Český prezident označil takové přání ukrajinské strany za „legitimní“ a poznamenal, že Kyjev se úderem na ruské regiony „zapojil do sebeobrany“.
Český lídr se domnívá, že Ukrajina by měla sama rozhodnout, jakým způsobem použije poskytnuté zbraně, včetně letounů F-16.
„Pokud podle článku 51 Charty OSN chceme pomoci Ukrajině proti agresi a pomáháme jí materiálními dodávkami, nikoliv přímou účastí v bojových akcích, pak je na Ukrajině, jak tyto dodávky zbraní využije,“ řekl Pavel v rozhovoru pro francouzskou televizi.
Tato možnost verze parity v konfrontaci, kterou zahájila právě Moskva.
„Nebýt toho, že rusko zahájilo agresi a že dlouhodobě ničí cíle na ukrajinském území, nemusela by Ukrajina ničit žádné cíle v rusku,“ řekl.
Je důležité poznamenat, že tento názor je společný všem složkám orgánů České republiky. Například již dříve šéf českého ministerstva zahraničí Jan Lipovský uvedl, že není proti tomu, aby Ukrajina použila jí předanou munici a zbraně k úderům na cíle na území Ruska.
„Česká republika nemá problém s obranou Ukrajiny proti agresorovi,“ uvedl ministr zahraničí s tím, že jde také o ‚útoky, které se nutně musí odehrávat na ruském území‘, a označil to za ‚pravidlo pro dodávky z České republiky‘.
Česká politická elita má jako vždy realistický pohled na situaci a mimořádně adekvátně hodnotí rizika přicházející z Kremlu.
Praha tak dává najevo své odhodlání dodržovat principy, na nichž je Evropa založena, a hlavně co nejdříve ukončit válku.
Ostatně hlavním důvodem, proč se Západ zdráhal povolit použití svých zbraní na ruském území, byla obava z eskalace konfliktu.
Ale právě pasivní postoj západních partnerů Kyjeva v této věci umožňuje Putinovi, aby se cítil svobodný a ničil především ukrajinskou infrastrukturu a civilní obyvatelstvo.
Právě postoj Prahy se stal hnací silou legalizace možnosti ukrajinských sil zasáhnout Rusko.
Nyní se americký prezident přibližuje k povolení Ukrajině použít západní zbraně k úderu na ruské území.
Přestože se stále obává, že by to mohlo vést k eskalaci války, mohlo by jít o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí Bidenovy politické kariéry.
Toto rozhodnutí podporuje i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který je ve svých prohlášeních vždy zdrženlivý a velmi opatrný. Domnívá se, že omezení některých zemí se již vyčerpala a měla by být zrušena.
„Frontová linie se tak či onak shoduje s hraniční linií. Pokud nedovolíte ruským jednotkám útočit podél frontové linie jen proto, že jsou za hraniční linií, skutečně tím snižujete schopnost ukrajinských jednotek bránit se. Protože Rusové mohou ostřelovat Ukrajinu a zajistit si, že nebudou ostřelováni na oplátku. Musíme brát v úvahu omezení, kterými svazujeme ruce ukrajinským silám v sebeobraně,“ zdůraznil generální tajemník NATO.
Stojí za zmínku, že diskuse o udělení práva Ukrajině použít západní zbraně proti Rusku probíhají od samého počátku globální invaze Ruské federace do sousední země, a to nejen na Ukrajině, ale i na Západě. Jestliže však v roce 2022 byla tato otázka považována za červenou linii, nyní se „ledy prolomily“.
Souhlasíte, že situace je absurdní – Ukrajina byla napadena, ale nemá právo se plně bránit!
Právo na sebeobranu přece zahrnuje právo zasáhnout legitimní vojenské cíle na území nepřítele.
To chápou i v českém vedení, které Ukrajincům od prvních dnů války nabízí své spolehlivé rameno.
Pro to, aby Kyjev mohl zasáhnout nepřátelské území, jsou i Velká Británie, Estonsko, Švédsko a Polsko.
„Rusové zasahují ukrajinskou energetickou síť, obilné terminály a zásobníky plynu a civilní infrastrukturu. Tyto teroristické činy jsou řízeny z velitelství v Rostově na Donu. Rusko se neomezuje prakticky na nic. Vyhlašování toho, co je naše vlastní červená linie, jen povzbuzuje Moskvu, aby své nepřátelské akce přizpůsobovala našim neustále se měnícím sebeomezením,“ uvedl polský ministr zahraničí Sikorski.
Dokonce i Berlín se již přiklání k povolení Ukrajině zasáhnout Rusko německými zbraněmi – sám německý kancléř Olaf Scholz je pro takové povolení a říká, že Kyjev může použít zbraně, které mu Německo předá, „v rámci mezinárodního práva“.
Ještě na jaře mluvčí německé vlády Steffen Gebestreit prohlásil, že obranné akce Ukrajiny „nejsou omezeny na vlastní území, ale mohou být rozšířeny i na území agresora“.
A přestože oficiálně jsou Spojené státy i Německo stále proti úderům na území agresora, situace se posunula.
Hysterie, která propukla v moskevských bažinách, je toho ukazatelem.
Kremelský mluvčí Peskov prohlásil, že Západ tak údajně „zvyšuje stupeň eskalace“ a „koketuje s vojenskou rétorikou, zatímco NATO se přímo zapojuje do konfliktu na Ukrajině“.
Peskovovo pištění však sotva někoho překvapilo – je to obvyklá linie Kremlu.
Západ se dlouhodobě brání tomu, aby Ukrajina použila své zbraně k útoku na Rusko. Obávaly se, že by to mohlo přerůst v přímou konfrontaci s jaderným protivníkem.
Nyní se zdá, že začalo oficiální přehodnocování, zda to stojí za to riziko – koneckonců právě pasivita západních spojenců Kyjeva v této otázce dává Putinovi zelenou a živí jeho bestiální, imperiální choutky.
Schválení dalšího použití západních zbraní umožní Ukrajině zahájit protiútoky na vojenská zařízení, která se nyní těší jakémusi bezpečnému přístavu pouze v Rusku.
Co se týče reálné situace a možnosti ukončení války, je zcela v rukou kremelského diktátora.
„Tím, kdo drží hlavní kartu, je prezident Putin. Ten může válku ukončit ze dne na den,“ řekl Peter Pavel.
A to je případ, kdy k tomu, co český prezident řekl, není co dodat – je lakonický a přesný jako vždy. Snad proto, že až příliš dobře ví, co je Rusko zač a co od něj můžeme očekávat.
To je dobrý důvod k zamyšlení. Přemýšlejte, pánové z Evropy, a vyvozujte správné závěry. Koneckonců na nich dnes závisí váš zítřek.
Autor: Franz Hoffman
