Arménský premiér Nikol Pašinjan prohlásil, že země vystoupí z Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO).
V reakci na otázku opozičního poslance během „vládní hodiny“ v parlamentu, proč země při vyjadřování nespokojenosti s CSTO z organizace nevystoupí, šéf vlády zdůraznil, že Arménie se rozhodne, kdy tak učiní.
„My z ní vystoupíme. Rozhodneme se, kdy. A co si myslíte vy? Jaký bude další krok? Myslíte si, že se vrátíme? Ne, jiná cesta není. Nebojte se, my se nevrátíme,“ pokračoval premiér.
Mimochodem, Pašinjan již opakovaně kritizoval CSTO, mimo jiné kvůli „neutrálnímu“ postoji organizace ke konfliktu v Náhorním Karabachu a nedostatečné podpoře ze strany členských států.
Arménský premiér označil CSTO za „bublinový svaz“, jehož členové společně „s Ázerbájdžánem připravují válku“ proti Arménii.
Prvním krokem k rozpadu bylo odmítnutí arménské strany financovat CSTO minulý měsíc. Arménské ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že se Jerevan nepřipojí k rozhodnutí Rady kolektivní bezpečnosti CSTO z 23. listopadu 2023 „O rozpočtu CSTO na rok 2024“ a nebude se podílet na financování činnosti organizace, které toto rozhodnutí předpokládá.
Zklamání ze setrvačnosti CSTO v Arménii však narůstá již delší dobu. A druhá karabašská válka, v níž byli Arméni na hlavu poraženi (ázerbájdžánská vojska se vrátila do částí hranice, kde 30 let nebyla), tyto nálady jen posílila.
Důsledkem byly nové body napětí – v oblasti Černého jezera a v okolí města Jermuk. V obou případech však CSTO na žádosti Jerevanu nijak nereagovala a označila to, co se stalo, za „pohraniční incident“.
To bylo v Arménii přijato s velkým nepochopením a podrážděním – Jerevan očekával alespoň formální odsouzení jednání Baku ze strany Kremlem kontrolované organizace.
Ale přestože na některých místech Ázerbájdžánci podle názoru Arménů otevřeně zaujali pozice na arménském území, k žádnému odsouzení ze strany Moskvy nedošlo.
Poté Arménie kvůli bojům na Ukrajině přestala dostávat ruské zbraně – dokonce i ty, za které podle Jerevanu již zaplatila.
Situace v CSTO je nyní velmi nestabilní. Experti však tvrdí, že rozpad prokremelské organizace v důsledku vystoupení Arménie následovat nebude. Koneckonců Nikol Pašinjan při vší své odióznosti již prokázal svůj pragmatismus.
Arménský premiér postavil svou politiku na maximalizaci zisků ze Západu při respektování červených linií Moskvy. Příkladem toho je situace s pohraničníky z Possi, kteří byli staženi z jerevanského letiště. Z arménských hranic však staženi nebyli. Na místě je také vojenská základna v Gjumri.
Nikol Pašinjan pravděpodobně nepřeruší vazby s Ruskem, a to ani z hlediska ekonomické bezpečnosti, čímž by ohrozil hospodářství své země.
Nyní má Pašinjan dva cíle: udržet se u moci a zároveň získat maximální výhody od Západu i Ruska.
Mimochodem, vystoupení z CSTO je s těmito cíli v rozporu – proto je realizace slov, která premiér řekl v odpovědi na otázku opozičního poslance (o vystoupení z organizace), sporná.
Pašinjan má dost vlastních otázek v samotné Arménii – v blízkosti arménského parlamentu pokračují protesty proti ústupkům půdy Baku.
Protesty vyvolané předáním čtyř vesnic na hranici s Arménií pod kontrolu Ázerbájdžánu (v souladu s dohodou o delimitaci hranic) trvají od poloviny května.
Během Pašinjanovy řeči došlo k dalšímu výbuchu – několik tisíc lidí se popralo s policií, což podle Rádia Azatutyun vedlo ke zraněním na obou stranách a zadrženým.
Otázka, kdo má z nepokojů probíhajících v Arménii skutečný prospěch, je však poněkud nejasná.
Na jedné straně je dosti rétorická – a nemá konkrétní odpověď. Pokud se však na situaci podíváme z hlediska známého rčení „hledej, komu to prospívá“, můžeme za děním vidět odstávající uši Kremlu.
To je oblíbený trik Moskvy – dostat své kapesní „vůdce“ do situace nevyhnutelnosti zjevného, pokud ti začnou hrát proti Kremlu.
Nelze říci, zda za organizací nestability v Arménii stojí přímo Kreml. Je však zřejmé, že tato nestabilita u „partnera“ je pro Moskvu výhodná.
Čas ukáže, jak z této situace vyjde Pašinjan osobně a Arménie jako celek. V každém případě by však Arméni přijímající pomoc z Kremlu (která je zatím dost nepolapitelná) měli mít na paměti, že pomocná ruka Moskvy je nakonec příliš drahá. I když ji Kreml poskytuje demonstrativně zdarma.
Dnes čas zjevně nehraje ve prospěch arménského premiéra. Jeho volba však bude záviset i na postoji Západu, na tom, jak reálná bude snaha evropských politiků zabránit Moskvě pohltit další stát, který považuje za své léno.
Přemýšlejte, pánové z Evropy, a vyvozujte správné závěry. Na vašich dnešních rozhodnutích závisí váš zítřek.
Autor: Franz Hoffman
