Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině

Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se dnes šéfové států a vlád podle diplomatických zdrojů ČTK shodli. Unijní lídři měli možnost o situaci diskutovat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který byl v Bruselu. Česko na dvoudenním zasedání Evropské rady, které začalo dnes odpoledne, zastupuje premiér Petr Fiala. Český premiér v Bruselu jednal s prezidentem Zelenským.

Následně se summit zabýval situací na Blízkém východě a tématem obrany a bezpečnosti. Nyní se šéfové států a vlád zabývají takzvanou Strategickou agendou, což je několikastránkový dokument, ve kterém Evropská rada vymezí priority a strategické směřování EU na příštích pět let. Po ní je čeká zásadní téma – najít shodu na rozdělení klíčových postů v Evropské unii.

Prezidenti a premiéři členských států EU v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „neochvějný závazek Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejím obyvatelům trvalou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba“. „Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v textu.

Evropská rada také uvítala pokrok v několika iniciativách zahájených různými členskými státy, pokud jde o dodávky munice, raket, stíhaček, protivzdušné obrany či výcviku ukrajinských vojáků. Dokument státy přímo nezmiňuje, za muniční iniciativou ale stojí Česká republika.

Právě dnes, ještě před odletem do Bruselu premiér Fiala oznámil, že Česko na iniciativu na dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu přispělo částkou téměř 866 milionů korun. V úterý předseda české vlády uvedl, že první zásilka munice už před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová dnes upřesnila, že šlo až o 50.000 kusů munice. Česko na doručení spolupracovalo s Německem.

  Putin se přirovnal k Petru Velikému a řekl, že ruské vedení musí navracet území

Do muniční iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze, doplnila Černochová. S každým státem podepisuje ministerstvo obrany memorandum o porozumění, učinilo tak například s Litvou, Dánskem, Nizozemskem, Kanadou, Portugalskem, Belgií, Lotyšskem, Norskem, Lucemburskem, Islandem a Slovinskem. Na Ukrajinu budou podle Fialy pravidelně každý měsíc dodávány desetitisíce kusů munice. Cílem je dodat do konce roku až 500.000 kusů, tento počet je aktuálně finančně pokrytý, dodala Černochová.

„Evropská unie je i nadále hluboce znepokojena osudem všech ukrajinských dětí a dalších civilistů nezákonně deportovaných a přemístěných do Ruska a Běloruska,“ uvádí se rovněž v závěrech z jednání. Unijní lídři opětovně „naléhavě vyzvali“ Rusko a Bělorusko, aby okamžitě zajistily bezpečný návrat těchto osob na Ukrajinu.

EU a Ukrajina podepsaly bezpečnostní dohodu

Evropská unie a Ukrajina v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi. Dohodu podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Podobné bilaterální dohody zatím Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci. Dnes k nim přibyly ještě Litva a Estonsko.

Bezpečnostní dohoda mezi EU a Ukrajinou podle diplomatů shrnuje dosavadní rozsah závazků Evropské unie směrem k podpoře Kyjeva. Dokument neuvádí finanční hodnotu ani množství budoucí vojenské pomoci EU, odkazuje ale například na nedávné rozhodnutí EU vložit letos pět miliard eur (124,5 miliardy Kč) do speciálního fondu na vojenskou pomoc Ukrajině. „Další srovnatelné roční zvýšení lze očekávat do roku 2027,“ uvádí podle serveru Euractiv dokument.

Podle diplomatických zdrojů ČTK přichází podpis dohody v klíčový okamžik po volbách do Evropského parlamentu a před začátkem nového funkčního období EK. Jde o příležitost Ukrajincům vzkázat, že se unijní politika nezmění, aby neměli strach, že je unie nebude dál podporovat, uvedl tento zdroj. Dodal, že jde také o důležitý symbol.

  Turecko a Řecko se na pozadí krize na Ukrajině dohodly na zlepšení vztahů

Bezpečnostní záruky se mají týkat několika oblasti, včetně poskytování další vojenské pomoci, zejména munice a protivzdušné obrany. Dohoda ale řeší například i výcvik ukrajinských vojáků či spolupráci v obranném průmyslu.

Kyjev podle ukrajinské prezidentské kanceláře zatím uzavřel 17 takových dohod, několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Naposledy to byly dohody se Spojenými státy, Japonskem, ale také s Británií, Německem, Francií, Dánskem, Kanadou, Itálií, Nizozemskem, Finskem, Lotyšskem, Španělskem, Belgií, Portugalskem, Švédskem, Islandem a Norskem. Dohodu s USA podepsal Zelenskyj 13. června s americkým prezidentem Joem Bidenem. Objevily se ale už spekulace, že by tato dohoda mohla být zrušena, pokud by v Bílém domě Bidena po letošních volbách vystřídal Donald Trump.

Český premiér jednal v Bruselu se Zelenským

Český premiér Petr Fiala se dnes v Bruselu na okraj summitu EU setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Diskutovali spolu o bilaterálních vztazích, včetně bezpečnostní a ekonomické spolupráce, uvedl Fiala na sociální síti X. Zelenskyj následně na stejné sociální síti zveřejnil krátký sestřih z jednání, poděkoval Česku za podporu a napsal, že munice z české muniční iniciativy již pomáhá ukrajinským vojákům v boji.

„Zhodnotili jsme oboustranné vztahy, ale i bezpečnostní a ekonomickou spolupráci. Ukrajinský prezident mě informoval o aktuální situaci na frontě a stavu ukrajinské armády,“ napsal Fiala. „Bavili jsme se o švýcarské mírové konferenci i nadcházejícím summitu NATO, stejně tak o vztazích Evropské unie a Ukrajiny,“ dodal český premiér.

Mírového summitu ve Švýcarsku se v polovině června zúčastnilo více než 90 zemí, ovšem nikoli Rusko, které na Ukrajinu již více než dva roky útočí a které ani nebylo pozváno. Účast odmítly Brazílie, Čína, Indie či Saúdská Arábie. Ukrajina by chtěla, aby se další konference o míru uskutečnila ještě letos.

„Mezi klíčová témata našeho setkání s českým premiérem Petrem Fialou patřily dělostřelecká munice a cesta Ukrajiny do Evropské unie a do NATO. Zdůraznil jsem důležitost české iniciativy, jejíž cílem je obstarat potřebnou dělostřeleckou munici pro Ukrajinu. Munice už pomáhá našim bojovníkům na bojišti,“ komentoval schůzku Zelenskyj. Uvedl, že s předsedou české vlády hovořil rovněž o přípravě bilaterální bezpečnostní dohody. „Jsem Česku vděčný za to, jak významně Ukrajinu podporuje,“ dodal Zelenskyj.

  Německo a Švédsko mají poškození kabelů v Baltském moři za sabotáž

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com