Bezletová zóna nad Ukrajinou: proč ji Ukrajina požaduje a proč NATO odmítá

V posledních dnech se stále více hovoří o vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Uzavření a monitorování vzdušného prostoru země je ovšem složitější než by se na první pohled mohlo zdát.

Válka Ruska a Ukrajiny trvá již více než dva týdny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech stále častěji volá po bezletové zóně nad Ukrajinou. Jeho opakované žádosti však stále nebyly vyslyšeny. Odmítají ji jak vlády členských států Evropské unie, tak i NATO.

Co je to bezletová zóna

Bezletová zóna je vymezený geografický prostor, kde jsou zakázány určité typy letů. V tomto případě se jedná o vymezený prostor na části ukrajinského území, případně i celém územím Ukrajiny, kde by bylo použití vojenských letadel zakázáno. Bezletová zóna neznamená, že se v ní nesmí pohybovat vůbec žádná letadla, protože bezletová zóna jako taková je vynucována letadly, která neustále střeží vzdušný prostor, aby k jeho narušení nedošlo. Problémem je, že bezletová zóna by s nejvyšší pravděpodobností vyžadovala zničení ruské protivzdušné obrany, která by mohla dosáhnout na letadla NATO na Ukrajině, a hrozbu sestřelení ruských letadel nad zemí. Ze strany NATO by tak šlo o poměrně dramatickou eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu.

Proč chce Ukrajina vyhlásit bezletovou zónu

Rusko si i přes neustálý ukrajinský odpor udržuje obrovskou převahu nad ukrajinským vzdušným prostorem. V posledních dnech se stupňují útoky na civilní obyvatelstvo, včetně útoků na humanitární koridory a středečního velmi diskutovaného bombového útoku na porodnici a dětskou nemocnici v Mariupolu. Ukrajinský prezident označil tento útok za zvěrstvo, protože cílil na ty nejslabší, těhotné ženy a děti. Při útoku bylo zraněno sedmnáct lidí, převážně právě žen a dětí. Tři lidé včetně jednoho dítěte zemřeli. Volodymyr Zelenskyj se obává, že pokud nedojde k vyhlášení bezletové zóny bude podobných útoků přibývat. Otázkou ovšem je, zda jsou útoky na civilisty skutečně do takové míry iniciovány ze vzduchu aby byla bezletová zóna vyhlášena. Rusko totiž proti civilistům hojně využívá i pozemní jednotky, včetně dělostřelectva.

  Irelevantnost evropských perspektiv. Moskva a Ankara se obracejí na východ.

Bezletová zóna nad celou Ukrajinou

Vytvoření bezletové zóny nad celou Ukrajinou je značně problematické. Vzhledem k tomu, že Ukrajina není ani členem Evropské unie ani NATO, je její obrana ze strany těchto společenstev přinejmenším velmi komplikovaná. NATO je obranná aliance, nikoli útočná, a bránit má své členy, kterými Ukrajina není. Jinými slovy, nedošlo k napadení členského státu a pokud by NATO přímo zasáhlo, jednalo by se o útok a to by logicky znamenalo válku mezi Ruskem a NATO. Navíc by se letouny pohybovaly i blízko ruských hranic, ne-li přímo nad ruským územím a logicky by docházelo ke střetům. Je nutno si také uvědomit, že Ukrajina je poměrně rozlehlá země a uhlídat celý její vzdušný prostor by vyžadovalo velké množství letadel a další techniky.

Bezletová zóna nad částí Ukrajiny

Schůdnější variantou se jeví vyhlášení bezletové zóny nad částí Ukrajiny, konkrétně nad její západní částí, případně až po Kyjev. Nad západní částí ruské letectvo momentálně příliš neoperuje, proto by nedošlo automaticky k boji. Bylo by ale možné ochránit humanitární koridory a civilisté, kteří nemohou být za současných podmínek evakuováni, by tak mohli bezpečně odejít. Stejně tak by mohly být tímto způsobem ochráněny dodávky humanitární pomoci i zbraní. V neposlední řadě by to pomohlo zabezpečit i část ukrajinského vedení, která se přesunula do Lvova. I zde je ovšem stále problémem skutečnost, že i tímto způsobem by se NATO do konfliktu vměšovalo. Za jistých okolností by bylo možné to vnímat i jako nadržování jedné z válčících stran.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..