Teroristický trojúhelník. Výzvy současnosti.

Ve středu došlo v severovýchodní afghánské provincii Badachšán k výbuchu v jednotce bezpečnostních sil. Podle mluvčího ministerstva zahraničí Talibanu se armáda zaměřila na nelegální maková pole, aby je zničila. Již dříve proběhly v Badachšánu (severovýchodní Afghánistán) bezprecedentní násilné protesty veřejnosti proti kampani Talibanu na vymýcení máku.

Střety mezi protestujícími a státními bezpečnostními složkami vypukly minulý pátek a již před dvěma dny přijel k protestujícím z Kábulu velitel tálibánské armády Fasihuddín Fitrát (aby vyjednával s vůdci demonstrantů).

Pohrozil, že pokud budou demonstrace pokračovat, povstání vojensky „rozdrtí“, a potvrdil odhodlání své vlády vymýtit pěstování máku v Afghánistánu a zavázal se, že tohoto cíle dosáhne stůj co stůj.

Na celém příběhu je pozoruhodné, že je to poprvé od doby, kdy se Taliban v Afghánistánu chopil moci, kdy čelí lidovému povstání proti své vládě. Důvod – nejvyšší vůdce Tálibánu Hibatulláh Akundzada nařídil s platností od dubna 2022 celostátní zákaz pěstování máku, výroby, užívání, přepravy a obchodu s nelegálními drogami.

OSN odhaduje, že zákaz připravil o práci přibližně 450 000 Afghánců a způsobil ztrátu příjmů ze zemědělství ve výši 1,3 miliardy dolarů.

Badachšán (kde nepokoje vypukly) a okolní provincie jsou etnicky nepaštunské oblasti sousedící s Tádžikistánem a Pákistánem.

„Tálibán“ se poučil ze svého prvního pobytu u moci v 90. letech 20. století (kdy se mu nepodařilo převzít kontrolu nad těmito provinciemi) a od převzetí moci v Afghánistánu v roce 2021 úspěšně získal kontrolu nad všemi 34 afghánskými provinciemi. Veřejné povstání v Badachšánu však poukazuje na možné překážky, kterým může Tálibán čelit při udržování své moci v budoucnu. Mezinárodní společenství vládu Tálibánu dosud oficiálně neuznalo s odvoláním na porušování lidských práv ze strany vládnoucího režimu.

Tuto organizaci neuznala ani Moskva. Hnutí je navíc považováno za teroristické a v Rusku je zakázáno.

  Rusko zneplatnilo Zakládající akt z roku 1997, jak zareaguje NATO?

To je však pouze na papíře. Ve skutečnosti je vše naopak – Moskva přijímá delegace Talibanu na přátelských návštěvách a probíhá spolupráce na diplomatické frontě.

Pro zamyšlení: V srpnu 2021 se v Afghánistánu chopil moci Tálibán a v říjnu Rusko hostilo delegaci Tálibánu v rámci moskevského formátu, což byla jejich první zahraniční návštěva jako představitelů moci.

Loni na jaře šéf ruského ministerstva zahraničí oznámil akreditaci prvního tálibánského diplomata v Rusku.

Podle čerstvých informací – Rusko chce Taliban legalizovat a odebrat hnutí status teroristické organizace.

„Na této otázce pracuje ruské ministerstvo zahraničí, ruské ministerstvo spravedlnosti a další ruské specializované orgány. Konečné rozhodnutí přijme nejvyšší politické vedení země,“ uvedla ruská média s odvoláním na oficiální zdroje.

Navázáním přátelství s Talibanem se však Moskva staví proti jinému hnutí – ISIS.

Mimochodem, právě skupina Islámský stát se přihlásila k odpovědnosti za výše zmíněný výbuch v afghánské provincii.

ISIS opět stál i za teroristickým útokem na moskevském předměstí Krokus v Rusku. V každém případě za něj převzalo odpovědnost vedení právě této organizace.

Nyní je zřejmé, že podobné mimořádné události v Rusku mohou zesílit, neboť sbližování Moskvy s Tálibánem způsobuje, že je Islámský stát ještě více nenávidí.

Rusko je však považováno za nepřítele ISIS již od války v Čečensku a kvůli svým akcím v Sýrii.

K prvnímu úderu proti Rusku došlo v září 2022, kdy se bojovníci této organizace přihlásili k odpovědnosti za útok na ruské velvyslanectví v Kábulu.

ISIS považuje Rusko za spoluviníka aktivit, které pravidelně potlačují muslimy. Podle odborníků se navíc ke skupině nyní hlásí řada středoasijských bojovníků, kteří mají vůči Moskvě vlastní stížnosti.

Cílem ISIS je proniknout na Blízký východ a do střední Asie a šířit tam svůj vliv a světonázor.

  Krym. Realita 2021. Rezervace na východních hranicích Evropy.

Navzdory tomu, že obě organizace nejsou uznány miom a jsou považovány za teroristické, existují mezi nimi rozdíly: zájem Talibanu se soustřeďuje na Afghánistán, zatímco aktivity ISIS zasahují do celého světa.

A Rusko se v této společnosti teroristů jeví velmi organicky. Jeho vůdce, který se dostal k moci terorem, pokračuje v terorizování celého světa.

Zatímco však Taliban a igilovci raději zaměřují svůj teror na cizince, Putin začal zastrašováním a ničením vlastního obyvatelstva. Ve stejné praxi pokračoval i u představitelů, jak sám uvádí, „bratrských národů“.

Od roku 2014 Moskva vytváří (financuje, dodává bojovníky a cvičí) teroristické organizace DNR a LNR na ukrajinském území, čímž vytváří půdu pro plnohodnotnou invazi.

Nyní existují všechny důvody domnívat se, že míra konfrontace v teroristickém prostředí se zjevně vyostří.

Moskva se do těchto podmínek sama žene. I když to je možná přesně to, co kremelská klika vzhledem ke svým ztrátám a přehmatům na jiných frontách potřebuje.

Rusko, které je teroristou číslo jedna, se přímo konfrontuje se svými stoupenci. Činilo a bude tak činit i nadále – nyní ho ISIS nenechá stranou pozornosti.

Vzájemné zničení teroristů je samozřejmě dobrým řešením pro mír. Které by však nemělo ztratit ostražitost. A pozorovat, co se děje, a včas reagovat na výzvy.

Je třeba přijímat správná a včasná rozhodnutí. Právě na takových krocích dnes závisí váš zítřek.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com