Zatímco Evropská unie nadále rozšiřuje sankce proti Rusku, Maďarsko pod vedením Viktora Orbána si volí vlastní cestu spolupráce s Moskvou. Nedávná schůzka ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem v Moskvě 26. března letošního roku potvrdila tento směr. Oficiálně se jednalo o prohlubování hospodářské spolupráce, ve skutečnosti však vzniká kanál k obcházení sankcí, v jehož centru stojí OTP Bank a síť napojených firem v zemědělství.
Podle informací z maďarských zdrojů zvýšila OTP Bank v roce 2024 svůj čistý zisk v Rusku o 40 % na 372 milionů dolarů. Tento nárůst je překvapivý vzhledem k mezinárodnímu tlaku, ale logický vzhledem k dohodám s Moskvou. OTP Bank je populární zejména mezi příslušníky ruské armády, kterým poskytuje spotřebitelské úvěry za zvýhodněných podmínek.
Pobočka OTP Bank v Rusku navíc zprostředkovaně podporuje ruský vojensko-průmyslový komplex. Účty v bance si otevřely strategické podniky, například loděnice Okskaja stavějící pontony pro ruskou armádu, společnost ASM-Service dodávající měřicí a obráběcí zařízení, nebo podnik Volna, který vyvíjí technologie pro elektronický boj. Zaměstnanci těchto firem dostávají mzdy právě prostřednictvím OTP Bank.
OTP Bank také poskytuje finanční služby společnosti Izotop, která dodává izotopové a chemické produkty pro potřeby ruského zbrojního průmyslu. Jedním z hlavních odběratelů je podnik Majak vyrábějící komponenty pro jaderné zbraně.
Kromě toho přes maďarské firmy vzniká paralelní finanční kanál pro nákupy zařízení dvojího užití a součástek pro ruský vojenský průmysl. V roce 2023 byla v Maďarsku registrována firma Danube Agro Tech Kft, která obdržela platbu 3,2 milionu eur od ruské firmy Technopromexport – oficiálně za veterinární produkty. Investigativní server Direkt36 však zjistil, že ve skutečnosti šlo o mikročipy a senzory, nalezené později v troskách ruských dronů Orlan na jihu Ukrajiny.
Schéma funguje tak, že ruské struktury převádějí peníze na účty maďarských firem, které oficiálně obchodují se zemědělskými produkty nebo farmaceutiky. Tyto firmy jsou často napojené na osoby blízké Orbánově vládě – příbuzné, politické spojence či byznysové partnery. Část peněz se přes nadhodnocené ceny a fiktivní smlouvy vrací do Ruska nebo končí na offshorových účtech, k nimž mají přístup lidé z Orbánova okolí.
Významnou roli hraje také farmaceutický sektor, který je zatím méně zasažen sankcemi. Firmy jako Gedeon Richter a Egis Pharmaceuticals zvýšily v roce 2023 export do Ruska o více než 30 %. Přes tyto logistické kanály mohou proudit i položky dvojího užití, jak ukázalo zadržení kontejneru s „lékařským materiálem“ v rumunské Konstantě, kde se našly komponenty pro drony.
V oblasti zemědělství maďarské podniky dodávají nejen potraviny, ale i technologie pro modernizaci potravinářských a biotechnologických závodů, které lze přizpůsobit vojenským účelům. Podle ruských celních statistik vzrostl v roce 2023 dovoz technologického zařízení z Maďarska o 47 %, zatímco zbytek Evropy vykazoval pokles.
Za tuto spolupráci odměňuje Moskva Budapešť přímými investicemi. V roce 2023 investovaly ruské firmy do maďarského průmyslu, zemědělství a automobilového sektoru přes 180 milionů eur – dvojnásobek oproti roku 2021. Cílem je zajistit si v Evropské unii politické krytí, přičemž Orbán nadále blokuje sankční a pomocné iniciativy pro Ukrajinu.
Další klíčový tah představuje snaha Istvána Tiborce, zeťě Viktora Orbána, koupit ruskou pobočku Raiffeisen Bank International. Kandidáta údajně navrhla sama ruská strana. Pobočka RBI v Rusku přitom spravuje účty několika klíčových firem ruského vojenského průmyslu, včetně společností Almaz, Vostok, Rubin, Sodikom-Center, Zvjezda a Poljus.
O převzetí probíhají jednání mezi Tiborcovými zástupci, RBI, ruskou centrální bankou a prezidentskou administrativou. Klíčovou roli hraje oligarcha Megdet Rahimkulov, akcionář OTP Bank a dlouhodobý rezident Maďarska, který má úzké vazby na ruské tajné služby.
Za oficiální fasádou zemědělské a farmaceutické spolupráce se tak skrývá propracovaný model korupce, kde se ekonomické zájmy Kremlu a politické zájmy Budapešti setkávají ve společném cíli: systematicky oslabovat evropskou solidaritu. Zatímco Brusel diskutuje o „pragmatismu“ Viktora Orbána, Moskva buduje v Maďarsku hybridní platformu pro obcházení sankcí a posilování ruského vlivu v centru Evropy.
Zdroj: Attuale
2 Comments