Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka bude znamenat posílení postavení europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), do které ANO spadá. Bilaterální vztahy mezi ČR a USA na úrovni prezidentů podle Havlíčka oslabí, česká vláda bude mít s novou administrativou neutrální vztahy. Havlíček to dnes řekl novinářům ve Sněmovně.
„Vnímáme to tak, že dojde k posílení Patriotů v rámci EU, protože jsou v unii hlavním partnerem republikánů. Je tam stejný názor na migraci, klima, energetickou politiku, bezpečnost,“ uvedl. Z Trumpova zvolení by podle něj mohla těžit Visegrádská skupina (V4), do které patří ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Patrioti po letošních volbách vystřídali Evropské konzervativce a reformisty (ECR) v pozici třetí nejsilnější skupiny v Evropském parlamentu po lidovcích a socialistech. Vedle ANO, francouzského Národního sdružení (RN) či maďarského hnutí Fidesz premiéra Viktora Orbána do ní patří třeba italská Liga či Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Členy frakce jsou i čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek.
Stínová vláda ANO očekává, že vztahy mezi českým a americkým prezidentem oslabí, vláda pak bude mít se svými americkými protějšky neutrální vztahy. ANO předpokládá také zvýšený tlak na ukončení války na Ukrajině. „Evropská unie musí být připravená, kdyby válka skončila, například na další migrační vlnu,“ řekl Havlíček. Mezi migranty by tentokrát byli váleční veteráni, což je nutné dobře vyhodnotit zejména z bezpečnostního hlediska, míní.
Havlíček potenciální poválečný příchod dalších lidí z Ukrajiny vnímá jako velkou hrozbu. Účastníci války budou chtít jít za svými rodinami, ale půjde o lidi školené na nejnebezpečnější operace a v nejrůznějším zdravotním i psychickém stavu, kteří budou trpět různými traumaty z bojů, vysvětlil. „Je nutné se připravit a nedopustit, aby se sem dostali ve větší míře, bezpečnostní složky musí být připravené,“ míní.
Další místopředseda ANO Robert Králíček s odkazem na odhady kontrarozvědky a dalších institucí uvedl, že by mohlo přijít až 100.000 válečných veteránů. Vyslovil se pro celoevropské řešení, na kterém by mělo pracovat ministerstvo vnitra. „Nevíme, v jakém psychickém stavu budou a co si s sebou přinesou,“ upozornil také na hrozbu nekontrolovaného šíření zbraní.
