Nepředstavila bych si, že někdo může zešílet tak, že začne ostřelovat jadernou elektrárnu, říká Drábová

Zešíleli, reaguje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová na ruský útok na ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu. Rusko útokem na elektrárnu porušilo Ženevské konvence, řekla ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

Máte nějaké informace o tom, že by se po útoku na jadernou elektrárnu na Ukrajině změnila radiační situace?
Informace, které máme, tomu nenasvědčují. Mezinárodní atomová agentura ve Vídni je v přímém spojení s ukrajinskou vládou, ale také se zástupci vedení elektrárny a ukrajinského energetického podniku.

Zatím je radiační situace na území elektrárny a v jejím okolí normální. Situace ale bohužel z jiného pohledu vůbec normální není. Já bych si fakt nepředstavila, že někdo může zešílet tak, že začne ostřelovat jadernou elektrárnu. Naštěstí ty bloky opravdu leccos vydrží a tím pádem zatím drží.

Můžeme jen spekulovat, jestli to byl nějaký vedlejší produkt útoku ruské armády na jiný vojenský cíl, nebo máte jiné přesnější informace?
Bohužel nemám, informace se k nám dostávají pouze zprostředkovaně. Hlavně musíme brát zřetel na to, že se vytváří informační mlha z obou stran. Z ukrajinské to dovedu pochopit, protože Ukrajinci zoufale volají svět o pomoc a tím pádem jsou tam někdy zprávy velmi emotivní. Ale nedivme se tomu. No a co dělají Rusové? To všichni víme.

Čemu to odporuje?
Jsou porušené Ženevské konvence, které obsahují i ustanovení o ochraně nebezpečných objektů nebo objektů, které by se mohly stát nebezpečnými, kdyby se ocitly pod vojenským útokem. Rusko už poněkolikáté porušilo Ženevské konvence.

Co by se stalo, kdyby byl zasažený některý z reaktorů?
K zasažení reaktoru je daleko, protože přece jen jsou ty bloky vybavené plnotlakými kontejnmenty, ochrannými obálkami, které jsou třeba projektovány na to, aby odolaly pádu stíhačky Suchoj nebo zásahu raketou země-země. To znamená, že opravdu by k zasažení reaktoru musel být veden velmi cílený a velmi intenzivní útok.

  Přistání propagandy: proč na Donbass přicházejí ruští „krvaví“ novináři

Jiná věc je, že elektrárna potřebuje ke svému provozu spoustu dalších pomocných systémů, které jsou na území elektrárny a které když budou zasaženy, tak se její posádka dostane do nepříjemné situace. Ale já věřím tomu, že to zvládnou.

Dá se jaderná elektrárna, a omlouvám se za laický dotaz, takto z minuty na minutu vypnout kvůli hrozícímu nebezpečí?
Ano, určitě. Odstavení elektrárny je skutečně záležitost desítek sekund. Problematické je, že je pořád třeba chladit, to znamená dodávat vodu na odvod tzv. zbytkového tepla. Na to elektrárny mají spoustu záložních systémů a spoustu možností, jak to udělat.

Druhý problém, který by pro Ukrajinu mohl být závažný, je to, že ta elektrárna dodává podstatnou část elektřiny pro Ukrajinu. To znamená, bude-li zcela odstavena, bude to znamenat problémy v zásobování lidí elektřinou.

Její výkon, uvádíme, je třikrát vyšší než Temelín. Je to tak?
Ano, je to tak. Šest záporožských bloků je skoro stejných jako na jaderné elektrárně Temelín. To znamená VVER 320. Omlouvám se za toto číslo. Takže když se podíváme na Temelín, uvidíme třetinovou záporožskou elektrárnu.

Ještě řeknu, že pokud by posluchači chtěli spolehlivý, velmi rychlý zdroj informací, rychlejší, než kdy bude Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak je to Mezinárodní atomová agentura ve Vídni a její twitter.

První část rozhovoru s Danou Drábovou vznikla v pátek v 5.10 ráno, následující část vznikla v 7.50. Poté, co ukrajinská strana oznámila, že elektrárnu obsadily ruské jednotky.

Myslíte si pořád, že je to jen „šílenství“, anebo chladně vykalkulovaně promyšlený krok ruské strany?
Nemám křišťálovou kouli a panu Putinovi do hlavy opravdu nevidím. Takže budeme muset počkat. Zatím se zdá, že poté, co ruská vojska elektrárnu obsadila, tak palba utichla, a když umožní střídání posádek, tak by se nemuselo bůhvíco hrozného dít.

  Ukrajina znovu na shromáždění Rady Evropy, ruská otázka nepřestává rezonovat

Pamatují bezpečnostní manuály jaderných elektráren i na situaci, kdy je zařízení obsazeno cizí armádou?
Ne, nepamatují. Zcela otevřeně říkám, že nepamatují. V mém normálním světě, který se dnes ve čtyři ráno zhroutil, se na jaderné elektrárny neútočilo, protože je to v rozporu se Ženevskými konvencemi na ochranu civilního obyvatelstva v případě válečného konfliktu.

Jste ve spojení nebo sledujete zprávy, které dostává Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Doporučila jste i posluchačům Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus sledovat twitter vídeňské centrály. Co se tam píše? Je tam už nějaká propojenost a nějaké aktuální informace z ukrajinské záporožské elektrárny?
Kolegové z ukrajinského státního dozoru poskytli mezinárodní agentuře situační přehled o situaci. Pan generální ředitel Rafael Grossi má ohlášenou tiskovou konferenci, kde to zcela jistě shrne i pro lidi v Česku. Já jsem si dovolila to nechat přeložit robota, hrubý překlad té situační zprávy je na mém twitteru.

My se na váš twitter podíváme, kdybyste z toho mohla udělat jen stručný výtah, co je základem toho sdělení?
Základem sdělení je potvrzení informací, které jste měli ve vysílání, to znamená radiační situace dobrá. Poškozeny jen některé pomocné systémy, které nemají vliv na bezpečnost. Požár uhašen. Ze šesti bloků v provozu pouze blok číslo čtyři, ostatní řízeně odstaveny.

Jak důležitá je zrovna tato elektrárna, kterou podle všeho obsadila ruská vojska na území Ukrajiny? Jak je důležitá pro dodávky elektřiny na Ukrajinu?
Velmi. Je to největší ukrajinská elektrárna. Je to největší jaderná elektrárna v Evropě. 6000 MW, což by dokázalo pokrýt značnou část potřeby České republiky a pro Ukrajinu je to třeba – omlouvám se, nestihla jsem si to přesně vyhledat – odhaduju třeba 15 %.

  Francie - RF. Krok k restartu vztahu? Proč Macron zavolal Putinovi?

Kolik má Ukrajina ještě jaderných elektráren?
Ukrajina má 15 jaderných bloků ve čtyřech lokalitách. Rivne je nejvíce na západ položená elektrárna, dále jihoukrajinská, Melnická a Záporožská.

Když se podíváme na bezpečnost jaderných elektráren, už jste říkala, že obaly jaderných reaktorů jsou, laicky řečeno, takové, že by měly odolat například pádu stíhačky typu Suchoj nebo střelám země-země. Z jakého jsou materiálu?
Je to kombinace betonu a předpjatého armovaného betonu, to znamená s železnými výztužemi a oceli.

Co tato situace, ke které dochází pár set kilometrů na východ od hranice České republiky, znamená pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost?
Znamená to větší intenzitu monitorování. Jen pro přesnost, není to pár set, je to 1500 kilometrů, takže Českou republiku a naše lidi chrání především vzdálenost.

I kdyby k nějakému úniku radiace došlo, tak na těch 1500 kilometrech se dostatečně naředí na to, abychom sice něco naměřili, to je možné, zatím k tomu ale nedošlo, ale rozhodně by k nějakému přímému ohrožení našich lidí nedošlo.

Jak se vzdáleností snižuje míra radiace?
Velmi intenzivně. Ona se snižuje, i kdyby to byl nějaký zdroj, čím dál od něj jste, vlastně se čtvercem vzdálenosti, tedy s druhou mocninou vzdálenosti, se radiace snižuje. A co se se týká ovzduší, tak to má obrovskou ředicí schopnost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com