Ministerstvo práce propočítá dopady návrhu demografů s pomalejším růstem důchodového věku na systém penzí a jeho udržitelnost. Podle výsledků by se pak případně reforma penzí mohla ještě upravit. Novinářům to po kulatém stole o důchodové reformě řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle návrhu demografů by se věková hranice posouvala plynule a pomaleji o měsíc ročně. Důchodový věk lidí, kteří se narodili v roce 2000, by tak byl podle grafů proti vládnímu záměru skoro o dva roky nižší.
„Jsem připraven návrh demografů podrobit mikrosimulačnímu modelu, abychom znali jeho dopady, co to bude znamenat z hlediska bilance důchodového systému. Bude to rozhodně znamenat, že ten náš cíl nebude minus jedno procento HDP (deficit systému důchodového pojištění) kolem roku 2050. Bude to rozhodně znamenat propad. Nedokážu říct v tento okamžik kolik. Ale rozhodně opravdu beru vážně zabývat se otázkou nastavení principu, který demografové navrhují na základě jiné prognózy,“ uvedl Jurečka.
Demografové doporučují nevycházet při určování naděje dožití z úmrtnostních tabulek pro celou populaci, ale pro jednotlivé ročníky. Předpokládají další pokles úmrtnosti a také další prodlužování života, ale pomalejší než u nastavení pro všechny obyvatele. Růst by tak byl mírnější než podle vládního návrhu a také plynulý bez výkyvů. Bylo by to pravidelně o měsíc ročně. Experti radí zachovat dobu pobírání penze na čtvrtině života. Podle vládní reformy by se svůj důchodový věk měli podle prodlužování života dozvědět vždy lidé, kterým bude zrovna 50 let. Jednotlivým ročníkům by se hranice posouvala odlišně – některým o měsíc, některým o dva měsíce a jiným vůbec. V penzi by měl člověk trávit v průměru 21,5 roku.
„Myšlenka zvyšovat důchodový věk s ohledem na předpokládanou dobu pobírání důchodu je velmi dobrá. Odhad této doby je však třeba provádět na základě korektních demografických ukazatelů,“ uvedl demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Podle reformy by byl důchodový věk lidí, kteří se narodili v roce 2000, na 70 letech. Podle návrhu demografů by byl zhruba o dva roky nižší. U narozených v roce 1990 by se důchodová hranice blížila podle vládního záměru k 69 letům a podle demografů by byla na 67 letech. U ročníku 1980 by se lišila o necelý rok, vyplývá z údajů demografů. Doba pobírání penze po reformě by se postupně zkracovala, a to pod 21 let u narozených na začátku tisíciletí. V návrhu demografů by se držela zhruba na čtvrtině života a s jeho prodlužováním se pozvolna v příštích desetiletích dostala ke 23 letům. Poměr doby ekonomické aktivity a penze by se po reformě snížil postupně ze 47 až 48 procent na méně než 42 procent, v návrhu demografů by se udržel. Demografové doporučují také stejně jako teď každých pět let stav přehodnocovat.
„Musí to být nastaveno tak, že nebudeme přehazovat horký brambor na nějakou vládu v budoucnu, aby o tom rozhodovala. Ať je princip jasně nastaven v zákoně,“ uvedl Jurečka. Podle něj klíčové jednání o podobě reformy bude před takzvaným druhým čtením zákona. Na něm koalice stanoví, které úpravy bude chtít do důchodové novely ještě promítnout. Do té doby chce ministr jednat i s opozicí.
