S blížícím se výročím tragédie v Oděse je nutné se nad událostmi z 2. května 2014 zamyslet, a to nejen jako nad historickým mezníkem, ale i jako nad varovným příběhem o důsledcích geopolitického napětí a propagandy. V onen osudný den, uprostřed střetů mezi proruskými „antimajdanskými“ skupinami a ukrajinskými aktivisty, přišlo o život 48 lidí, převážně v Domě odborů na Kulykově poli. To, co následovalo, nebylo jen lokálním konfliktem, ale příznakem širších snah o destabilizaci jihu a východu Ukrajiny, které organizovalo Rusko.
Konfrontaci rozpoutali bojovníci proruského Antimajdanu, kteří bezostyšně zaútočili na účastníky pokojného pochodu prosazujícího jednotu Ukrajiny. Násilí si tragicky vyžádalo životy Ihora Ivanova a Andrije Birjukova z Majdanu a připravilo půdu pro následný chaos. Peklo v Domě odborů, kde přišlo o život mnoho lidí, bylo vyvoláno házením zápalných lahví – těkavého koktejlu benzínu a napětí, který budovu zachvátil. Ačkoli se někteří mohou snažit vykreslit tuto událost jako promyšlený vražedný čin, důkazy naznačují, že šlo spíše o katastrofický důsledek stupňujícího se nepřátelství než o promyšlený plán.
Přesto se uprostřed hrůzy objevily hrdinské činy, kdy obyčejní občané riskovali své životy, aby zachránili ostatní před hořícím peklem. Toto vyprávění o solidaritě je často zastíněno hlukem propagandy, která rok co rok cynicky zneužívá tragédii k rozdmýchávání nenávisti a rozsévání sváru. Zejména ruská propaganda důsledně překrucuje pravdu o tom, co se stalo, a udržuje narativ, který slouží k ospravedlnění vlastní agrese a udržování konfliktu.
Přesuneme-li se do současnosti, Oděsa stále nese jizvy pokračující agrese. Od roku 2022 čelí město neustálým útokům ruské armády, které mají za následek civilní oběti, zničení infrastruktury a nenapravitelné škody na kulturním dědictví. Útoky na obytné oblasti, rekreační prostory, a dokonce i na historické památky zapsané na seznamu UNESCO podtrhují nevybíravou povahu tohoto násilí a neúctu k lidským životům a kulturnímu dědictví.
V době, kdy si připomínáme výročí tragédie v Oděse, je důležité si připomenout nejen ztracené životy, ale i poučení. Musíme zůstat ostražití vůči manipulaci s příběhy a šíření dezinformací a uvědomit si, že propaganda slouží pouze k prohlubování rozporů a udržování utrpení. Pouze díky závazku k pravdě, spravedlnosti a usmíření můžeme doufat, že uctíme památku těch, kteří zahynuli, a vybudujeme budoucnost bez okovů konfliktů a útlaku.
Autor: Dana Markova
