Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer odvolal z vlády ministra obrany Joava Galanta s odkazem na údajnou krizi důvěry. Do uvolněné funkce jmenoval dosavadního ministra zahraničí Jisraela Kace. Novým šéfem diplomacie se pak stane současný ministr bez portfeje Gideon Saar. Oznámila to Netanjahuova kancelář.
„Uprostřed války je mezi premiérem a ministrem obrany potřeba více než kdy jindy plná důvěra… V posledních měsících byla tato důvěra bohužel narušena,“ uvedl premiér v prohlášení. Tato krize důvěry podle něj neumožňuje normálně pokračovat ve vedení vojenské kampaně.
Netanjahu v prohlášení dále uvedl, že se snažil rozdílné názory překlenout, ale ty „se stále prohlubovaly“ a navíc pronikaly na veřejnost. „Ba co hůř, dozvídali se o nich naši nepřátelé, kteří z nich měli potěšení a velký prospěch.“ Premiér dodal, že průvodním jevem těchto rozporů byly Galantovy činy a prohlášení, které často odporovaly rozhodnutím vlády. Většina jejích členů podle Netanjahua s jeho rozhodnutím souhlasí.
Premiér předal ministrovi strohý dopis s oznámením jeho odvolání osobně dnes večer na krátké schůzce, napsal server The Times of Israel. V dopise o jedné větě mu podle ToI sdělil, že jeho mandát vyprší do 48 hodin od převzetí dopisu, a poděkoval mu za jeho práci.
„Bezpečnost Státu Izrael byla a vždy zůstane posláním mého života,“ napsal Galant krátce poté na síti X.
Neshody a napětí mezi Netanjahuem a Galantem jsou dlouhodobé. Galanta z funkce ministra obrany odvolal premiér již v březnu 2023, protože ministr tehdy vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví. Proti reformě po dobu několika měsíců pravidelně demonstrovaly desítky tisíc lidí. Loni v dubnu pak Netanjahu své rozhodnutí změnil s tím, že Galant kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi ve funkci zůstane.
Během války v Pásmu v Gazy proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás pak neshody mezi premiérem a ministrem obrany odrážejí širší rozkol mezi pravicovou vládní koalicí a armádou, která dlouhodobě upřednostňuje uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem. Galant prohlašuje, že válka postrádá jasný směr, zatímco Netanjahu opakuje, že boje nemohou skončit, dokud nebudou zcela zlikvidovány vojenské i vládní kapacity Hamásu v Gaze.
Netanjahuovo rozhodnutí, které padlo v den amerických prezidentských voleb, už ostře kritizovala opozice a organizace za osvobození rukojmích. Navíc přichází v době, kdy v izraelské vládě panuje napětí kvůli povolávání ultraortodoxních židů do vojenské služby. Galant v pondělí schválil nábor dalších 7000 těchto mužů do izraelské armády a je odpůrcem legislativy, která by jim nadále poskytovala výjimku z vojenské služby. Tu naopak prosazují dvě ultraortodoxní strany, o něž se opírá Netanjahuova vládní koalice.
„Ministr obrany, který oznámí povolávací rozkazy pro tisíce haredim (ultraortodoxních židů), je vyhozen uprostřed války vpředvečer (íránského) útoku ve prospěch zákona o vyhýbání se vojenské službě,“ uvedl poslanec opoziční Národní jednoty Orit Hacohen s odkazem na očekávanou odvetu Íránu za izraelské vzdušné údery na íránská vojenská zařízení z 26. října.
Nejméně 15 lidí zabil izraelský úder v libanonském městě Bardžá, píše AFP
Izraelský vzdušný úder večer zabil nejméně 15 lidí v libanonském městě Bardžá, napsala agentura AFP. Při dalších dnešních izraelských úderech v Libanonu zemřelo nejméně sedm lidí, informovala libanonská agentura NNA. V říjnu izraelská armáda podle agentury AP na jihu Libanonu zničila 11 vesnic. Podle listu Financial Times (FT) je poškozených měst a vesnic v oblasti nejméně 30.
Útok v Bardžá zasáhl obytnou budovu a usmrtil nejméně 15 lidí. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Bardžá je město obývané převážně sunnitskými muslimy a není považováno za baštu militantního hnutí Hizballáh, proti kterému vede Izrael válku. Cílem izraelských úderů bylo již v říjnu, kdy zemřelo nejméně devět lidí.
Při předchozích izraelských úderech dnes zemřelo v Libanonu nejméně sedm lidí. Přinejmenším jeden člověk byl zabit a dalších šestnáct lidí bylo zraněno při úderu na obytnou budovu v oblasti pobřežního města Džija jižně od libanonského hlavního města Bejrútu. Při útocích v obcích Taljá Húr a Taalá ve východolibanonské oblasti Baalbek bylo zabito pět lidí a jeden člověk zemřel při úderu v jiholibanonské obci Burghlíja.
Izraelská armáda v rámci boje proti hnutí Hizballáh minulý měsíc zničila 11 vesnic v jiholibanonském příhraničí a poškodila tam či zcela zničila více než 6800 budov. Uvedla to agentura AP, která zveřejnila mapu rozsahu škod. Libanonská tisková agentura NNA uvedla, že zničených či poškozených bytových jednotek na jihu Libanonu je 40.000.
List FT na základě analýzy satelitních snímků a fotografií ze zasažených míst uvedl, že poškozených měst a vesnic je nejméně 30, a to především ve zhruba tři kilometry širokém pásmu u hranic s Izraelem. Toto pásmo podle FT odpovídá nárazníkové oblasti, kterou izraelský ministr obrany Joav Galant nazval „prvním pásem“.
Destrukce budov je důsledkem vzdušných úderů, ale také řízených demolicí. Generál libanonské armády ve výslužbě Akram Kamál Sráví tvrdí, že izraelská armáda řízených demolicí používá ze dvou důvodů. Prvním je rozšíření zorného pole hlouběji do libanonského území, druhým je „strategie spálené země“, jejímž cílem je oslabit podporu místních obyvatel pro hnutí Hizballáh, řekl Sráví listu FT.
Od loňského října přišlo na území Libanonu při izraelských úderech o život více než 3000 lidí a téměř 13.500 dalších bylo zraněno.
Konflikt mezi Izraelem a hnutím Hizballáh začal loni 8. října. Hizballáh tehdy zahájil ostřelování severu Izraele raketami v rámci podpory palestinského teroristického hnutí Hamás, jehož bojovníci den předtím zaútočili na jih Izraele. Konflikt eskaloval letos v září; Izrael od té doby podniká na libanonské území četné letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu.
