V návrhu rozpočtu na příští rok je historicky nejvíce peněz na investice a vláda také snižuje deficit k hrubému domácímu produktu (HDP) k úrovni kolem dvou procent. Na síti X to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
„Vůbec to nebylo jednoduché, ale s výsledkem jsem spokojen,“ uvedl ministerský předseda. Kabinet podle něj investuje do rozvoje silnic a dálnic, výzkumu a inovací, školství či obrany. S rozpočtem naopak není spokojen vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš, který ČTK sdělil, že požaduje o sedm miliard korun více na program výstavby bydlení.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by pokračovat snižování deficitu, na letošní rok je plánovaný 252 miliard a loni byl 288,5 miliardy korun. Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.
„V příštím roce přidáme 20 miliard korun na platy těch, kteří pracují pro stát, ať už jsou to třeba policisté, pracovníci v kultuře nebo třeba v sociálních službách,“ poznamenal premiér.
Stanjura vidí v návrhu rozpočtu prostor pro přesuny mezi kapitolami
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v návrhu státního rozpočtu na příští rok vidí prostor na přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Kvůli minimální rezervě ve výši jedné miliardy proti zákonnému rozpočtovému rámci se ale přidání jednomu resortu projeví úbytkem jinde. Řekl to dnes v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Stanjura uvedl, že jej v následujících týdnech čeká jednání s jednotlivými ministry. Připustil, že každý ministr má méně než by dostal v ideálním případě, návrh ale respektuje vládní priority. Rozpočet je podle něj prorůstový a obsahuje rekordní investice 250 miliard korun proti letošním 185 miliardám.
Pro koaliční Piráty ale podle jejich předsedy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše návrh rozpočtu v tuto chvíli přijatelný není. Bartoš požaduje sedm miliard Kč na program výstavby bydlení a chce o tom iniciovat jednání, napsal dnes ČTK. Podpora bydlení je dlouhodobá priorita KDU-ČSL, o věci chce vést diskusi, řekl v České televizi (ČT) předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Pro svůj resort by Jurečka rád dostal v rozpočtu peníze navíc na posílení sociálních služeb a budování sociální infrastruktury. „Bavíme se řádově o jednotkách miliard korun,“ podotkl v pořadu Otázky Václava Moravce.
Pro TOP 09 je zklamáním, že se někteří koaliční partneři na svých resortech nedostatečně zasadili o větší změny, které by vedly k možnosti razantnějšího snížení schodku. ČTK to dnes sdělila předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. „Mezi naše klíčové priority v rozpočtu na příští rok patřilo kromě snižování schodku zvýšení podpory vědy a výzkumu, investic a obrany. Tyto priority naplněny jsou,“ uvedla.
„Aktuálně zveřejněný návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá pro školství s navýšením o 15,6 miliardy Kč oproti letošnímu roku. Tento návrh vnímám jako další krok v procesu přípravy rozpočtu, o němž bude vláda v září dále jednat,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Kromě pokrytí mandatorních výdajů chce usilovat o zajištění peněz pro adekvátní počet nepedagogických pracovníků a o další posílení rozpočtu veřejných vysokých škol.
Podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury plánuje Fialova vláda další obrovské zadlužení České republiky a pokračuje v likvidaci ekonomiky. „Vláda zvýšila lidem daně nejvíce v historii ČR a snížila důchody, ale strmé zadlužování státu pokračuje, jelikož vláda posílá miliardy do ciziny a na zbytné výdaje. Hnutí SPD naopak podporuje vyrovnané rozpočty,“ napsal ČTK Okamura.
Podle bývalé šéfky státní kasy a místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Alena Schillerové vláda snižuje schodek pomalu a jen na úkor střední třídy, rodin s dětmi, živnostníků a majitelů nemovitostí. „Vítězí banky, vybraní energetičtí giganti a zahraniční obchodní řetězce,“ podotkla na síti X.
Návrh rozpočtu předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun. Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.
