Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to dnes uvedl český prezident Petr Pavel. Jeho polský protějšek Andrzej Duda s odkazem na letošní povodně navrhl v regionu posílit krizové řízení. Prezidenti zemí V4 se shodli, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Možná se ale budou lišit v cestě k němu, řekl Pavel po setkání.
Prezidenti zemí středoevropské skupiny se na dnešní schůzce věnovali tomu, jaké příležitosti nabízejí americké volby pro Evropu i i samotné Spojené státy. Tématem byla kromě ruské invaze na Ukrajinu také situace na Blízkém východě, budoucnost Evropské unie a s tím spojená zpráva o konkurenceschopnosti bloku či rozšíření spolupráce v rámci V4.
„Shodli jsme se, že očekáváme zvýšení tlaku na Evropu po nástupu zvoleného amerického prezidenta Trumpa,“ řekl Pavel k dnešnímu jednání ve Slezských Beskydech, jehož se vedle hostitele Dudy zúčastnil také slovenský prezident Peter Pellegrini a maďarský Tamás Sulyok.
„Jde o to, abychom za sebe převzali větší odpovědnost, a to od nás bude vyžadovat nejen větší výdaje na obranu, spíše bych to nazval investicí do naší bezpečnostní budoucnosti,“ dodal Pavel. Situace podle něj vyžaduje „mnohem širší iniciativy a rozhodnější kroky, pokud jde o zvýšení konkurenceschopnosti Evropy tváří v tvář globálnímu prostředí“.
Tématem summitu bylo rovněž zlepšení krizového řízení, zejména v souvislosti s letošními povodněmi, které postihly region. Polský prezident Duda navrhl vytvořit skupinu odborníků ze zemí V4, která by vypracovala systém usnadňující výměnu informací a spolupráci mezi úřady, uvedla agentura PAP.
Trump se úřadu prezidenta USA ujme 20. ledna 2025. Začátkem prosince uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení Spojených států ze Severoatlantické aliance. Zároveň ale řekl, že pokud budou evropské země platit za obranu, zachová americkou roli v této obranné alianci. Tvrdí také, že chce co nejrychleji ukončit boje na Ukrajině, a naznačil snížení pomoci Ruskem napadené zemi.
Novodobá visegrádská trojka vznikla v únoru 1991, po rozdělení Československa se označení změnilo na čtyřku. Skupina se zaměřuje na posílení stability a spolupráce v regionu střední Evropy, která nicméně po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ochladla. Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy pomoci Ukrajině, které jsou ochotny napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko poskytují Kyjevu i vojenskou pomoc. Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.
Na míru pro Ukrajinu se V4 shodne, cesty k němu se mohou lišit, podotkl Pavel
Prezidenti zemí Visegrádské skupiny se na dnešním jednání v polské Visle shodli na tom, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Názory Polska, Slovenska, Maďarska a Česka na to, jak má vypadat cesta k míru, se však možná budou lišit, řekl novinářům po schůzce hlav států český prezident Petr Pavel.
„To, na čem jsme se určitě shodli, byla vůle udělat maximum pro to, aby konflikt na Ukrajině v co nejkratší době skončil,“ poznamenal Pavel s tím, že prezidenti se nebavili o konkrétní cestě k takovému výsledku. Pochyby podle něj nejsou v tom, že s procesem jsou spojena velká rizika.
Pavel ani neměl snahu zpochybňovat názory maďarských nebo slovenských kolegů, protože jejich pohled podle něj ověří až praxe. Ambicemi dnešní debaty čtyř prezidentů středoevropských zemí nebylo dosažení shody na konkrétních závěrech. Pro Česko je ale podle Pavla důležité, aby byl mír spravedlivý pro Ukrajinu a nevytvořil se precedent do budoucna. Agresor by neměl být odměněn ziskem území, protože by to mohlo být hrozbou pro všechny, zdůraznil někdejší náčelník českého generálního štábu.
Slovenský prezident Peter Pellegrini poukázal na to, že ideologické rozdíly mezi vládami nemají s některými tématy souvislost. Právě téma obrany a bezpečnosti podle něj země spojuje. „Pokud se lišíme v pohledu na to, že my na Slovensku a v Maďarsku jsme o potřebě ukončení války a jednání o míru hovořili už před rokem a naši kolegové z V4 o tom začínají mluvit až teď, to je jediný rozdíl. Ale na tom, že chceme mír, se shodneme úplně všichni,“ řekl Pellegrini.
Pavel v reakci na jeho tvrzení odkázal na svá předchozí vystoupení v tuzemsku i zahraničí. Připomněl, že už v minulosti hovořil o tom, že mír na Ukrajině nemůže být pouze přáním. „Z pohledu mého, který nakonec koresponduje i s pohledem řady našich spojenců v Evropské unii i NATO, se toho dá dosáhnout pouze tím, že přesvědčíme Rusko, a to prostřednictvím pomoci Ukrajině, že nemůže dosáhnout svých cílů vojenskou cestou, a tedy agresí. Že jediná cesta, jak ukončit tento konflikt, je u jednacího stolu,“ podotkl Pavel.
Za současné situace si nedokáže představit jinou cestu, jak by Rusko mohlo souhlasit s tím, že si sedne k jednacímu stolu. Podle Pavla totiž dosud prosazovalo jen vlastní podmínky, tedy bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny. „To by bylo popření všech principů, na kterých stojí mezinárodní řád, a na kterých nakonec stojí i naše bezpečnost,“ uzavřel prezident.
