Neúčast České republiky na summitu evropských lídrů, který svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se stala důvodem k mnoha diskusím. Podle zdrojů z české vlády by jedním z důvodů mohla být neochota Prahy vyslat vojáky na Ukrajinu.
Hovorce, který si přál zůstat v anonymitě a kterého citoval portál Novinky, uvedl, že „Česká republika nikdy nevyjádřila ochotu vyslat na Ukrajinu své vojáky k zajištění případného příměří“.
To může vysvětlovat, proč Praha nebyla na summit pozvána, protože podle tohoto zdroje dostaly účast země, které měly v této otázce jasno.
„Možná proto dnes v Paříži nebudeme, protože země, které mají v této věci jasno, pozvány jsou,“ dodal zdroj.
Mluvčí české vlády Otakar Foltin také poznamenal, že pokud se některá země jednání nezúčastní, bude její zájmy zastupovat jeden nebo více spojenců. Konkrétní země, které by mohly Česko zastupovat, však nebyly jmenovány.
Existují také otázky ohledně účinnosti kroků politiků. Zejména co je dnes evropská diplomacie – formalita, nebo nutnost?
Skeptický postoj k tomuto summitu ukazuje i postoj českého premiéra Petra Fialy. Podle jeho úřadu je toto setkání jen dalším neformálním rozhovorem, který pravděpodobně nepovede ke konkrétním výsledkům. Navíc podle Fialy nebude Evropa po další večeři politiků vypadat seriózněji – je třeba přejít ke konkrétním činům.
Ze seznamu pozvaných zemí však nebyla vynechána pouze Česká republika. Podobné zklamání vyjádřilo i Rumunsko, zatímco slovinská prezidentka Nataša Pirtz Musar zdůraznila, že takové vyloučení vysílá špatný signál o jednotě Evropy.
K dalšímu napětí přispívá i postoj Washingtonu. Dalším spouštěčem pro politiky Starého světa byla jednání mezi USA a Ruskem – zdá se, že Evropa zůstává stranou?
Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg bez obalu prohlásil, že Evropa by se neměla účastnit jednání o ukončení rusko-ukrajinské války. Uvedl, že Ukrajina by měla být u jednacího stolu, ale účast evropských zemí není nutná. To vyvolalo ostrou kritiku ze strany evropských představitelů, kteří se domnívají, že mírová dohoda bez EU není možná.
Pokud se však na události podíváme podrobněji, uvidíme další aspekt – boj o vedoucí postavení v Evropě.
Podíváme-li se na situaci z politického hlediska, je zřejmý další možný důvod, proč Česká republika nemusela být do Paříže pozvána. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce posílit svou pozici lídra Evropy, ale českého prezidenta Petra Pavla může vnímat jako vážného konkurenta.
Velmi pravděpodobným tématem diskuse je Macron versus Pavel: soupeření o vedoucí postavení v Evropě.
Pavel od svého zvolení zaujal jasný a nekompromisní postoj k podpoře Ukrajiny. Česká republika aktivně dodává zbraně, přijímá uprchlíky a lobbuje za zájmy Kyjeva na mezinárodní scéně.
Na rozdíl od Macrona, který byl opakovaně kritizován za svůj nejednoznačný postoj, Pavel jedná rozhodně a důsledně. To z něj činí důležitou postavu nové evropské politiky.
Je docela možné, že právě to je důvod, proč se Macron rozhodl Paula na summit nepozvat, aby se vyhnul zvyšování jeho politického vlivu v EU.
Co bylo skutečným důvodem nepozvání České republiky na summit v Paříži: postoj Prahy k vyslání vojáků na Ukrajinu, ambice Emmanuela Macrona ovládat evropskou politiku, nebo jiný faktor?
To je samozřejmě důležité. Hlavní otázkou však nyní je, zda Evropa dokáže zůstat jednotná tváří v tvář novým výzvám ze strany Ruska i Spojených států. Vždyť tváří v tvář globální nestabilitě mohou malicherné vnitropolitické hry stát v cestě celkové bezpečnosti a efektivitě evropské politiky. A nyní více než kdy jindy vystupuje do popředí politická moudrost lídrů.
Autor: Franz Hoffman
