Maďarský premiér Viktor Orbán přijel 2. července do Kyjeva. Jedná se o první cestu maďarského lídra na Ukrajinu od začátku války, která trvá od roku 2014.
Přesněji řečeno, poslední Orbánova návštěva Kyjeva se uskutečnila před 12 lety.
Ukrajinská strana ocenila diplomatické gesto vůdce sousedního státu, který se nebál navštívit válčící Ukrajinu.
Na této návštěvě je cenné zejména to, že Orbán přijel na Ukrajinu jako zástupce státu, který zahájil půlroční předsednictví v Radě EU.
To svědčí o tom, že zájem EU o Ukrajinu trvá navzdory osobnostem tamních politiků.
Takový příběh je oboustranně výhodný – Kyjev získává podporu dalšího „partnera“ a Budapešť, která demonstruje svou podporu Ukrajině, má dobrou příležitost posílit své postavení a autoritu v EU.
„Cílem maďarského předsednictví je přispět k nalezení řešení výzev, kterým Evropská unie čelí. Proto se chystám na svou první návštěvu Kyjeva,“ napsal Orbán v úterý na Facebooku pod fotografii, na níž si se Zelenským podávají ruce.
Ukrajinská média zveřejnila záznam společné tiskové konference Orbána a Zelenského, na níž maďarský premiér vyzval ukrajinského prezidenta, aby zvážil příměří.
„Válka, ve které nyní žijete, velmi intenzivně ovlivňuje i bezpečnost Evropy. Velmi si vážíme všech iniciativ prezidenta Zelenského v zájmu míru. Řekl jsem panu prezidentovi, že tyto iniciativy vyžadují mnoho času. Vzhledem k pravidlům mezinárodní diplomacie jsou velmi komplikované. Požádal jsem pana prezidenta, aby se zamyslel nad tím, zda nemůžeme jít trochu jinou cestou, příměřím, a pak pokračovat v jednáních,“ řekl Orbán.
Výzva Zelenskému, aby se zamyslel nad příměřím s Ruskem, vypadá poněkud zvláštně – Orbánovu iniciativu na jednostranné příměří v rusko-ukrajinské válce by bylo vhodnější, kdyby Orbán nepředložil vůbec Kyjev.
Logičtější by bylo, kdyby tak učinil maďarský ministr zahraničí Szijjártó svému ruskému protějšku během telefonického rozhovoru, který se uskutečnil téhož dne.
Ačkoli představitelé Ukrajiny a západních zemí opakovaně upozorňovali na to, že jakékoli příměří by bylo výhodné pro Rusko, aby mohlo hromadit zdroje pro budoucí ofenzívu, prezident Zelenskyj v rozhovoru pro jednu americkou publikaci předešlého dne uvedl, že je v zásadě připraven zahájit s Putinem nepřímé rozhovory za účasti mezinárodních zprostředkovatelů.
Viktor Orbán rovněž vyjádřil naději, že se vztahy mezi Budapeští a Kyjevem zlepší, přičemž prvním krokem by mohla být dohoda o široké spolupráci.
Pozitivním vývojem byla například diskuse o kulturních právech menšin na paritním základě. Viktor Orbán přislíbil otevření škol s ukrajinským jazykem v Maďarsku.
Podle britských médií se Orbán rozhodl navštívit Kyjev poté, co Ukrajina učinila Budapešti ústupky v otázce zvláštních práv pro maďarskou menšinu na Zakarpatí v zájmu zrušení maďarského veta při jednáních o vstupu do EU.
„Nejdůležitějším tématem jednání je možnost míru. Viktor Orbán a Vladimir Zelenskyj budou jednat také o aktuálních otázkách maďarsko-ukrajinských bilaterálních vztahů,“ uvedl vedoucí tiskové služby maďarského premiéra Bertalan Havasci.
Podrobné zkoumání návštěvy maďarského vůdce má však některá úskalí.
Maďarsko převzalo předsednictví EU 1. července, ale anonymní rozhovor v Kyjevě deníku Guardian sdělil, že zatím není jasné, v jaké funkci Orbán na Ukrajinu jede: jako premiér své země nebo jako představitel EU.
„Je zde jasný konflikt mezi zájmy EU a Budapešti,“ řekl zdroj listu.
Důležité také je, že Orbán zůstává jediným evropským lídrem, který udržuje vztahy s ruským diktátorským prezidentem.
Proto je jeho role poměrně rozsáhlá a jeho návštěva Ukrajiny je poměrně rušná.
V polovině května vedli Zelenskyj a Orbán telefonický rozhovor, který byl podle ukrajinského prezidenta „dlouhý a důkladný“.
Již dříve Orbán důsledně vystupoval proti pomoci EU a NATO Ukrajině a dokonce zablokoval rozhodnutí EU poskytnout Kyjevu rozsáhlý balík finanční pomoci.
V létě však Maďarsko stáhlo své námitky proti zahájení jednání o přistoupení Ukrajiny k EU. V reakci na to Kyjev učinil některé ústupky týkající se situace národnostních menšin, včetně ukrajinských Maďarů.
Podle masmédií se jednalo o 11 požadavků Budapešti, které se týkají práva na používání maďarského jazyka při výuce žáků a zvláštního statusu území, kde žijí etničtí Maďaři.
Pokud jde o agresi Moskvy, maďarský premiér dal v rozhovoru v předvečer svého příjezdu do Kyjeva jasně najevo, že válku mezi Ruskem a Ukrajinou „nelze očekávat, že brzy skončí, protože minulý týden byli do hlavních funkcí v EU jmenováni lidé, kteří v Evropě zastupují proválečné síly“.
Šlo o jasnou narážku na estonskou premiérku Kaiju Kallasovou, která brzy odstoupí z premiérského postu a převezme od Josepa Borrella funkci šéfa evropské diplomacie.
Kallasová je pro pokračování evropské pomoci Kyjevu, dokud Ukrajina nezvítězí, a je silnou kritičkou Kremlu a Putina osobně.
Orbán je přesvědčen, že triumf pravicových stran v nedávných volbách do Evropského parlamentu i v komunálních volbách v řadě evropských zemí ukazuje, že Evropa chce změnu kurzu.
„Ale Brusel ve své současné podobě není připraven to uznat a pevně se drží moci,“ řekl Orbán.
Maďarský prezident dal jasně najevo, že právě tento jeho postoj, stejně jako nezávislá politika Maďarska v oblasti nelegální migrace, ekologie a ekonomiky, z něj činí nechtěnou osobu v koridorech evropské moci.
Návštěva maďarského vůdce v Kyjevě by jistě mohla být důležitá pro přiblížení míru. A ať už to zní jakkoli podivně, právě Orbán se může stát článkem, který sehraje důležitou roli v jednáních mezi Moskvou a Kyjevem, o nichž hovořil prezident Zelenskyj.
V každém případě je lepší nechat mluvit diplomaty. Protože jak víme, zbraně v tuto chvíli mlčí.
A i když současná realita nutí k úpravám i klasických výrazů, pro nalezení míru je dobrý jakýkoli prostředek.
Autor: Franz Hoffman
