Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to dnes po pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).
„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“.
Účastníci summitu dnes rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.
„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Summitu, na kterém Českou republiku zastupuje prezident Petr Pavel, se účastní i americký prezident Joe Biden, který zopakoval své minulé prohlášení, že USA jsou odhodlané „bránit každý kousek území NATO“.
V souvislosti s pokračující prezidentskou kampaní ve Spojených státech odpovídal Stoltenberg na novinářský dotaz, zda podle něj USA zůstanou spojencem NATO i v případě, že v Bílém domě usedne republikán Donald Trump. Biden (81) čelí narůstajícímu počtu výzev, aby z kampaně před listopadovými volbami odstoupil kvůli svému vysokému věku. Členství v NATO je podle Stoltenberga v bezpečnostním zájmu USA. „Spojené státy jsou samozřejmě velké, čtvrtina světové ekonomiky. Ale s NATO mají polovinu. USA má více než 30 přátel a spojenců. To Rusko ani Čína nemají,“ uvedl generální tajemník a dodal, že podpora NATO má v USA širokou podporu napříč oběma hlavními stranami.
„Hlavní kritika ze strany Trumpa i dalších nebyla proti NATO, ale proti členům aliance, kteří do něj dost neinvestují. To se změnilo… 23 spojenců (v rámci aliance) nyní dává alespoň dvě procenta HDP na obranu…to je úplně jiný svět,“ dodal Stoltenberg.
ČTK
