Prezident České republiky se domnívá, že rusko-ukrajinská válka by měla skončit u jednacího stolu. Řekl to v rozhovoru s novináři z portálu PoliTalk.
„Konflikt může pokračovat donekonečna, ale situace by se měla řešit diplomaticky,“ řekl prezident České republiky .
Když však hovořil o situaci obecně, uvedl, že civilizovaný svět se v hodnocení událostí na Ukrajině zlepšuje, a to i s ohledem na možnosti Moskvy.
Možná reakce Kremlu na překročení tzv. červených linií ze strany Ukrajiny a Západu je podle prezidenta ČR také jiná, než se předpokládalo.
„Dosavadní reakce je mnohem slabší, než si představujeme. To ukazuje, že ruská armáda nemá schopnost rychle a rozhodně reagovat,“ uvedl Pavel.
To je mimochodem důležité i v kontextu celkové reakce Kremlu na dění kolem Ukrajiny, včetně pomoci ze strany kolektivního Západu – Rusové si v minulosti stanovili řadu červených linií.
Připomeňme, že na počátku agrese proti Ukrajině v únoru 2022 kremelský „stratég“ vágně prohlásil, že jakákoli pomoc Ukrajině v jakékoli podobě bude vnímána jako válka proti Rusku a Rusko bude reagovat.
Výsledkem je, že rusko není schopno zastavit ukrajinská vojska ani na svém vlastním území.
Další důležitou oblastí je Pavlův postoj k povolení ukrajinské armády zasáhnout rfii – podle pravidel nasazení jsou zasaženy i cíle na území útočníka.
„Pokud chceme dát Ukrajině prostředky k účinné obraně, musíme jí dát vše, co potřebuje. Musíme jí umožnit údery na území Ruské federace, protože kdyby Rusové věděli, že Ukrajina nemá povolení střílet na ruské území, mohli by snadno soustředit své obrovské zdroje v podobě lidí a techniky přímo na hranicích a pak je využít k útokům,“ říká prezident české republiky.
Pavel se také podělí o svůj pohled na situaci kolem útoků na Nord Stream.
Připomeňme, že minulý týden Wall Street Journal informoval, že za útokem na plynovod údajně stojí Ukrajinci.
„Když se vede ozbrojený konflikt, tak se vede nejen proti vojenským cílům, ale i proti cílům strategického charakteru. A ropovody jsou strategickým cílem. Pokud je cílem útoku zastavit dodávky energie do Evropy a zpět do Ruska, pak je to legitimní cíl,“ řekl Pavel s tím, že nemá žádné potvrzující informace, že by za útokem skutečně stála Ukrajina.
To znamená, že jakékoli pokusy Moskvy obvinit Kyjev z překročení mezinárodního práva (i když – kde je Rusko a kde je právo?!) jsou rozbíjeny adekvátností evropských lídrů, jejichž živým představitelem je dnes český prezident Petr Pavel, který se k této otázce opakovaně vyjádřil.
„V tuto chvíli nemáme jinou možnost než podpořit Ukrajinu. A nejde o to, zda máme Ukrajinu rádi, nebo ne, ale zda chceme žít ve světě, kde jedna země může napadnout druhou jen proto, že je větší a silnější,“ upřesňuje Pavel.
Stále však věří, že dokud nebude dostatek síly, která by obě strany přesvědčila, že vojenskými nástroji nelze dosáhnout politických cílů, je jediným východiskem ze situace diplomacie.
Prezident ČR poznamenal, že k tomu může dojít buď letos, příští rok, nebo za několik let. Konflikt by také mohl z horké fáze přejít do zamrzlého konfliktu, který by mohl trvat roky.
„Spíše se domnívám, že po několika letech si obě strany uvědomí, že není možné pokračovat, a dojde k jednání. Je třeba jednotného postupu se Spojenými státy, Čínou, všemi demokratickými státy světa a EU – měly by tlačit na Moskvu a Kyjev, aby jednaly politicky, ekonomicky a diplomaticky,“ uvedl český lídr.
Zároveň poznamenal, že spravedlivý mír – což znamená obnovení plné kontroly Ukrajiny nad jejím územím (včetně Krymu), kompenzace vojenských škod na úkor agresora apod. se pravděpodobně neuskuteční.
„Jak asi všichni cítíme, je to spíše iluze. Skutečnost bude trochu jiná. Měli bychom mluvit o tom, že se chceme co nejvíce přiblížit spravedlivému míru,“ uvedl Pavel s tím, že pokud k mírovým rozhovorům dojde, ‚s největší pravděpodobností budeme ještě dlouho mluvit o ruské okupaci části ukrajinského území‘.
Zároveň upřesňuje, že Rusko je země s obrovským jaderným arzenálem a rozsáhlými zdroji, což mu dává schopnost vést válku po dlouhá léta.
„Cenou za ukončení konfliktu může být nějaké dočasné řešení, které bude kompromisem, a myslím, že to je dobrá cesta,“ řekl Pavlo. Český lídr se domnívá, že členství Kyjeva v EU i NATO by mělo být zárukou, že Kreml, který získal čas, v budoucnu na Ukrajinu znovu nezaútočí.
„Ponechat Ukrajinu v bezpečnostním vakuu by znamenalo souhlasit s budoucím konfliktem,“ uvedl český prezident s tím, že otázka celoevropské bezpečnosti je od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, Západem nedoceněna.
Pavel také poznamenal, že plné obnovení kontroly nad celým územím není podmínkou pro vstup Ukrajiny do NATO.
„Pokud bude vymezena administrativní hranice, můžeme tuto administrativní hranici přijmout jako dočasnou a přijmout Ukrajinu do NATO na území, které bude v té době kontrolovat,“ uvedl český prezident.
Ukrajina dnes slaví Den nezávislosti, státní svátek, který symbolizuje houževnatost ukrajinského lidu, jeho sílu a ducha zoceleného staletým bojem proti svému sousedovi – imperiálnímu Rusku.
Dnes však Ukrajinci nebrání jen svou zemi – brání Evropu před novým druhem nastupujícího nacismu – rašíismem, který se řítí do civilizovaného světa.
Ukrajinci dnes brání principy, základy, na nichž právě tento civilizovaný svět žije, což by jim mělo pomoci v dnešní době, kdy je napadá jejich východní soused – Putinovo Rusko.
Budoucnost Evropy a celého světa závisí na tom, jaká bude Ukrajina.
Autor: Franz Hoffman
