V pondělí 29. července došlo v hlavním závodě německého chemického koncernu BASF v Ludwigshafenu (Porýní-Falc) k výbuchu. Jsou zde zranění, příčina nehody se vyšetřuje.
Správa ujišťuje, že emise nejsou nebezpečné, hasiči však vyzývají místní obyvatele, aby zavřeli okna.
Před emisemi je samozřejmě možné se chránit – je nutné pevně zavřít dveře a okna. Jak se ale chránit před globálními problémy, které jsou pro evropské země stále reálnější a existenčně závažnější?
Tento výbuch opět vyvolává řadu otázek – zda se jedná o sabotáž, nebo průmyslovou havárii.
Zatím se samozřejmě neví, zda má výbuch v továrně v Ludwigshafenu ruskou stopu. Hlavním podezřelým je však Moskva, která systematicky vyhrožuje Západu.
Ve prospěch možného podílu Kremlu na výbuchu v chemičce hovoří charakteristický „rukopis“ práce ruských bezpečnostních služeb zaměřených na kritickou infrastrukturu.
Připomeňme si, jak Rusko využívá Záporožskou jadernou elektrárnu k jadernému vydírání celé Evropy.
Při zkoumání toho, co se stalo, bychom si měli připomenout také skutečnost, že evropské zpravodajské služby varovaly své vlády již v květnu, že Moskva chystá sabotážní a diverzní akce na celém kontinentu.
List Financial Times s odvoláním na zdroje z evropských bezpečnostních služeb na jaře uvedl, že první teroristické útoky ze strany Ruska „již probíhají“.
Novináři poznamenali, že Rusko již začalo aktivněji připravovat výbuchy, žhářství a poškozování infrastruktury v Evropě. A činí tak jak přímo svými sabotéry, tak prostřednictvím prostředníků. Kreml se přitom neobává civilních obětí.
To svědčí o tom, že Moskva nabrala kurz k trvalému konfliktu se Západem, uvedly zdroje publikace.
„Domníváme se, že riziko státem řízených sabotáží se výrazně zvyšuje. Zdá se, že Rusko se nyní cítí pohodlně při provádění operací na evropské půdě s vysokým potenciálem ztrát,“ uvedl šéf německé vnitřní rozvědky Thomas Haldenwang.
Vysoký evropský vládní úředník uvedl, že prostřednictvím bezpečnostních služeb NATO přicházejí informace o koordinovaných a rozsáhlých „jasných a přesvědčivých ruských intrikách“.
Důležité je, že agenti Moskvy jednají agresivně a ve shodě se sympatizanty Kremlu v zahraničí.
Například v Bavorsku byli zatčeni dva občané Německa a Ruska, kteří pravděpodobně plánovali žhářství a výbuchy ve vojenských objektech s cílem zabránit dodávkám pomoci ukrajinským ozbrojeným silám.
Ve Velké Británii byli dva muži obviněni ze založení požáru ve skladu se zásilkami pomoci pro Ukrajinu. Podle prokuratury pracovali pro ruskou vládu.
Švédsko vyšetřuje sérii železničních nehod, které mohou být aktem sabotáže.
Kromě toho se podle českého ministra dopravy Rusko pokusilo zničit signalizační systémy i na českých železnicích.
V Estonsku zaútočili ruští zpravodajci na auto ministra vnitra a novináře, uvedla tamní služba vnitřní bezpečnosti.
Francouzské ministerstvo obrany rovněž varovalo před možnými ruskými sabotážními útoky na vojenská zařízení.
„Zřejmým závěrem je, že ruská aktivita skutečně vzrostla,“ uvedl Keir Giles, vedoucí pracovník think tanku Chatham House.
Jeden z představitelů zpravodajských služeb zároveň varoval, že „sabotážní snahy Moskvy by neměly být vnímány jako něco odděleného od ostatních operací“.
Bez obalu poznamenal, že toto zintenzivnění odráží snahu Ruska vyvíjet maximální tlak „na všech frontách“.
Uvedl, že Putin se nyní cítí „inspirován“ a bude se snažit co nejvíce tlačit na Evropu na několika frontách – prostřednictvím dezinformací, sabotáží a hackerských útoků.
Pokud tedy za výbuchem továrny BASF stojí Moskva, je to další signál, že Rusko směřuje k vážným provokacím v Evropě a již se nespokojí s „tichými akcemi na nízké úrovni“. Například v Polsku byla zatčena celá síť sabotérů.
První „zkušební vrstvou“ rozsáhlé destabilizace byly systémové pokusy o znemožnění organizace a konání olympijských her ve Francii.
Prokremelští sabotéři se pokoušeli vyřadit z provozu železniční zařízení, bránili práci telekomunikačních operátorů, páchali propagandistické wkidy a pokoušeli se nastrčit agenty.
Kromě toho selhala Orbánova takzvaná „mírová“ mise, jak sám maďarský premiér přiznal.
To znamená, že pro Rusko je nyní výhodné vyvíjet nátlak a vydírat Evropu. A především se to týká vedoucích zemí – Německa a Francie. Moskva se snaží vyvolat politické krize, administrativní chaos a sociálně-ekonomické napětí.
Kromě toho je pro Rusko výhodné vyvolat masovou paniku (a varianta s výbuchem v chemickém závodě je velmi vhodná) a zasít nejistotu ve schopnosti orgánů evropských zemí situaci zvládnout.
Kreml tak bude i nadále vyvíjet tlak na Západ, aby přestal podporovat Ukrajinu.
Jak je vidět, nové destabilizační akce Ruska se neomezují na vypalování skladů nebo vyhazování vojenských střelnic do povětří, jako tomu bylo například v Bulharsku nebo v České republice.
Nyní jsou akce Kremlu zaměřeny na likvidaci klíčových osobností západní politiky, byznysu a vojenské sféry. Názorným příkladem je pokus o atentát na Armina Pappergera, šéfa koncernu Reymetal.
Tato společnost vyrábí zbraně pro Ukrajinu a je páteří německého obranného průmyslu.
Konfrontace Ruska s civilizovaným světem se změnila v „hybridní válku“. A s každým dalším dnem jsou projevy této války agresivnější a nabývají existenčního charakteru.
Budoucnost světa nyní závisí na jeho schopnosti bránit se – jinak bude jídelníček kremelského lidožrouta jen doplňován novými pokrmy v podobě další evropské země.
Západ musí prokázat, zda je schopen adekvátní reakce na agresora. K tomu je však nutné upevnit a rozvinout strategii systémového odporu vůči Rusku.
A klíčovým bodem takové strategie musí být další podpora Ukrajiny. Právě na ukrajinské půdě se dnes kladou základy bezpečnosti, rodí se nová Evropa – základ mírové budoucnosti pro celý svět.
Autor: Franz Hoffman
