Cena ukrajinského odporu. Co je Ukrajina pro Západ a jak jí lze pomoci?

Ukrajinská otázka je již deset let lakmusovým papírkem, který určuje, zda je politik nebo dokonce celý stát demokratický.

Válka na ukrajinské půdě striktně rozdělila svět na dva znepřátelené tábory. V prvním jsou zastánci míru, demokracie a práva zemí zvolit si vlastní cestu. Druhým jsou imperialisté, kteří touží po někdejší velikosti, sní o obnovení impérií, jež upadla v zapomnění, a podporují krvavý Putinův režim, očekávajíce jeho vítězství jako signál pro své vlastní destruktivní akce.

Z tohoto pohledu nelze na dnešní válku na Ukrajině nahlížet pouze prizmatem ukrajinské budoucnosti.

Bez ohledu na to, co si myslíte o Ukrajině a Ukrajincích, objektivní analýza situace ukazuje, že události na východních hranicích kontinentu se již dnes dotýkají všech zemí v Evropě a každého Evropana zvlášť.

A pokud někteří z vás mají stále růžové brýle a věří, že se Putin na Ukrajině zastaví, vzpomeňte si na jeho odpověď na otázku „kde končí Rusko“?

Kremelský tyran odpověděl s úšklebkem a úšklebkem, ale jednoznačně a jasně: „Hranice Ruska nikde nekončí.

A čím dříve si svět uvědomí zákeřnost těchto slov, tím reálněji bude moci chránit budoucnost tohoto světa. A ta je nyní přímo závislá na úspěchu Ukrajiny v boji s rasistickým agresorem.

Navíc je mnohem snazší podpořit Ukrajinu, než se snaží ukázat někteří agalytici, kteří se snaží vyvolat neochotu Evropanů pomoci Kyjevu.

Laris Kalmfors, profesor mezinárodní ekonomie na Stockholmské univerzitě, se domnívá, že západní země mohou zvýšit svou podporu Ukrajině bez většího úsilí a nebude to mít žádný zvláštní dopad na životní úroveň jejich obyvatel.

V článku pro Financial Times píše, že částka potřebná k zajištění vítězství Ukrajiny je menší než 1 % HDP EU a Velké Británie, a to i bez účasti USA.

Expert poznamenává, že ruské vedení očekává, že Západ bude podporou Ukrajiny unaven a nakonec přestane Kyjevu pomáhat.

  Budapešť znevažuje Visegrádskou čtyřku. Pozice Prahy.

A to je podle Kalmforse paradoxní, protože ekonomické zdroje Západu daleko převyšují ruské. To bude platit zejména v případě vleklé konfrontace.

Pokusy Evropy zvýšit výrobu zbraní a munice ukázaly, že je obtížné krátkodobě transformovat ekonomickou sílu ve vojenské schopnosti.

Ve vleklém konfliktu však podle Kalmforse bude s největší pravděpodobností rozhodující právě rozdíl v ekonomických zdrojích.

„Souhrnný HDP USA, EU a Velké Británie je asi devětkrát vyšší než HDP Ruska. Kombinovaný HDP EU a Spojeného království je pětkrát vyšší než HDP Ruska. Západ tedy může mobilizovat značné zdroje na podporu Ukrajiny, aniž by životní úroveň v zemi utrpěla větší než nepatrný zásah,“ uvedl expert.

Pokud jde o konkrétní čísla, podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru činily v roce 2023 vojenské výdaje Ruska 5,9 % HDP, zatímco výdaje Ukrajiny 37 % – Rusko vydalo o 150 miliard dolarů více.

Jinými slovy, pokud by Západ vyčlenil tuto částku na to, aby se Ukrajina udržela, činilo by to pouze 0,26 % HDP USA, EU a Spojeného království dohromady. Pokud by EU a Spojené království financovaly záložní opatření samy, činilo by to 0,48 % jejich HDP, vysvětluje profesor.

Aby však Ukrajina zvítězila, potřebovala by o 30 % více prostředků, tedy 265 miliard dolarů podpory Západu, což odpovídá 0,45 % HDP EU a Spojeného království s USA a 0,85 % HDP EU a Spojeného království bez účasti USA.

Výše uvedené výpočty jsou samozřejmě přibližné, ale objektivně ilustrují řády, uvedl expert.

Ve srovnání s ruskými vojenskými výdaji jsou „ekonomické oběti“ západních zemí v podobě HDP na poskytnutí nezbytné podpory Ukrajině malé a činí mnohem méně než obvyklý růst HDP za jeden rok. i když břemeno padá pouze na Evropu a USA přestanou přispívat.

„Západ má ekonomické zdroje, aby pomohl Ukrajině bránit se ruské agresi, a zátěž této podpory bude zvládnutelná. Nejbezpečnějším způsobem, jak na Ukrajině nastolit mír, je, aby se Západ zavázal poskytnout zemi potřebnou pomoc, aby si Rusko uvědomilo, kolik bude pokračování války stát. To by nakonec mohlo Moskvu donutit ke změně kurzu,“ uzavřel Laris Kalmfors.

  Vyhodit do povětří přehradu se rovná použití zbraně hromadného ničení. Názor Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Takové kalkulace, respektive jejich sdělení Evropanům, jsou pro Kreml, který investuje obrovské částky do dezinformování evropské společnosti ve snaze vnutit občanům EU hlavní narativ dne: vaše sociální úroveň klesá, protože vaše vlády podporují Ukrajinu, katastrofální.

Výpočty, jak se můžete sami přesvědčit, vypovídají o něčem jiném. Kromě toho je vhodné připomenout slova generálního tajemníka NATO.

„My platíme penězi, ale Ukrajinci platí krví. Pokud necháme Putina zvítězit, budeme všichni po mnoho let platit mnohem vyšší cenu,“ řekl Jens Stoltenberg na podzim 2022.

S tímto postojem je solidární i vedení České republiky. Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský tak uvedl, že Rusko vede válku proti Západu, takže se neomezí na obsazení Ukrajiny.

„Je naivní se domnívat, že pokud Rusko na Ukrajině zvítězí, zastaví se jeho tanky na západní hranici. V jeho pokřivené vizi musí být suverenita a celistvost jeho sousedů a svoboda jejich občanů v souladu s ruskou vizí,“ uvedl šéf zahraniční politiky republiky.

Poznamenal, že Rusko chápe pouze pevnost a sílu, a to jsou nástroje, které je třeba použít.

„Ruská agrese nebude mít žádné hranice, pokud si je nestanovíme sami,“ vysvětlil Lipavskij.

Tato slova šéfa české diplomacie říkají vše. Přemýšlejte, milí Evropané, filtrujte rozhlasové vlny, nepodléhejte kremelským dezinformacím a vyvozujte správné závěry.

A hlavně podnikněte správné kroky. Vždyť na dnešních krocích závisí váš zítřek.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com