Navrhované navýšení platů politiků o 6,9 procenta považuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) za rozumné a přijatelné. Podle něj odpovídá odhadovanému růstu výdělků v Česku. Stanjura to dnes řekl novinářům. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v neděli oznámil, že navrhne politikům pro příští rok proti původnímu plánu poloviční přidání, tedy o 6,9 procenta místo 13,7 procenta. Dnes řekl, nárůst je odvozený od očekávaného růstu průměrné mzdy. Vláda bude o výdělku ústavních činitelů, soudců a státních zástupců jednat ve středu. Úřednické odbory kabinet vyzvaly, aby politici dostali přidáno od ledna 1400 korun jako zaměstnanci státu a veřejného sektoru.
„Číslo (nárůst o 6,9 procenta) je odvozeno od toho, o kolik se předpokládá růst průměrné mzdy mezi rokem 2024 a 2025. Odráží to i návrh, který se propisoval do zvýšení minimální mzdy,“ uvedl dnes Jurečka. Podle ministra financí při očekávaném růstu platů i sumy na ně je Jurečkův návrh přiměřený.
Podle predikce ministerstva financí z letošního srpna by měla nominální průměrná hrubá mzda příští rok proti letošku vzrůst o 6,5 procenta. Dostat by se měla na 49.233 korun. Suma na mzdy a platy by se měla zvednout o 6,4 procenta. Minimální mzda by měla od ledna vzrůst z 18.900 na 20.800 korun, tedy o deset procent.
Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient pro ně od příštího roku zrušil. Ministerstvo práce připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud v tiskové zprávě upozornil, že se ústavností snížení platů politiků ale nezabýval.
Návrh se zvýšením platů politiků vyvolal kritiku opozice. Hnutí ANO navrhuje zmražení pro příštích pět let. Stanjura poukazuje na to, že při každém rozmrazení pak nastává problém se skokovým navýšením, nejlepší by tedy bylo ponechat nastavený platový automat.
Podle odborového svazu státních orgánů a organizací by politici měli dostat přidáno stejně jako pracovníci státu a veřejných služeb. „Zaměstnanci a zaměstnankyně státní a veřejné správy se po měsících nedůstojných vyjednávání dočkají zvýšení platových tarifů o pouhých 1400 korun hrubého. Vládní návrh na zvýšení vlastních platů pak na tyto zaměstnance působí jako facka. Vyzýváme vládu, aby rozhodla o zvýšení platů ústavních činitelů o 1400 korun,“ uvedl šéf svazu Pavel Bednář.
Jurečka řekl, že zamýšlené peníze pro první dámu by se měly vyčlenit z náhrad pro prezidenta. Podle Stanjury je otázka, zda je vůle řešit věc systémově, rozpočtové dopady by to nemělo. Podle nedělního Jurečkova výroku by se do novely o platech ústavních činitelů mohla přidat i valorizace renty pro exprezidenty.