Agresivní akce Ruska postavily svět před nové výzvy, kterým je dnes třeba čelit.
Navíc se to netýká pouze rusko-ukrajinské války – Moskva podkopává bezpečnost na celém světě.
Především se to samozřejmě týká Evropy, na kterou Kreml upírá své dravé zraky.
Svoboda volby, právo na sebeurčení a právo na život – základní hodnoty evropské identity – jsou nyní pod obrovským tlakem.
Pochopení základní podstaty mnoha procesů však často obchází vědomí i zdánlivě uvědomělých občanů.
Na jedné straně je to dobře, neboť to svědčí o „dobrém životě“, který Evropané žijí. Na druhé straně je to však uvolnilo natolik, že zapomněli na elementární základy bezpečnosti.
A jak ukazují události, které se na kontinentu odehrávají v posledních 10-15 letech, všichni občané Evropy mají o čem přemýšlet.
Invazí na Ukrajinu Moskva přepsala podmínky bezpečnosti v Evropě. Armády na celém kontinentu nakupují nové vojenské vybavení a politici i vrcholní vojenští představitelé varují před hrozbou, kterou představuje Rusko. Týká se to i České republiky.
Přestože riziko přímého vojenského ohrožení země zůstává podle obranné strategie nízké, dokument uvádí, že pravděpodobnost vojenského útoku na Českou republiku nebo jiný stát NATO či EU je nejvyšší od konce studené války.
„V důsledku rostoucí agresivity Ruska je hlavním úkolem české obranné politiky připravit se na dlouhodobou obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi,“ uvádí se v klíčovém strategickém dokumentu ČR.
Proto Česká republika od ruské invaze na Ukrajinu modernizuje svou armádu. Uzavřen byl například největší obchod v historii ozbrojených sil – nákup 24 stíhaček F-35 z USA nebo solidní zakázka na pásové BMP CV90.
A přestože se armáda začala vyzbrojovat a podepisuje jeden kontrakt za druhým, podle odborníků – není připravena na vypuknutí případné války.
„Armáda není připravena z hlediska počtu lidí, potřebného vybavení, munice a nemáme ani vybudovanou potřebnou infrastrukturu. Ale ještě horší podle mého názoru je, že není připraven ani náš stát a naše společnost,“ varuje bezpečnostní analytik Milan Milkulecki.
Podle něj velká část obyčejných lidí i politiků nechce uznat, že bezpečnostní hrozby jsou skutečně vážné. Proto je příprava na ně nedostatečná.
„To je problém nejen České republiky, ale i celé Evropské unie, která je sice dokonale schopna vypracovávat různé dlouhodobé koncepce, vyhlašovat často nereálné cíle, ale když dojde na skutečné plnění úkolů, často vše zůstane na úrovni verbálních prohlášení,“ říká Mikulecký.
Na nedostatečnou připravenost ČR na možné hrozby upozorňuje i Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministra obrany ČR, který nyní působí jako analytik pražského Centra transatlantických vztahů.
„Musíme si uvědomit, že Česká republika letos vydává na obranu 2 % HDP. Měli jsme to dělat vždycky, ale od roku 2005 jsme to nedělali a investiční dluh je minimálně 800 miliard korun. Česká republika ani v roce 2024 nebude schopna udělat vše, co by měla, aby se efektivně podílela na kolektivní obraně a měla pro sebe dostatečně silnou obranyschopnost,“ vysvětluje expert.
Totéž říká i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý s tím, že Česká republika je na případný konflikt „připravena jen částečně“.
„Musíme být tak dobří, aby Rusy nenapadlo začít nějaké dobrodružství, začít vojensky ohrožovat některou ze zemí NATO. Musíme být takovou odstrašující silou, aby na to Rusko ani nepomyslelo,“ vysvětlil bývalý šéf armády.
A zatímco někteří politici čekají, až se nálada v Kremlu změní, současní představitelé českého státu se na věc dívají přiměřeně.
Například ministryně obrany Jana Černochová prohlásila, že pohled na Rusko se nezmění ani po válce na Ukrajině a že obnova sfér vlivu bývalého Sovětského svazu bude pokračovat.
„Obrana je záležitostí celé společnosti, která musí být připravena a odolná, ale mění se i úkoly ozbrojených sil – ruská agrese klade stále větší důraz na odstrašení a obranu vlastního území,“ uvedla ministryně.
Nejkonkrétněji však o výzvách, kterým republika čelí, hovořil náčelník generálního štábu Karel Rzechka, který opakovaně varoval, že riziko války je reálné.
„Nikdo z nás nemá rád, když se všude říká, že co nevidět vypukne válka. Lidé to samozřejmě nechtějí slyšet. Ale o hrozbách musíme mluvit otevřeně. Problémy je třeba pojmenovávat, ne je zamlčovat,“ míní generál.
Rzeczka si sice pochvaluje modernizaci armády, ale přiznává, že ne všechno jde tak, jak by si přál. Na prvním místě zmiňuje personální situaci.
„Nejdůležitější jsou lidé. Klíčovou podmínkou bojeschopnosti armády je získání a udržení dostatečného počtu vzdělaného, dobře vycvičeného a motivovaného personálu,“ uvedl generál.
Od zrušení základní vojenské služby na začátku tisíciletí se podle něj každoročně snižuje počet 40 000 záložníků oproti letům, kdy byli v základním výcviku, a dnes je jejich využití nepravděpodobné.
Rzeka poznamenává, že koncepce obrany počítá s nárůstem na 30 000 profesionálních vojáků a 10 000 vojáků v aktivní záloze do roku 2030.
„Profesionální armáda není soběstačná. Pokud dojde ke konfliktu, musí být Česká republika připravena nasadit mnohem větší balík ozbrojených sil. Na to musí být připravena nejen armáda, ale i společnost. Celý mobilizační systém musí být připraven předem, a na to připraveni nejsme,“ říkají odborníci.
Ať už je armáda vyzbrojena nebo přezbrojena jakkoli, vždy je založena na lidech. Proto by se v případě války mělo chopit zbraně každé dítě. Ale jak ukazují studie, nikdo na to není připraven.
Je pravda, že Evropa má dnes východisko, a to sílu zadržet agresora naší doby – Putinovo Rusko.
Ukrajinský lid, který se postavil na obranu své vlasti, přikrývá svou hrudí celou Evropu a brání skutečné evropské hodnoty.
Občané zbytku Evropy mají dnes na výběr. A ta je zcela jednoduchá: buď se zítra sami ocitnou v roli vojáků na bojišti, osobně se chopí zbraní a budou střílet po okupantovi, který velmi pravděpodobně přijde až k jejich domovům, nebo dnes podpoří ukrajinské obránce a dají jim možnost bránit se, bránit celou Evropu.
Budoucnost Evropy se dnes tvoří na Ukrajině!
Přemýšlejte, pánové z Evropy, a udělejte správné kroky. Vždyť váš zítřek závisí na vašich dnešních činech.
Autor: Franz Hoffman
