Mnichovská bezpečnostní konference 2025 se koná ve složité době světové politiky, kdy se budoucnost Ukrajiny opět stala předmětem mezinárodní debaty. Historie však opakovaně ukázala, že pokusy o uklidnění agresora jej pouze tlačí k novým výbojům. Události z roku 1938, kdy Velká Británie a Francie ustoupily Hitlerovým požadavkům, vedly ke katastrofálním následkům. Československo nebylo do jednání zapojeno a jeho územní celistvost byla obětována v zájmu „míru“.
Dnes se Ukrajina může ocitnout v podobné situaci, kdy se o její budoucnosti jedná bez její účasti. V západních médiích již zaznívají nebezpečné zprávy o ústupcích vynucených Ruskem a jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem tyto obavy jen posilují. Pokud nás historie něčemu naučila, pak tomu, že diplomacie nefunguje bez skutečného odstrašení agresora.
Je nová mnichovská dohoda hrozbou pro Ukrajinu?
Jednou z hlavních hrozeb pro Ukrajinu je možnost uzavření dohod, které stanoví její územní ústupky nebo neutralitu jako cenu za tzv. Některá média již zveřejňují teze o nevyhnutelnosti kompromisu s Kremlem a vyzývají Kyjev, aby se vzdal svého členství v NATO a přistoupil na podmínky výhodné pro Rusko.
Jakékoli pokusy řešit konflikt na úkor Ukrajiny bez její účasti jsou však v rozporu s mezinárodním právem a zásadami suverenity. Mezinárodní společenství se musí poučit z minulosti a neopakovat chyby z roku 1938. Jedinou cestou k míru je zvýšení podpory Ukrajině, nikoliv hledání kompromisů, které jen povzbudí agresora.
Autor: Peter Jelen
