Odměny vojáků, policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů projedná vláda společně, dnes o penězích pro policisty ani vojáky nehlasovala. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání kabinetu novinářům řekl, že svůj návrh na 4000 korun navíc pro policisty od července letošního roku dál považuje za racionální, adekvátní a ne rozhodně přehnaný. Řešení má podle něj padnout do léta, kabinet dnes nicméně pevné termíny nestanovil.
Ministři dnes vyslechli analýzu rozdílů v odměňování policistů, hasičů a vojáků připravenou Rakušanem. Vyplynulo z ní mimo jiné, že v letošním roce činí rozdíl 2500 korun ve prospěch vojáků. Rakušan současně upozornil, že profese nejsou ve všech aspektech srovnatelné, vojáci více dojíždějí a žijí v kasárnách, hasiči mají zase více přesčasů a pohotovostí, popsal. Analýza, která je svého druhu první od roku 1993, podle Rakušana ukazuje, že i když jsou profese odlišné, lidé se do nich rekrutují z jedné skupiny. Chtějí specificky sloužit vlasti a vyhovuje jim nosit uniformu.
Důležité podle ministrů je zajistit stabilitu systému, která by byla narušena zvyšováním rozdílů v odměňování, popsal Rakušan. Uvedl, že i on souhlasí s nutností přidat vojákům. „Na co musím a budu dbát jako ministr vnitra, ale je, aby nebyl rozvibrován systém bezpečnosti. Nemůžeme si dovolit ohrozit vnitřní bezpečnost tím, že bychom vytvářeli konkurenční výhody, které už by nebyly srovnatelné mezi jednotlivými sbory jako takovými,“ řekl.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ráno oznámila, že chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit minimálně o zhruba 8300 korun hrubého. Peníze na zvýšení platů vojáků podle ní ministerstvo obrany najde ve svém rozpočtu. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda. I Rakušan bude hledat finance na zvýšení odměn policistů ve své kapitole, zřejmě to ale podle něj nebude stačit.
Navýšení příspěvku na bydlení umožnila novela zákona o vojácích z povolání, kterou na konci března podepsal prezident. V účinnost vstoupí k začátku července, jejím cílem je podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu. Novela zvyšuje náborový příspěvek až na čtyřnásobek ze současného maxima 250.000 korun. K dalším benefitům patří stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí.
Dodatečné náklady pro státní rozpočet odhadlo ministerstvo obrany na 375 milionů korun ročně. Rakušan minulý týden uvedl, že právě v rozpočtových nárocích je rozdíl, protože ministerstvo obrany může vycházet z navýšeného armádního rozpočtu. U bezpečnostních sborů by se navýšení týkalo více než 50.000 lidí, celkem by tak šlo o zhruba miliardu korun.
Příslušníkům bezpečnostních sborů se od letošního ledna zvedly platy o 1500 korun. Policisté a hasiči dostali navíc ještě 1000 korun jako stabilizační příplatek. Celkem tedy mají od ledna hasiči a policisté o 2500 korun více, zopakoval dnes Rakušan. Příslušníci bezpečnostních sborů loni v listopadu protestovali proti nízkým platům a špatné personální situaci. Objem financí na platy příslušníků bezpečnostních složek se má podle ministra o pět procent zvednout i v letech 2026 a 2027. Podle protestujících příslušníků to však nevyřeší dlouhodobé podfinancování sborů.
Navýšení platů vojáků přichází podle Vícha pozdě, Metnar ho spojuje s volbami
Opatření navyšující platy vojáků přicházejí podle poslance SPD Radovana Vícha pozdě a neřeší zásadní problém, což je podle něj „nedoplněnost vojenských útvarů“. Také podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba se měly peníze navýšit už před několika lety. Bývalý ministr obrany a předseda sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (ANO) spojuje návrh ministerstva obrany na navýšení platů vojáků s blížícími se sněmovními volbami.
„Tři roky jste na vojáky kašlali a před volbami se můžete roztrhnout,“ napsal Metnar na síti X. Uvedl také, že platové tarify opakovaně navrhoval zvýšit při projednávání rozpočtu, vláda to ale podle něj zamítla. Tarify i příspěvek na bydlení mohla podle něj vláda navýšit i bez novely zákona o vojácích z povolání nařízením vlády. „Ale to by kolem toho nebylo pro vás dostatečné PR. Vojáci mohou být jen rádi, že jsou volby, jinak by se od vás nedočkali ničeho,“ napsal.
„Všechna tato opatření přicházejí pozdě a neřeší ten zásadní problém, což je katastrofální nedoplněnost vojenských útvarů,“ sdělil ČTK Vích. Přemístění vojáků z jedné části republiky na druhou motivací peněz podle něj není systémové řešení. „Vojáci potřebují takzvané sociálno, tedy v místě výkonu služby bydlet s rodinou, školou, školkou, zaměstnání manželek a tak dále,“ míní. Podle ministerstva obrany přes 80 procent vojáků za prací dojíždí. Armáda podle Vícha potřebuje zásadní organizační a koncepční změny a postupné budování kapacit ve všech krajích.
Černochová podle Hřiba jedná podle pirátských návrhů. „Je ale škoda, že to řeší až teď, pod tlakem veřejnosti a nás, Pirátů, protože tohle se mělo stát už před několika lety,“ sdělil ČTK. Plat vojáků by podle něj měl být i pravidelně valorizován. Zároveň je potřeba urychlit výstavbu bydlení pro rodiny vojáků, dodal.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce v souvislosti s novelou zákona o vojácích z povolání a benefity, které zavádí, více peněz také pro příslušníky bezpečnostních sborů. Novelou podle něj vzniká konkurenční výhoda při náboru do armády, řekl minulý týden senátorům.
Poslanec Robert Králíček (ANO) dnes na síti X napsal, že ministryně obrany „rozpoutala platovou válku“. „Tohle není stabilizace armády. Tohle je kanibalizace ostatních bezpečnostních složek!“ uvedl. Vláda podle něj tímto krokem říká, že vnější obrana je důležitější než vnitřní bezpečnost.
