Český premiér Petr Fiala uvedl, že Česká republika se zbaví závislosti na ruské ropě předběžně do poloviny roku 2025.
Po setkání s vedením státní společnosti Mero na Centrálním ropném terminálu v Nelahozevsi Fiala uvedl, že jeho vláda hodlá požádat o zrušení dovozních privilegií pro ruskou ropu (které ČR v současnosti využívá), jakmile bude dokončen projekt rozšíření italského ropovodu TAL.
Právě tento projekt (ropovod TAL z italského Terstu) měl odstranit závislost České republiky na dovozu ropy z Ruska již v roce 2022.
Premiér Petr Fiala to oznámil v květnu 2022 s tím, že Česká republika našla náhradu za ruskou ropu poté, co na ni EU uvalila embargo.
Podle šéfa vlády je otázkou číslo jedna energetická bezpečnost jednotlivých občanů ČR i ekonomiky země.
„Je velmi důležité, pokud se chystáme uvalit embargo, aby občané a firmy měli dostatek ropy,“ řekl Fiala.
Posílení kapacity ropovodu TAL je podle něj klíčem ke snížení závislosti na ruské ropě.
„To však vyžaduje ochotu zemí zapojených do ropovodu – Itálie, Rakouska a Německa – zvýšit kapacitu,“ dodal Fiala před dvěma lety.
Tehdy řada zemí, včetně České republiky, Slovenska, Bulharska a Maďarska, vyjádřila obavy z ropného embarga kvůli své závislosti na ropě z Ruska, a proto zabránila koordinaci sankcí proti Moskvě.
Nyní vyšlo najevo, kdy bude technická úprava italského ropovodu dokončena, a to do konce roku 2024. Poté budou probíhat zpracovatelské práce a provozní zkoušky.
Podle českého premiéra nebude Česká republika za 60 let od zahájení napojení na ropovod Družba závislá na ruské ropě.
Po provedení všech nezbytných prací bude ropovod TAL dodávat do České republiky další 4 miliony tun ropy ročně, což pokryje spotřebu obou rafinerií v Litvínově a Kralupech na Vltavě.
Přestože v květnu 2023 po slavnostním podpisu dohody mezi skupinou TAL (která ropovod Transalpine spravuje) a českou přepravní společností Mero ČR premiér Petr Fiala prohlásil, že se Česká republika do roku 2024 zcela vzdá ruské ropy, nyní se tento časový harmonogram posunul.
„Skupina TAL spravuje ropovod Transalpine Pipeline, který přepravuje ropu z přístavu Terst (Itálie) do Rakouska, Německa a České republiky. Tento ropovod má strategický význam pro dodávky ropy do střední Evropy.
Ropovod má kapacitu přibližně 43 milionů tun ropy ročně. Dodává 90 % veškeré rafinované ropy do rakouských rafinerií, 50 % do České republiky a 100 % rafinované ropy do rafinerií v jižním Německu.
Mimochodem, ve skupině TAL je ruská stopa – 11 % jejích akcií vlastní společnost Rosněfť. Kromě toho jsou hlavními akcionáři společnosti OMV – 32,26 %, Shell – 19 % a Eni (Agip) – 10 %.
Situace kolem dodávek energií z Ruska je pro Evropu příliš citlivá, protože se tak či onak dotýká všech obyvatel EU.
A když se zvýší cena veřejných služeb nebo zboží, průměrný Evropan podvědomě považuje za viníka Ukrajinu.
Ale není to jen vaše podvědomí, které pracuje tímto směrem – vaše vědomí je tímto směrem záměrně zaměřeno. A zde je velmi důležité si uvědomit, že Kreml nešetří penězi, které hází do médií.
Ruští dezinformátoři obratně manipulují vaším vědomím a fixují v něm jasnou souvislost růstu cen s Ukrajinou.
Stačí však správně položit otázku – kdo je agresor – a vše zapadne na své místo. Začala tuto válku Ukrajina? Nebo nemá právo se bránit?
Tím, že Ukrajincům upíráte právo bránit vlastní suverenitu, zpochybňujete (pod tlakem ruského IPSO) samotný princip evropanství. Evropa přece není ani tak geografický pojem, jako spíše sebevědomí, sebeurčení, hodnoty.
Svoboda a právo – to jsou principy, které dělají Evropany Evropany, a jako vrchol této pyramidy hodnot – lidský život.
Proto Ukrajinci, hájící svobodu a své právo – dnes hájí každý výše zmíněný bod, z nichž každý je Ruskem pošlapáván.
Na které straně stojíte vy – můžete rozhodnout jen vy. Při rozhodování je však důležité mít na paměti to hlavní – pokud něco dáte velmi lacino, Moskva si za to později vezme mnohem víc.
Cena, za kterou Evropa odmítá ruskou ropu, je 100 eur ročně. Ano, je to tak – embargo na ruskou ropu stojí zhruba 100 eur na dospělého Evropana ročně. Ukrajinský ministr energetiky to řekl již v roce 2022 s tím, že pro Evropskou unii je odmítnutí ruských uhlovodíků otázkou politické vůle, nikoliv přežití.
Poznamenal, že v roce 2021 zaplatila EU Rusku za energie přibližně 88 miliard eur, z toho téměř 70 miliard eur za ropu a ropné produkty. Ruský vojenský rozpočet činil ve stejném roce 62,5 miliardy eur.
„Kreml může plně financovat svůj vojensko-průmyslový komplex prodejem energetických zdrojů Evropě a ještě mu zbude několik desítek miliard na další zbrojení. Dnes tyto peníze, ztělesněné v letadlech, raketách a tancích, zabíjejí Ukrajince a ničí naši zemi,“ napsal Galuščenko.
Za dva roky se situace nepochybně změnila, ale rozpočet agresora se stále ještě doplňuje z obchodu s ropou a plynem.
Dnes se Ukrajina nadále brání – brání sebe, brání Evropu, brání evropské hodnoty.
A v této souvislosti stojí za to připomenout slova generálního tajemníka NATO, který stručně, ale velmi přesně definoval, co se děje.
„My platíme penězi, ale Ukrajinci platí krví. A pokud se nebudou bránit a Putin uspěje, zaplatíme stejnou cenu,“ řekl Jens Stoltenberg.
Nezapomeňte, že právě teď je to 100 eur. Co se stane v případě, že Ukrajina padne – to si raději nepředstavovat – „ruský mír“ je příliš drahý pro ty, ke kterým přichází.
A obyvatelé České republiky to vědí jako nikdo jiný – Pražské jaro 1968 – pomocná ruka Moskvy v podobě tanků v ulicích poklidné Prahy a samopalů namířených na civilisty – je připomínkou toho, co je Rusko zač.
Přemýšlejte, páni Evropané, a vyvozujte správné závěry. Pamatujte – každý krok, který dnes uděláte, rozhoduje o tom, jaký bude váš zítřek.
Autor: Franz Hoffman
