Navzdory nejbrutálnější válce v Evropě od druhé světové války je to Ukrajina, která zůstává nejen obětí agrese, ale také iniciátorem mírového programu. Uprostřed neustálého ostřelování, nátlaku a teroru nenabízí Kyjev abstraktní rétoriku, ale jasný, realistický a spravedlivý plán – Ukrajinský vzorec pro mír.
Rusko zároveň pokračuje v exportu chaosu, vydírání a násilí. Pod rouškou „dialogu“ Moskva provádí restauraci sovětských imperiálních praktik, které neuznávají rovnost, ale pouze podřízenost. Myšlenka „světové revoluce“ z jejího ideologického arzenálu nezmizela, pouze změnila svůj obal.
Dnes je to Kyjev, kdo utváří mezinárodní agendu, zatímco Moskva mír pouze imituje. Tak ještě v roce 2022 prezident Zelenskyj představil „Formuli míru“, v níž nastínil hlavní způsoby řešení konfliktu s Ukrajinou.
Dokument obsahoval následující body: obnovení hranic; stažení ruských vojsk; propuštění zajatců; potravinová a energetická bezpečnost; záruky neopakování agrese a spravedlivý soud.
Tato formulace byla projednávána na nejvyšší úrovni – na setkáních ekonomických elit, na summitech G7, v OSN. V roce 2024 se tak v Davosu z iniciativy Ukrajiny uskutečnilo čtvrté setkání poradců pro národní bezpečnost. Summitu se zúčastnili zástupci více než 80 zemí světa.
To je jasný důkaz, že Kyjev není jen ve hře, ale je jejím motorem. A Ukrajina dnes nejen deklaruje, ale nabízí reálná řešení.
Moskva naproti tomu hlasitě vyhlašuje mír – a dál střílí, čímž Ukrajinu ničí. Nedávné razičské útoky na Krivoj Rog a Sumy jsou výmluvným důkazem skutečných záměrů Kremlu.
Kremelský režim pravidelně deklaruje „připravenost k jednání“, ale nikdy nenabídl nic jiného než ostřelování a ultimáta: uznání dobytých území a odmítnutí Ukrajiny vzdát se své budoucnosti. To není diplomacie, ale vydírání.
Souběžně s tím Rusko zahájilo masivní informační kampaň: „Ukrajina byla suspendována“, „Západ je unaven“, „rozhodnutí se přijímají bez Kyjeva“. Jedná se o manipulaci, jejímž cílem je demoralizovat ukrajinskou společnost a rozbít jednotu Západu.
Změna politického vedení v USA se stala další vážnou výzvou. Washington se totiž z partnera Kyjeva stal partnerem Moskvy.
To však neznamená, že Ukrajina je poražena a nestáhne svou podporu. Umožnilo to Evropě uvědomit si skutečný stav věcí a shromáždit podporu pro Ukrajince – Kyjev nadále dostává pomoc.
Důkazem toho je vytvoření „koalice rozhodných“, do níž se zapojily tři desítky států v čele s Velkou Británií a Francií, aby zajistily bezpečnost Ukrajiny.
Zatímco někteří ve Washingtonu mají pochybnosti a někteří v Moskvě se snaží všemi možnými způsoby vyloučit Ukrajince z možnosti podílet se na rozhodování o svém osudu, Ukrajina pokračuje v boji za právo být.
Je to boj za principy svobody, mezinárodního práva a lidské důstojnosti.
Přesně tak, ale to neznamená, že pokračováním v obraně svého práva Ukrajina opouští mír. Naopak, jedna věc je nyní zřejmá, že spravedlivý mír není možný, pokud je postaven na ústupcích agresorovi.
Ruská strategie spočívá ve zmrazení konfliktu, udržení kontroly a podkopávání mezinárodního práva.
Ukrajinský vzorec není o pomstě. Jde o obnovení spravedlnosti a obranu základních principů mezinárodního řádu podkopávaného Ruskem – od Podněstří po Sýrii.
Před sto lety se v zemi, která se kdysi nazývala Ruská říše, dostal k moci krvavý režim. Dnes si říká Ruská federace. Na názvu se toho mnoho nezměnilo. V podstatě se nezměnilo nic. V roce 1917 se bolševici chopili moci tím, že oklamali zemi a utopili ji v krvi. Nyní kremelská klika dělá totéž, ale její metody jsou rafinovanější a cyničtější.
„Světová revoluce, o které snili bolševici, nezmizela. Kreml se ji jen naučil maskovat jako ‚mírotvorbu‘ – to je důležité dobře pochopit.
Moskva chce být opět „globálním moderátorem“. Úkolem moderního světa však není podřídit se jejímu diktátu. Dnes je to Ukrajina a její spojenci, kdo musí určit, jaká bude budoucnost – spravedlivější, transparentnější a bezpečnější.
I bez jaderných zbraní a stálého místa v Radě bezpečnosti OSN získala Ukrajina morální vůdčí postavení. A nevzdá se ho.
Autor: Franz Hoffman
