Přinejmenším kolem dvou tisíc lidí se dnes v centru Berlína vydalo na protiválečný pochod městem organizovaný ruskou opozicí. Do čela průvodu se postavili prominentní odpůrci režimu ruského prezidenta Vladimira Putina – Ilja Jašin, Vladimir Kara-Murza a Julija Navalná. Požadují stažení ruských invazních jednotek z Ukrajiny, proces s Putinem jako válečným zločincem a propuštění všech politických vězňů v Rusku. Informovaly o tom dnes stanice Deutsche Welle (DW), agentura AP nebo webová stránka Meduza.
„Ne válce! Ne válce! Ne válce!“ provolávali v ruštině někteří účastníci průvodu podle záběrů zveřejněných na telegramovém účtu Deutsche Welle. „Putin je válečný zločinec a neměl by být spojován s celým Ruskem,“ prohlásil podle stanice na shromáždění Jašin. Opozičník zároveň vyzval k soudu s ruským prezidentem, šéf Kremlu podle něj patří do vězení.
Berlínská policie počet účastníku na začátku akce odhadla na přibližně 1800. Zpravodaj Meduzy na místě odhaduje jejich počet na šest až sedm tisíc. Agentura AP píše o přinejmenším tisícovce účastníků. Někteří skandovali v ruštině „Rusko bez Putina“ nebo nesli transparenty s různými hesly v ruštině i angličtině. Na některých stálo v němčině „Putin = válka“ nebo „Putin je vrah“, popsala AP.
Za obřím transparentem s anglickými slovy „No Putin. No War“ (v překladu: „Žádný Putin. Žádná válka“) šli v čele průvodu Jašin a Kara-Murza, které ruské soudy poslaly na roky do vězení. Kara-Murzu shledaly vinným z vlastizrady, Jašina z toho, co ruské úřady nazývají šířením nepravdivých informací o armádě. Na svobodu se dostali spolu s několika dalšími odpůrci Kremlu letos v létě při rozsáhlé výměně vězňů mezi Ruskem a Západem.
Spolu s nimi akci organizuje Navalná, vdova po opozičním předákovi Alexeji Navalném, který zemřel náhle letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával mimo jiné devatenáctiletý trest za extremismus.
Podle Jašina je požadavkem dnešního pochodu „stažení ruských jednotek z Ukrajiny, proces s Putinem jako válečným zločincem a propuštění všech politických vězňů v Rusku.“ Organizátoři také upozornili, že na území Ruska v současné době nelze pořádat demonstrace proti režimu. Ruské úřady kritiku potírají.
Někteří demonstranti podle AP přišli s ruskou nebo ukrajinskou vlajkou, další si přinesli bílo-modro-bílou vlajku, kterou používají některé ruské opoziční skupiny. Před protestem se na sociálních sítích rozhořel spor o to, zda má být na něm ruská trikolora, upozornilo Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL). Někteří kritici totiž namítají, že ruskou vlajku zdiskreditovala vojenská agrese na Ukrajině. Jašin podle DW označil téma vlajky za nedůležité. Na protestu však někteří účastníci podle záběrů DW vyjadřovali s přítomností ruské vlajky nesouhlas.
Navalná, Kara-Murza i Jašin označili dnešní shromáždění za projev jednoty, píše AP a upozorňuje na vnitřní neshody mezi ruskými opozičníky. Ruská exilová protiválečná opozice zatím většinou nedokázala mluvit jedním hlasem, napsala agentura, podle níž se neshodnou spojenci Navalného s dalšími prominentními disidenty.
Podle Deutsche Welle se roztříštěná ruská exilová opozice shromáždila za různými lídry – část podporuje Navalnou a projekt jejího zesnulého manžela Fond boje s korupcí, další stojí za bývalým magnátem Michailem Chodorkovským, který strávil deset let ve vězení poté, co postavil proti Putinovi po jeho nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000. Od svého propuštění v roce 2013 žije Chodorkovskij v londýnském exilu, odkud financuje činnost ruské opozice. Je také zakladatelem opozičního hnutí Otevřené Rusko.
