Americká Sněmovna reprezentantů schválila čtveřici návrhů zákonů, které zahrnují zahraniční vojenskou pomoc v celkové výši 95 miliard dolarů (2,25 bilionu korun), a to pro Ukrajinu, Izrael a partnery USA v jihovýchodní Asii, především Tchaj-wan. Jejich přijetí měsíce bránily vnitropolitické spory v Kongresu. Čtvrtý návrh zákona by podle amerických médií mohl vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže, dále k rozsáhlým sankcím vůči Íránu či k využití zmražených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny bránící se ruské invazi. Všechny návrhy prošly velkou nadstranickou většinou a putují do Senátu. Horní komora Kongresu je podle očekávání schválí a prezident Joe Biden podepíše.
Biden krátce po hlasování podle agentury Reuters vyzval Senát k rychlému schválení souboru zákonů, aby je mohl sám urychleně podepsat. „Opatření vysílají jasnou zprávu o síle amerického vedení po celém světě,“ cituje AFP amerického prezidenta, který dnešní jednání dolní komory Kongresu označil za „historickou schůzi“.
Obzvláště ohledně podpory Ukrajiny byly USA pod velkým tlakem zahraničních partnerů, včetně České republiky, jelikož Kyjev by podle nich bez pomoci USA nemusel být schopný ustát očekávanou ruskou ofenzívu. Zákon týkající se Ukrajiny počítá s vyčleněním až 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) na podporu Kyjeva a pokrytí dalších výdajů, které s jeho podporou souvisejí. Z lavic kongresmanů Demokratické strany se dnes po konci hlasování ozval jásot, někteří mávali ukrajinskými vlaječkami.
Sumy vyčleněné pro jednotlivé zahraniční partnery USA se nerovnají přímé vojenské podpoře – značné podíly z trojice balíků financování půjdou na doplnění amerických vojenských zásob, rozvoj vojenské infrastruktury či humanitární pomoc. Ukrajina z 60,8 miliardy dolarů dostane v přímé vojenské podpoře asi 23 miliard (545 miliard korun).
V případě Izraele dnešní návrh počítá s podporou ve výši 26 miliard dolarů (625 miliard korun) na podporu „jeho úsilí ubránit se Íránu a jeho spojencům a na posílení vojenských operací USA v reakci na nedávné útoky“, uvádí se ve shrnutí návrhu.
V případě jihovýchodní Asie jde o podporu amerických partnerů v regionu, především Tchaj-wanu, s cílem odradit Čínu od vojenské agrese v regionu. Tchaj-wan podle návrhu v přímé vojenské podpoře dostane zhruba dvě miliardy dolarů (47,7 miliard korun), další dvě miliardy připadnou na doplnění amerických zásob a přes tři miliardy na „rozvoj ponorkové průmyslové základny“.
Zastánci návrhů v několikahodinové diskuzi, která předcházela hlasování, dnes argumentovali nutností postavit se „na správnou stranu historie“, zdůrazňovali, že Spojené státy se musejí postavit k obraně demokracie proti autoritářství, ať už je to kdekoli na světě, a to i proto, že izolovat se a praktikovat politiku appeasementu podle nich nefunguje.
„Můžeme si vybrat úctu, nebo zostuzení. Problémy našich přátel by nás brzy mohly dohnat doma,“ poznamenal dnes republikán Doug Lamborn. Řada jeho kolegů zdůrazňovala, že USA podle nich musejí podporovat své partnery v Tichomoří, a odradit tak Čínu od agresivních vojenských kroků, které by mohly Spojené státy zatáhnout do války s ní.
Řada kongresmanů z jak Republikánské, tak Demokratické strany dnes ocenila, že šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zákony k hlasování předložil. Johnson kvůli tomu podle amerických médií může riskovat vlastní post, jelikož konzervativní křídlo republikánské strany hrozí, že zahájí hlasování o nedůvěře v předsedu sněmovny. Dotyční republikáni původně přijetí zákonů o zahraniční podpoře podmiňovali zpřísněním americké migrační politiky.
„Nejsou to perfektní zákonná opatření, nejsou to zákony, které bychom napsali, když by republikáni vládli celému Kongresu i Bílému domu. Ale je to nejlepší možný produkt, který můžeme za daných okolností prosadit, abychom dostáli těmto důležitým závazkům,“ uvedl Johnson.
