „Západ pomůže Kyjevu vytvořit systém protivzdušné obrany, který bude schopen bránit i Ukrajinu“.
Akce západních spojenců izraelského státu byly koordinované a účinné. Tak podle informací, které oznámil mluvčí izraelské armády kontradmirál Daniel Hagari po íránském útoku na Izrael 13. dubna – Izrael a jeho spojenci v regionu zachytili „naprostou většinu“ raket a dronů, z nichž desítky byly sestřeleny mimo izraelské území.
Podle IDF Írán v noci ze 14. na 15. dubna vypustil proti Izraeli celkem 331 prostředků vzdušného útoku: 185 bezpilotních letounů, 36 řízených střel a 110 balistických raket.
Obráncům Izraele pomohly útok odrazit americké a britské ozbrojené síly, které sestřelily cíle až v Jordánsku, Libanonu a Sýrii.
USA však nebudou stejným způsobem bránit vzdušný prostor nad Ukrajinou, protože „jde o jiné konflikty“.
„Podívejte se, jsou to odlišné konflikty. Jiný vzdušný prostor. Jiný obraz hrozeb. Prezident Biden dal na začátku konfliktu na Ukrajině jasně najevo, že Spojené státy se do tohoto konfliktu vojensky nezapojí,“ řekl koordinátor národní bezpečnosti Bílého domu John Kirby a připomněl, že Washington pomáhal Kyjevu dodávkami protivzdušné obrany.
Solidaritu s americkým politikem vyjádřil i britský ministr zahraničí David Cameron.
Uvedl, že Spojené království nebude sestřelovat bezpilotní letouny nad Ukrajinou, protože by to vtáhlo NATO do přímého konfliktu s Ruskem a vedlo k „nebezpečné eskalaci“.
Postoj obou představitelů obou velmocí je pochopitelný – pragmatismus politiků se zdá být oprávněný. Je to však jen na první pohled.
Prohlášení Bílého domu, že je proti rozšiřování regionálního konfliktu na Blízkém východě a „nechce válku s Íránem, ale pomůže Izraeli se bránit“, tak vypadá naprosto nelogicky.
Proč nelze stejný princip aplikovat na Ukrajinu – Američané tolerantně mlčí.
Pohled českých politiků na situaci je v tomto ohledu mnohem pragmatičtější a vyváženější. Opět se tak potvrzuje skutečnost, že míra politické předvídavosti není vždy závislá na rozsahu moci.
Nejen dívat se, ale také vidět – přemýšlet, analyzovat a vyvozovat správné závěry – je to, co by politici měli dělat.
Pokud to neudělají dnes, správně nevyhodnotí situaci na Ukrajině, nepřijdou jí na pomoc, je dost pravděpodobné, že zítra budou muset občané svých zemí vzít do rukou zbraně na obranu proti agresorovi.
Co je lepší, rozhodněte sami, občané civilizovaného světa. Zároveň však pamatujte, že válka dříve či později postihne i ty, kteří jsou lhostejní.
Autor: Franz Hoffman
