Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které před téměř třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a také Slovensko.
„Ministři zahraničí právě souhlasili s opětovným prodloužením sankcí vůči Rusku. Moskva tak bude i nadále připravena o příjmy, kterými financuje svou válku. Rusko musí zaplatit za škody, které způsobuje,“ napsala Kallasová.
Informaci o prodloužení sankcí potvrdil také šéf české diplomacie Jan Lipavský, který ČR v Bruselu zastupuje. „Skutečný mír začíná, když agresor převezme odpovědnost za své zločiny – když přestane zabíjet civilisty, unášet děti a okupovat území, která mu nepatří. Do té doby zrušení sankcí nepřipadá v úvahu,“ uvedl.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
„Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat, a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v ranním prohlášení unijní exekutivy, které má ČTK k dispozici.
Komise a členské státy jsou podle tohoto textu i nadále odhodlány podporovat Ukrajinu a v této souvislosti pomohou opravit, propojit a stabilizovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, „v níž členské státy včetně Maďarska a Slovenska sehrály klíčovou roli“. EK je také podle prohlášení připravena pokračovat v diskusích s Ukrajinou o dodávkách do Evropy prostřednictvím plynovodního systému na Ukrajině v souladu s mezinárodními závazky Ukrajiny. V této souvislosti je komise připravena zapojit do procesu Maďarsko společně se Slovenskem.
Ukrajina od letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území do zemí EU a Moldavska, podle Kyjeva totiž Moskva z prodeje energetických surovin částečně financuje svoji agresi proti Ukrajině. Maďarsko ovšem už loni ruský plyn dodávaný přes ukrajinské území neodebíralo, proudí do něho plynovodem TurkStream přes Srbsko. Plyn z Ukrajiny nicméně odebíralo Slovensko, které hrozí kvůli neprodloužení tranzitu ruského plynu odvetnými kroky, například zastavením dodávek elektřiny. Slovenský premiér Robert Fico po tomto rozhodnutí ostře kritizoval zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož obvinil i ze sabotáže. Tvrdil, že Slovensko kvůli rozhodnutí Kyjeva přijde asi o půl miliardy eur (12,6 miliardy Kč), a to na poplatcích za přepravu plynu.
Ukrajinský vůdce několikrát zopakoval, že Kyjevu jde o zastavení tranzitu ruského plynu. O víkendu pak Zelenskyj uvedl, že je Ukrajina připravena na možný tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy. Diskutoval o tom dokonce již s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem s tím, že tato země „má velkou exportní kapacitu“. „Můžeme využít naši infrastrukturu, pokud země v Evropě potřebují plyn. Ale ne ruský plyn,“ citoval z prohlášení Zelenského bruselský server Politico.
„Nenecháme Rusy vydělávat,“ uvedl Zelenskyj během víkendové tiskové konference s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou. „Ale necháme vydělávat Ázerbájdžánce? S radostí. Pomůžeme Slovákům? S radostí. To je to, co můžeme udělat rychle,“ dodal ukrajinský prezident. Jak nicméně poznamenal server Politico, podle některých odborníků nemá Ázerbájdžán tak velké kapacity, aby mohl do Evropy dodávat ve velkém. Mohlo by se tak stát, že by šlo jen o ruský plyn označený za ázerbájdžánský.
Maďarsko zablokovalo prohlášení EU k volbám v Bělorusku, uvádí RFE/RL
Maďarsko zablokovalo společné prohlášení zemí Evropské unie odmítající prezidentské volby v Bělorusku. Píše o tom rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách s odvoláním na zdroje v Bruselu. K textu mělo původně výhrady také Slovensko. Podle běloruských úřadů volby jednoznačně vyhrál dosavadní autoritářský lídr země a blízký spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko.
Vzhledem k tomu, že členské země nenašly shodu na společném stanovisku, vydala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v neděli své vlastní prohlášení. V něm kromě jiného uvedla, že hlasování nebylo svobodné a spravedlivé a vyzvala běloruské úřady k propuštění všech politických vězňů. Vzkázala také do Minsku, že sankce EU budou pokračovat.
RFE/RL píše, že v návrhu společného prohlášení všech zemí sedmadvacítky se psalo o „nedemokratických prezidentských volbách v Bělorusku“. „Bezprecedentní míra represí“ v této východoevropské zemi společně s porušováním lidských práv a omezením politické opozice a svobody tisku „zbavily volební proces legitimity“, uvádělo se také v návrhu. Zástupci Slovenska s textem podle RFE/RL později souhlasili, ale Maďarsko to odmítlo.
Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré politické a obchodní vztahy s Moskvou a kritizuje unijní protiruské sankce. Bělorusko je věrným spojencem Moskvy. Lukašenko v roce 2022 dovolil Rusku napadnout Ukrajinu také z běloruského území.
