Kremelské jaderné hrozby „už nikoho neděsí“, říkají podle listu The Washington Post ruští představitelé a analytici. Putin bude muset hledat „omezenější“ odpověď, pokud bude Ukrajině dovoleno střílet zbraněmi dlouhého doletu na cíle v Rusku.
Anonymní ruský představitel poznamenává, že jaderné hrozby Kremlu se v poslední době vystupňovaly, ale „na taková prohlášení se již vytvořila imunita a nikoho neděsí“. „Ví se, že Západ ignoruje červené linie vytyčené Moskvou a ze strany Moskvy musí následovat závažnější a smysluplnější kroky, aby demonstrovala vážnost svých záměrů,“ dodává ruský vědec napojený na vysoké diplomaty.
„Když ruský prezident Vladimir Putin začátkem tohoto měsíce varoval, že souhlas Západu s úderem na Ukrajinu hluboko uvnitř Ruska by znamenal, že Moskva je ve válce s NATO, ruští propagandisté přispěchali s chřestěním jaderných šavlí.
Alexandr Michajlov, ředitel Úřadu vojensko-politických analýz, vyzval k bombardování překližkových maket Londýna a Washingtonu – doplněných reprodukcemi Buckinghamského paláce, Big Benu a Bílého domu – k simulaci jaderného úderu, aby ‚shořely tak krásně, že to vyděsí svět‘,“ píše WP.
Od 24. února 2022 ruští představitelé různých stupňů pravidelně hovoří o tom, že Západ „překračuje červené linie“. Přitom byly na Ukrajinu dodávány západní tanky, zbraně dlouhého doletu a vyspělé stíhačky. Po těchto hrozbách však nic nenásledovalo. Zdroje listu The Washington Post považují ale scénář jaderné reakce na kroky Západu za nepravděpodobný. Zmíněný vědec jej označuje za „nejméně možný“ ze všech scénářů, protože by to znepokojilo partnery Ruska na globálním Jihu a kvůli jeho nízké vojenské účinnosti. Nemělo by se ale podceňovat, že Západ má globální vojenskou infrastrukturu, lze v ní nalézt mnoho zranitelných míst.
Taťána Stanovaja, zakladatelka francouzské politické poradenské agentury R.Politik, si také myslí, že jaderná odpověď by byla „nejhorší variantou“ pro všechny, včetně samotného Putina. Použití jaderných zbraní nebo přímý útok na území zemí NATO by podle ní přicházely v úvahu pouze v případě, že by se Putin domníval, že je ohrožena existence Ruska. To by ale Západ musel zajít mnohem dál než nyní.
Politický analytik blízký Kremlu Sergej Markov soudí, že ve vyšších patrech ruské armády si stále více uvědomují, že Rusko o „červených liniích“ hodně mluví, ale nic nedělá.
„V určitém okamžiku budeme muset přistoupit k eskalaci,“ tvrdí Markov. Podle jeho názoru by možnou reakcí mohlo být uzavření britského velvyslanectví v Moskvě a údery na letecké základny v Polsku a Rumunsku, kde jsou umístěny letouny F-16 předané Ukrajině.
Lawrence Friedman, emeritní profesor válečných studií na King’s College London, uvedl, že Moskva by se mohla uchýlit k sabotážním operacím proti vojenským cílům nebo jiné infrastruktuře na Západě nebo se obrátit na zástupné skupiny, jako jsou Hútíové v Jemenu. Putinovy jaderné hrozby byly podle něj záměrně nejednoznačné.
„Znějí hrozivě, ale nikdy ve skutečnosti neřekl konkrétně, co se chystá udělat. Nechává nám prostor pro vlastní interpretaci a lidé si to vykládají nejhorším způsobem,“ dodává Friedman.
Zdroj: Forum24
