Předseda koaličních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan chce jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) o tom, aby krajům v příštím roce nechyběly čtyři miliardy na opravy silnic druhých a třetích tříd. Uvedl to v Praze na tiskové konferenci k plánům STAN proti vylidňování venkova. Peníze nemají nově kraje od příštího roku dostávat z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ale na základě upraveného rozpočtového určení daní (RUD). To Sněmovna dosud neschválila.
Sněmovna zahájila úvodní kolo debaty o vládním návrhu na zvýšení podílu krajů na sdílených daních koncem června, od té doby se však v projednávání neposunula. Příjmy krajů se mají podle návrhu v letech 2025 až 2027 zvýšit celkem o 11,2 miliardy korun na úkor státního rozpočtu. Kraje ale přijdou o dotaci čtyři miliardy na opravy krajských silnic druhé a třetí třídy. Návrh vychází z většinové dohody Asociace krajů z letošního jara.
„Vidíme, že chybějící čtyři miliardy v SFDI na příští rok na opravy silnic druhých a třetích tříd v tuto chvíli jsou objektivním problémem. Tady je mým úkolem iniciovat jednání s ministrem financí, jak tuto finanční nedostatečnost řešit,“ řekl Rakušan. Počítá s tím, že se o záležitosti bude na úrovni kabinetu mluvit.
Poslanec Tomáš Dubský (STAN) ČTK řekl, že ideálním řešením by bylo změny v RUD včas schválit. V opačném případě chtějí Starostové hlídat, aby kraje o peníze nepřišly, dodal. „Předpokládám, že by to šlo tou formou, kterou to chodilo v minulých letech, kdy SFDI to podle velikosti krajů rozděloval přímo samosprávám,“ uvedl. Nevyžadovalo by to podle něj posílení rozpočtu, protože s penězi se v něm počítá. „Jsou tam, ale v kapitole toho RUD. V případě, kdyby to nedopadlo, je potřeba, aby se přesunuly do kapitoly, kde to bylo dnes,“ dodal.
Rozpočet SFDI v příštím roce počítá s výdaji 160,3 miliardy korun. Letos fond původně pracoval s částkou 150,1 miliardy korun, kterou vláda navýšila o tři miliardy korun na opravu infrastruktury poničené zářijovými záplavami. Fond by měl v příštím roce získat podle návrhu 37,4 miliardy korun z evropských zdrojů, zbytek z národních, s dluhovým financováním se pro příští rok nepočítá. Na investice do infrastruktury má směřovat 110 miliard korun.
