Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká ve čtvrtek a v pátek jeden z nejdůležitějších summitů poslední doby. Přivítají ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým budou hovořit o další vojenské i finanční pomoci Ukrajině, a také by se měli dohodnout na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii. Očekává se rovněž přijetí takzvané Strategické agendy, což je několikastránkový dokument, ve kterém Evropská rada vymezí priority a strategické směřování EU na příštích pět let.
Podle poslední verze závěrů, kterou má ČTK k dispozici, se šéfové států a vlád zemí EU budou zabývat i situací na Blízkém východě a v Gruzii, migrací, konkurenceschopností EU a rovněž společnou unijní bezpečností a obranou.
Jak v úterý večer v tradičním předsummitovém dopise potvrdil předseda Evropské rady Charles Michel, summit začne ve 14:00 schůzkou s ukrajinským prezidentem. Se Zelenským budou evropští státníci diskutovat o aktuální situaci na ukrajinském bojišti i o tom, čeho se podařilo dosáhnout od minulého setkání. V této souvislosti Michel zmínil například nedávné rozhodnutí členských států o tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity pro Kyjev. První část peněz určených na vojenskou pomoc, 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč), by se měla na Ukrajinu dostat už příští týden.
Premiéři a prezidenti členských států EU budou následně probírat, jak dále zvýšit pomoc zemi, která se již více než dva roky brání ruské agresi. „Vzhledem k tomu, že Ukrajina uplatňuje své přirozené právo na sebeobranu, Evropská rada vyzývá k posílení vojenské podpory Ukrajiny,“ stojí v návrhu závěrů schůzky. „K ochraně ukrajinského obyvatelstva a kritické energetické infrastruktury jsou naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety,“ dodává text. Evropští vůdci opět vyjádří pevnou finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu Kyjevu „tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba“. „Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v předběžných summitových závěrech.
Dalším velkým tématem jednání bude situace na Blízkém východě. Summit by měl opětovně odsoudit „brutální teroristické útoky vedené Hamásem a dalšími teroristickými skupinami proti Izraeli dne 7. října 2023“ a vyjádřit solidaritu a podporu Izraeli. Zároveň ale prezidenti a premiéři zdůrazní, že židovský stát musí „při výkonu svého práva na sebeobranu za všech okolností plně dodržovat závazky vyplývající z mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva“.
Evropská rada rovněž zdůrazní důležitost respektování rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je právně závazný. Soud koncem ledna a pak znovu na konci března vyzval Izrael, aby nekladl překážky dodávkám potravin a další pomoci do Pásma Gazy.
Česko má podle zdrojů ČTK k některým částem textu stále výhrady. Praze vadí „pár relativně kontroverzních slovíček“, například týkajících se uznání státu Palestina. Závěry se ale ještě před jednáním několikrát měnily a poslední verze bude doladěna právě až na samotné schůzce nejvyšších unijních lídrů. S částí týkající se Blízkého východu má podle všeho problém i několik dalších zemí, například Německo, Rakousko či Maďarsko.
Palestinu sice nedávno uznaly Slovinsko, Španělsko, Irsko a Norsko, několik evropských zemí včetně Česka či Německa a Francie se ale k uznání palestinského státu staví rezervovaně.
„Naše pozice je taková, že to musí být výsledkem politických jednání,“ řekl nedávno v Bruselu o uznání Palestiny český ministr zahraničí Jan Lipavský. „V roce 1988 československá vláda, tehdy ještě komunistická, v rámci souznění s moskevským diktátem vydala prohlášení, ve kterém jsme uznali vyhlášení palestinské státnosti. My ale s Palestinou jako státem, který by byl subjektem mezinárodního práva, nepracujeme,“ uvedl ministr. „Neuznáváme Palestinu jako stát, máme tam ale styčný úřad, takže máme diplomatické vztahy na nižší úrovni,“ dodal s tím, že Česko podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které bude opřeno o mezinárodní právo.
Tématem, o kterém se v posledních dnech nejvíce spekulovalo, je rozdělení klíčových postů v Evropské unii. Již před neformálním summitem minulé pondělí se vše zdálo být jasné a skloňovala se jen tři, respektive čtyři jména. Funkci předsedkyně Evropské komise by měla mít jistou dosavadní šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová z Evropské lidové strany (EPP), která zvítězila v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Hlavním kandidátem socialistů do čela Evropské rady, tedy unijních summitů, je bývalý portugalský premiér António Costa a novou šéfkou unijní diplomacie by se nejspíš měla stát estonská premiérka Kaja Kallasová. Předsedkyní Evropského parlamentu by pak měla být opět Roberta Metsolaová z EPP. Žádné dohody ale na této schůzce dosaženo nakonec nebylo a všichni ve svých vyjádřeních doufali, že se definitivní shodu podaří nalézt právě na jednání Evropské rady tento čtvrtek a pátek.
Od té doby se ale některé věci změnily, například to, že třetí nejsilnější stranou v Evropském parlamentu už nejsou liberálové z Renew Europe (Obnova Evropy), ale konzervativci z ECR, kteří získali do svých řad další členy. Množí se proto spekulace, že by z toho důvodu chtěla hrát větší roli ve vyjednáváních italská premiérka Giorgia Meloniová, která se svou stranou Bratři Itálie je hlavní představitelkou ECR. Dosud totiž vyjednavači „největších“ stran italskou političku víceméně obcházeli.
Za evropské lidovce vyjednávání o obsazení klíčových pozic vedl polský premiér Donald Tusk a jeho řecký protějšek Kyriakos Mitsotakis, za sociální demokraty německý kancléř Olaf Scholz a španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Liberály pak zastupovali francouzský prezident Emmanuel Macron a končící šéf nizozemské vlády Mark Rutte. Ti se podle agentury DPA dokonce během nedávné videokonference již dohodli, že čtveřice nominovaná na nejvyšší posty, o které se poslední dny hovořilo, platí. A summit to má jen formálně potvrdit.
Meloniová tuto dohodu během dnešního vystoupení v italském parlamentu zkritizovala a podle všeho konečný souhlas s nominacemi zatím nevyjádřily ani Maďarsko, které bude na summitu reprezentovat premiér Viktor Orbán, a Slovensko zastupované na jednání prezidentem Peterem Pellegrinim. Česká republika podle informací ČTK s nominacemi problém nemá, nicméně stejně jako Itálie by ráda za podporu staronové šéfky EK získala například příslib lukrativního portfolia v nové unijní exekutivě.
Předseda Evropské rady Michel je znám svou podporou jednomyslně přijatých řešení, i když podle unijních smluv by stačila kvalifikovaná většina. Bude se tedy nejspíš snažit „dostat na palubu“ úplně všechny, včetně Meloniové, poznamenal nejmenovaný vysoce postavený unijní diplomat.
Jasné je nicméně jedno: I podle diplomatů se dohady o takzvaných top jobs nebudou odehrávat na samotném summitu, tedy v hlavním jednacím sále, ale spíše v jiných místnostech a chodbách, podobně jako tomu bylo minulé pondělí. Evropská rada by nicméně následně v závěrech měla jen krátce oznámit, že ohledně obsazení hlavních unijních postů bylo dosaženo shody. Podle zdrojů ČTK existují všeobecná očekávání, že se dohody nakonec podaří dosáhnout, už se nicméně řeší i možnost, že by se tak nestalo. Případný mimořádný summit by se mohl uskutečnit příští týden, ten další červencový týden totiž již bude většina unijních lídrů na summitu NATO ve Washingtonu.
